Článek
Úvodem
Z právního pohledu je smrt člověka (fyzické osoby) tzv. objektivní právní skutečností, která vyvolává právní následky bez ohledu na lidskou vůli. Vydědění můžeme volně definovat jako tzv. jednostranný právní úkon, kterým zůstavitel odnímá svému potomkovi jako neopomenutelnému dědicovi právo dědit, jež by mu jinak ze zákona náleželo. Z formálního hlediska musí tento projev vůle zůstavitele splňovat stejné náležitosti, jaké zákon vyžaduje pro závěť.
V právně-filozofické rovině je možno institut vydědění vnímat jako určitý korektiv k nastolení spravedlnosti v rámci dědického řízení.
Vydědění v akci
Nejprve se zaměříme na důvody vydědění.
Dle ustanovení § 1646 NOZ může zůstavitel vydědit nepominutelného dědice z následujících důvodů. Jedná se o neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, neprojevování opravdového zájmu, jaký by potomek projevovat měl, dále pak odsouzení pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze a vedení trvalého (opět nestačí náhodného či nahodilého) nezřízeného života.
K tématice „neprojevení zájmu“ – jestliže se zůstavitel a neopomenutelný dědic vidí několikrát do měsíce nebo jsou spolu v jiném kontaktu (např. i elektronickém či telefonickém), o nezájmu zde řeč být nemůže. Skutečně tento institut nemožno vykládat tak, že se jím rozumí nutnost přispěchat kdykoliv si zůstavitel usmyslí, navíc když druhé straně v tom brání relevantní objektivní skutečnosti, jako jsou například pracovní povinnosti či (dočasný nebo trvalý) špatný zdravotní stav „budoucího dědice“.
Nezřízeným životem možno rozumět v praxi např. závislost na drogách či alkoholu, gamblerství. Naopak sem dnes určitě nespadá homosexuální či bisexuální orientace potomka nebo odlišná politická orientace potomka oproti politickým názorům zůstavitele. Rovněž zůstavitel nyní nemůže nutit potomka k nějaké náboženské víře, ale ani naopak k ateismu, tedy žeby mu nějakou víru zakazoval pod pohrůžkou vydědění.
České civilní soudy opakovaně rozhodly, že takové vydědění přichází v úvahu jen tam, kde nezřízený život potomka není následkem nešťastného, disharmonického dětství, jež zavinil právě sám jeho rodič - zůstavitel.
Zvrhlou povahu pachatele nutno posoudit nejen z hlediska obecné morálky, ale i se zřetelem k tomu, nakolik se konkrétní trestný čin dotýká zůstavitelovy cti a též důstojnosti a vážnosti jeho rodiny. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku trefně uvádí příklad: kdo byl sám odsouzen jako recidivista za opakované krádeže, těžko může vydědit potomka odsouzeného rovněž za krádež. S čímž nutno souhlasit. Obrazně řečeno - Zloděj křičící chyťte zloděje, se v praxi vyskytuje často a jeho křik bývá z těch nejintenzivnějších.
Navíc lze dle dnešního občanského kodexu vydědit nepominutelného dědice, jenž je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je zde obava z nezachování jeho povinného dílu pro děti vašeho potomka a jejich další potomky. A to možno realizovat tak, že jeho povinný díl se odkáže dětem nepominutelného potomka nebo jejich potomkům.
Ze systematiky a logiky ObčZ plyne, že je vyloučeno doplňovat další důvody vydědění extenzivním výkladem nebo analogií.
Upozorněme, - pakliže vyděděný potomek přežije zůstavitele, nedědí ani jeho potomci. A to aniž by to muselo být výslovně uvedeno v listině o vydědění. Jestliže však zemře vyděděný potomek dříve než zůstavitel, potom jeho potomci dědí mimo těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z dědického práva.
Vyjádřeno lidověji - Jakmile zůstavitel vydědí dítě, platí vydědění i pro jeho děti - tedy zůstavitelovy vnuky a vnučky. Jestliže opravdu chce, aby vnoučata dědila, aby obešel jen své nezdárné dítě, musí to v listině o vydědění jasně uvést.
Jak jsme naznačili výše fakt, , že jinak nedědí ani vnučky a vnuci, platí však jen tehdy, pokud vyděděné dítě zůstavitele přežije.
Pozor, podmínkou platnosti vydědění není uvedení důvodu vydědění v prohlášení o něm. To je značný rozdíl oproti dřívější (starší) právní úpravě, platné v ČR (resp. ČSSR a ČSFR) zavedené v roce 1982, platné až do roku 2014.
Jak uvádí i důvodová zpráva k ObčZ – hlavní účel vydědění je zbavit nepominutelného dědice práva na povinný díl, nikoli ho společensky denunciovat. Je tedy správné ponechat zůstaviteli na vůli, zda důvod vydědění uvede, či nikoliv.
Autor předloženého textu s touto argumentací nesouhlasí, není dle jeho názoru velkého rozdílu, pokud je někdo “ jen vyděděn" či „vyděděn s uvedením konkrétního důvodu“, k jisté společenské denunciaci dochází v obou případech - a je tomu tak dobře, pokud má institut vydědění plnit svou úlohu korektivu k nastolení větší míry spravedlnosti.
V praxi se též mj. možno setkat s dotazem, zda je z právního hlediska nutné oznámit vydědění potomkovi?
Toho není třeba. I bez řádného doručení se stává vydědovací akt platným. Takže jsou zbytečné obavy některých seniorů – zůstavitelů, že by nezdárný potomek např. nepřebíráním pošty (či tajením svého místa trvalého pobytu za života zůstavitele) mohl zabránit svému vydědění.
Vyděděný, který s důvody vydědění nesouhlasí, má možnost se v rámci soudního řízení bránit žalobou. Musí však prokázat, proč podle jeho názoru zůstavitel pro vydědění neměl zákonný důvod. Dle ustanovení § 1650 NOZ platí, že nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl, dále pak byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu ze zákona (ex lege) platí, že má právo na jeho doplnění.
Právní rada na závěr
K vydědění potomka - neopomenutelného dědice - přistupujme, opravdu jen v krajních případech. Je to závažné rozhodnutí s velkými právními dopady.
A jak jsme již naznačili v článku výše, realizujme ho opravdu jen a pouze z vysoce závažných důvodů.
Ergo kladívko v případě, že o tomto institutu uvažujete , ale nejste si úplně jisti, jestli je váš důvod opodstatněný, navštivte raději notáře nebo advokáta (se specializací na dědické právo) a poraďte se s ním o Vašem konkrétním případu.
----------------------------------------------
Prameny:
Kawulok, J. Vydědění - právní úprava a praxe. Ad Notam. 1999, č. 4, s. 73-74,
Šubrtová, J. Důvody vydědění. Ad Notam. 1999, č. 5, s. 95-99,
Kolman, P.: VYDĚDĚNÍ DNES A DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (NOZ), Bulletin advokacie, Praha, 2013
www.lidovky.cz/byznys/vydedeni-potomka-ma-sva-uskali-nelze-ucinit-pokud-rodic-o-dite-sam-neprojevoval- zajem.A200229_092110_ln_byznys_pravo_ssu
https://www.euro.cz/clanky/vydedeni-kdy-jak-a-proc-1466608/
