Hlavní obsah
Právo a státní správa

Odvolání daru pro nevděk. Kdy přichází v úvahu?

Foto: Pixabay

Motto - Dárkem, to mi věř, si získáš každého z bohů i lidí. - Publius Ovidius Naso

Článek

Setkal jsem se s dotazem, jak je to dnes s vrácením daru.

A zda má dárce právo požadovat vydání daru (např. automobilu či motocyklu) i v případě, pakliže se k němu obdarovaný/á zachoval(a) „hodně nepěkně/nečestně“ z důvodu „pouhé“ hrubé nedbalosti či je zde vyžadován úmysl?

Pro neprávníky připomeňme, že problematiku odvolání daru pro tzv. nevděk aktuálně řeší především §§ 2072-2075 občanského zákoníku (dále též OZ) .

Oproti starší právní úpravě vrácení daru obsažené v § 630 OZ došlo k zpřesnění podmínek. NOZ problematiku vrácení daru upravuje podrobněji, přičemž rozeznává vrácení daru pro nouzi a pro nevděk.

Vrácení daru pro nouzi předpokládá, že dárce se ocitl v takové nouzi, že nemá ani na nutnou vlastní výživu nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen (tzv. zákonná vyživovací povinnost). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar. Anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.

K odvolání daru pro nevděk po 1.1.2014: nyní ex lege platí, že ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně (nikoliv nějak bagatelně) porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.

Takže stačí i hrubá nedbalost.

OZ dále stanoví, že pokud byl dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru. Co však činit v případě, že to již není objektivně možné? Což se v životě mnohdy stává, např. darovaný automobil byl prodán či vážně nabourán?

Dle OZ má dárce právo požadovat zaplacení jeho obvyklé ceny.

Dodejme, pakliže to odůvodňují okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby tzv. nepoctivým držitelem.

Přechází i na dědice?

Podle ustanovení § 2074 OZ platí, že právo odvolat dar přechází též na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.

Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

Pozor, dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Co se děje v případě, že dar je odvolán později?

Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

Prameny:

Občanský zákoník

Lavický a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář (2 svazky). 2. vydání, C.H. Beck, 2021

Melzer, F.: Občanský zákoník, Velký komentář, Leges Praha, 2013

Petrov, Beran a kol. Občanský zákoník. Komentář, 2. vydání, C.H. Beck, 2019.

Fiala J. a kol: Občanský zákoník. Komentář, 2. vydání, C.H. Beck, 2009.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz