Článek
Olomoucká dobrotivá důchodkyně, dnes by se řeklo seniorka, najde cestou do kostela malého vrabce, a tak ho vezme s sebou.
Při mši začne ptáček cvrlikat a farář se rozčílí: „Kdo má ptáka, okamžitě ven!”
Všichni muži odejdou, zůstane jen jeden děda a ten se omlouvá: „Velebnosti, já sice ptáka mám, ale už dvacet dva let opravu necvrliká!“
-------------------------------------
Dvě starši paní sedí v ostravské kavárně a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku…”
„Vždyť už vám je přes pětasedmdesát ?!”
„Však, do dupy štajgerovy, ten můj chachar měl dobrou náladu naposledy, když jsme vyhráli v Naganu !“
Stala se prý v Holomocu
Vzala si takhle jedna skoro osmdesátiletá vdova o pět let staršího pána.
Asi po půl roce šla k doktorovi do olomoucké fakultní nemocnice, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Tvarůžková, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.“
„Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro osmdesát.“
„Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.“
„No teda, to je pěkné problém…“ povzdechla si a vyrazila z ordinace.
V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý zemitý hlas: “ Karel, prosím.”
Manželka zařvala: „Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!”
Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: „Kdo volá, prosím?“
---------------------------------------
Mezitím v Pardubicích, na Perštejnském náměstí!
Dědečku, co tady tak sedíte venku a bez kalhot?”
„No, včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř.
S těma kalhotama, to byl babiččin nápad.”