Článek
In medias res: Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí, že zaměstnanec má nárok na pracovní volno v rozsahu dvou dnů na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti přímo na svatebním obřadu. Nutno zde však upozornit, že náhrada platu přísluší však pouze a jen za jeden den, nikoliv tedy za oba dva dny.
Podle téhož vládního nařízení pracovní volno s náhradou platu zaměstnavatel musí poskytnout rodiči na jeden den k účasti na svatbě (svého) dítěte a ve stejném rozsahu se musí ex lege umožnit pracovní volno, avšak bez náhrady mzdy nebo platu, dítěti při svatbě jeho rodiče.
A nyní již k sub-tématu pohřbu. Pracovní volno s náhradou platu se zaměstnanci musí podle výše zmíněného vládního nařízení poskytnout na dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu zmíněných blízkých osob. Dále pak jeden volný den náleží k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, v případě že zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Pracovní volno dle aktuálního práva náleží zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, za podmínky že zaměstnanec obstarává pohřeb zmíněných fyzických osob.
K třetí otázce při úmrtí bratra či sestry vzniká zaměstnanci nárok na jeden volný den k účasti na pohřbu sourozence zaměstnance, a popřípadě na další den, v případě že zaměstnanec obstarává pohřeb sourozence – tedy osoba, která je jako objednavatel pohřbu uvedená v objednávce pohřbu u příslušné pohřební služby.
K čtvrté otázce, vstupují zde do hry dvě možnosti. Za prvé je-li švagr – bratrem manželky zaměstnance anebo manželem jeho sestry, potom právo na placené pracovní volno pro něj existuje. Druhá možnost - v případě, že se jedná o úmrtí švagra neryzího (lidověji tzv. švagr z druhého kolena) – tedy manžela sestry zaměstnancovy manželky, potom již citovaný nárok uplatňovat z právního hlediska nemožno.
Nazývá se v běžném jazyce sice rovněž jako „švagr“, ale de facto není (a nemůže být) pokrevně příbuzný, což zde patrně reflektoval i zákonodárce, a nepřiřadil jim tak privilegované postavení jako švagrům a švagrovým skutečným/ryzím.
Pro informační komplexnost dodejme, že z právního hlediska švagrem nemůže být například muž/žena v tzv. registrovaném partnerství, jelikož institut „švagrovství“ vzniká jen na základě uzavření manželství.
