Článek
Co je to vlastně pracovní úraz?
Precizní definice pracovního úrazu je uvedena v ustanovení § 271k odst. 1 zákoníku práce :
„Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona (myšlen je zde ZP) je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“
Možná nevíte, že pracovní úraz může vzniknout také pro plnění pracovních úkolů i mimo základní pracovní dobu. Kupříkladu revizorka DPMB je napadena mimo svou standardní pracovní dobu za to, že při výkonu svého povolání udělila pokutu černému pasažérovi.
Úrazů není v ČR málo
V Česku se každoročně stane okolo 36 000 případů pracovních úrazů. Ačkoliv nevíce pracovních úrazů připadá na zpracovatelský, těžební a stavební průmysl, nemožno přirozeně vyloučit, že i na home office se zaměstnanci může přihodit pracovní úraz. Samozřejmě většina úrazů na home office je tzv. lehčích a nekončí úmrtím zaměstnance, i tak je nemožno podceňovat.
Náhrada újmy
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci újmu, která mu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem. Tedy buďto přímo při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním. To se týká samozřejmě i home office, nepochybně pokud je konaný se souhlasem zaměstnavatele.
Pozor, pokud by se úraz zaměstnanci či zaměstnankyni stal kupříkladu v rámci přestávky v práci na jídlo, například by se opařil/a, tak o pracovní úraz zákonitě nejde, a zaměstnavatel je z toho právně venku.
Aby to bylo krapet složitější – dle českého pracovního práva možno za určitých specifických okolností považovat za pracovní úraz i takový úraz, jenž se chudákovi zaměstnanci přihodí při přestávce na jídlo a oddech trávené v objektu zaměstnavatele. Nicméně vzhledem k tomu, že při výkonu práce na home officezaměstnanec logicky nebude přítomen na pracovišti zaměstnavatele, nemožno úraz, který se zaměstnanci přihodí během citované přestávky na jídlo a oddech považován za pracovní úraz.
Nalijme si čistého sójového latté, zaměstnavatel v ČR nemá mnoho reálných možností ověřit, zda se úraz přihodil během pracovní doby a v souvislosti s výkonem práce! Jistě u některých úrazů to vyloučit možno, například výše citované opaření se u přípravy jídla, avšak třeba pád ze židle, zda se stal při psaní něčeho pracovního na notebooku, či si zrovna hrál zaměstnanec hry nebo dopisoval s tetou či milenkou a tedy nepracoval, se reálně dnes zjistit nedá.
Navíc jestliže v prospěch zaměstnance svědčí jeho rodinní příslušníci. Jistě může existovat vzácný případ, kdy rozhádaní manželé na sebe řeknou pravdu, s úmyslem, aby poškodili partnera, nicméně to je vzácné. Naopak rodina v reálném spíše dosvědčí zaměstnanci i to, co se nestalo. A pak se řekne rodina základ státu. Známe to, ruka ruku myje.
A když jsme u těch rukou, na závěr si uveďme případ z praxe – nešikovný, avšak snaživý zaměstnanec si při videokonferenci pořezal ruku (!!) o skleněnou výplň vlastního nábytku, když gestikuloval během pracovní porady. Satirik by řekl, že rukami vysílal signály jako jeden nejmenovaný premiér z Brna.
Nicméně již zase vážněji - následky byly poměrně vážné, pracovník si porušil šlachy, nejspíše bude mít omezenou hybnost prstů a snížený cit. Pro naši agendu je „směroplatné“, že popsaný případ s pořezanou horní končetinou byl uznán jako pracovní úraz.
------------------------------
Prameny (primární i sekundární):
zákoník práce
