Článek
V malém městečku na okraji Moravy, kde vinaři dávají dobrou noc, žil starosta Jakub.
Pan starosta byl mužem neúnavně oddaným svému městečku. Každé ráno, když ještě probíhala ranní rozcvička ptáků, usedával ke svému pracovnímu stolu a věnoval se veřejným záležitostem a starostem obce. Nedbal ani sobot a svátků.
Pan starosta byl sice pilný a oddaný svému municipálnímu poslání, ale jeho oči, v nichž tancovala únava a neustálý zrak na ciferníku hodin, vyprávěly příběh o tom, že jeho rodina byla někdy zapomenuta v zaprášeném koutě jeho srdce.
Jeho milovaná a krásná žena Maruška a devítiletý bystrý syn Jan byli často pouze pozadím jeho pracovního úsilí.
Jednou však pan starosta pocítil, že musí něco udělat, aby napravil chybu.
Rozhodl se, že vezme svou rodinu na výlet. Zvolil Brno, město s historií hlubokou jako propast Macocha. Připravili se na celodenní dobrodružství, a jeli do velkoměsta.
Brněnské ulice byly plné shonu a smíchu.
Pro starostovu rodinu to bylo skoro jako výlet do jiného světa. Pan starosta, který byl obvykle zaměřen na měření veřejného dluhu a diskuse o rozpočtu, teď rozhlížel se s úžasem po náměstí Svobody a radnici. Jeho syn Jan se pro změnu nezmohl na slova při pohledu na Moravské zemské muzeum a na Krokodýla, prvně si ten malý popleta myslel, že to je reklama na trička Lacoste, které nosil jeho nejlepší kamarád Ota.
Na oběd zvolil starosta jednu z nejdražších brněnských restaurací, což citlivější čtenář asi čekal, a nijak ho to nepřekvapilo.
Starostova játra
Seděli u stolu v útulné restauraci, v níž se míchala historie s moderním stylem. Když přišel číšník, měl pan starosta chuť učinit něco speciálního. Objednal si pro sebe i pro syna specialitu s názvem „Starostova játra.“ Jak tušíte, paní starostová to synkovi rozmlouvala, ale ten tvrdohlavě trval na tom, že chce totéž jako táta. A táta synkovu přání podlehl.
Když talíř noblesně přistál na stole, Honzík na něj zíral s otevřenými ústy. „Tohle jsou opravdu tvoje játra, tati?“ zeptal se s nevěřícným pohledem.
„Ano, synu, ale neboj se, nemusíš mít obavy. Jsou to moje játra jenom názvem,“ usmála se hlava obce.
Jan se odhodlal ochutnat a po prvním soustu řekl: „Tohle jsou ale fakt dobrá játra, tati! Nikdy jsem si na tobě tolik nepochutnal.“
Rodina základ státu
V ten okamžik se pan starosta uvědomil, jak mnoho chvil s rodinou zmeškal kvůli své práci. Byl to malý okamžik, ale byl plný významu. Po zbytek dne se pan starosta snažil být přítomen pro svou rodinu. Procházeli brněnskými ulicemi, fotili památky a smáli se společně.
Když se vrátili do svého malého města, měl pan starosta nový pohled na svůj život. Naučil se, že ne všechno měřítko úspěchu je v číslech a statistikách.
Nyní pan Jakub věděl, že pravé bohatství spočívá v jeho rodině, a ne v paragrafech a na radnici. A tak si našel více času pro svoje blízké, než kdy předtím.
-----------------------------
(psáno na základě skutečného příběhu, jména a místa jsou pozměněny.
Autor je dlouholetý vysokoškolský pedagog - v oboru správního práva, který sbírá nejen paragrafy a judikáty, ale i hluboké (někdy i mělké) lidské příběhy vztahující se k obcím, městysům, městům a územní samosprávě).
