Článek
Právní příběh - Svobodný přístup k playlistu aneb právo na informace v praxi
Úvodem
Právo na informace je jedním z hlavních lidských práv zaručených nám všem Ústavou. Je garantováno nejen v ČR, ale i po celé EU a rozšířilo se do většiny demokratického světa.
Před deseti lety jeden angažovaný občan z Brna požádal Český rozhlas, aby mu zaslal tzv. playlist Radiožurnálu, tedy seznam odvysílaných písniček. Dodejme, že dotazující se Moravák byl nejen zvědavý, ale i právně poučený a učinil tak pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Člověk by si řekl, i tehdy okolo roku 2013 , že to nemůže být nic složitého a posluchači to v zákonné patnáctidenní lhůtě poslali. Ale ouha, milému Brňanovi neposlali nic, resp. mu namísto katalogu šlágrů zaslali právní stanovisko, že zmíněný seznam je obchodním tajemstvím! Nikoliv, že by ten soupis neměli, a že by Český rozhlas tazatel svým dotazem přespříliš zatížil, ale dát mu ho odmítli.
Obchodní hudební tajemství
Ano, seznam písniček na veřejnoprávním rádiu byl , alespoň dle tehdejšího vedení ČRo, obchodním tajemstvím. Takže pokud by si aktivní důchodkyně či student (resp. skupina studentů či seniorek) na celý den či týden tehdy sedla k rádiu a poslouchala Radiožurnál a zapisovala si do sešitku či notebooku, co na jediném rozhlasu mezi rádii hráli, tak by se dostala k obchodnímu tajemství patrně nikoliv zanedbatelné (možná nedozírné) hodnoty.
Stejně tak pokud by vám kamarádka tehdy v kavárně řekla,… na tom Radiožurnálu, ale pěkně hrají…okamžitě na ni dorážejte odkud ví, co tam hrají ? Vůbec si na ni dejte pozor, znáte to, začíná-li porušováním obchodního tajemství může brzy skončit třeba u daňových podvodů.
Ale ironii stranou, v souladu i s tehdejší doktrínou a judikaturou Ústavního i Nejvyššího správního soudu ČR bylo nutno argumentaci ochranou obchodního tajemství za ryze formalistickou a jdoucí proti smyslu naší Ústavy garantující právo na informace. Také není jasné, kdo je vlastně konkurentem ČRo, před kterým je nutné playlist utajovat?
Vždyť ČRo jako medium veřejné služby má úplně odlišné poslání a způsob financování než soukromá rádia. Připomeňme si, že smyslem institutu obchodního tajemství, ukotveného v obchodním zákoníku je ochrana před nekalosoutěžním jednáním konkurence a ne bránění ústavnímu právu na informace od veřejných institucí.
Dodejme, že soukromé komerční stanice již tehdy playlisty samy od sebe publikovali, a tedy žádné obchodní tajemství v nich neviděli.
A jak to je dnes v roce 2023 ?
Čtenář si možná netrpělivě říká, a jak je tomu dnes? Už ČRo dává lidem své playlisty?
Máme zde skvělou zprávu. Dnes jsou již zmíněné playlisty běžně dostupné i u ČRo – např. zde - https://radiozurnal.rozhlas.cz/playlisty, navíc komfortně propojené mj. s Youtube, Spotify a Googlem.
Někdo si řekne, to je snad samozřejmost, ale jak nám ukázal i tento (právní) příběh, ve kterém se drobně tehdy angažoval i autor tohoto článku, ne vždy tomu tak bylo.
Panta rhei!
