Článek
Článek o výsluhách pisatele „Paola“ (škoda že autor píše anonymně, to pak zbytečně ubírá jeho věrohodnosti) mne zaujal, v řadě aspektům s ním souhlasím.
Nicméně dovolil bych se na tématem výsluh zamyslet komplexněji.
Možná jste o tom také slyšeli, naše celní správa anebo Policie ČR se potýkají s relativně velkými personálními problémy.
Řady např. policistů (včetně těch špičkových) celníků, ale i třeba vězeňské služby opustilo a dále opustí mnoho erudovaných lidí. A jsou to většinou lidé zkušení v tzv. nejlepším produktivním věku. Jeden z hlavních důvodů proč odchází se jmenuje: Výsluhy.
Nalejme či čistého vína: Kdyby institut výsluh ve své „přebujelé“ formě dnes neexistoval, tak tolik lidí od celníků, „vězeňské“ a policistů prostě neodchází.
O peníze jde až v první řadě, vše ostatní jsou většinou vytáčky a mlžení. Aby bylo jasno, odcházejícím osobám nemožno moc vyčítat, že plně využívají (resp. nadužívají dnešního legislativního stavu), ruku na srdce toho by využila patrně drtivá většina z nás.
Cui bono?
Zamysleme se hlouběji nad smyslem výsluh. Pokud někdo přišel o ruku, oko či nohu a nemohl již vykonávat pozici v bezpečnostním sboru, tak bylo a je zcela na místě se o takového člověka postarat. Nicméně jaký má smysl platit výsluhu někomu, kdo v plném zdraví po odkroucení příslušného počtu let, přejde třeba od Policie ČR (nebo celní správy) do řad obecní policie? Nebo případ zmíněný autorem Paolem u Vězeňské služby?
Pak se nemožno divit, že veřejnost na ně kouká s odpuštěním jako na „vykutálence“, který ke svému platu pobírá navíc z veřejných peněz pěkné „výsluhové kapesné“, navíc nezdaněné.
Jak zlepšit stav?
Politici se evidentně bojí se situací něco udělat. Inu, víte kolik takoví příslušníci bezpečnostních sborů (a jejich rodiny) mají hlasů ve volbách? Koneckonců s bezpečnostními sbory je dobré být za dobře, to platí za každého režimu.
Jen se o tom dnes nemluví
Máme za to, že jedním z možných řešení, které by částečně zlepšilo situaci, je návrh, že po dobu, kdy „odešlého“ policistu či celníka s nárokem na výsluhu zaměstnává stát či kraj nebo město (obec), tak by neměl na výsluhu právní nárok. Samozřejmě toto by šlo aplikovat pouze u nových případů, retroaktivně, tak činit v právním státě, nelze.
Omezilo by to logicky „taktické přesuny“ ze služební na civilní pozici a vysávání státního rozpočtu.
Dalším nápravným krokem je celkové navýšení předmětných dob, kdy vzniká na výsluhu nárok. Aby neodcházeli relativně mladí a výkonní příslušníci bezpečnostních sborů.
Závěrečný účet
Autor tohoto textu si práce bezpečnostních sborů váží, ale domnívá se, že by bylo logičtější veřejné peníze, které jsou určeny na ty nešťastné výsluhy, měly být dány především aktivním policistům či celníkům, kteří nikam neutekli. Tedy těm, kteří dál slouží společnosti.
Rozum do hrsti: Štědrý výsluhový systém nedává celkově moc logický smysl, nejen že Policii a Celní správě personálně, ale ani eticky nepomáhá, nadto jí paradoxně ještě škodí. Čehož je důsledkem aktuální úprk zkušených lidí z těchto organizací.
Je jasné, že mnohé zde hraje určitá míra setrvačnosti, ostatně výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů existovaly už za socialismu, nicméně je zapotřebí posouvat věci dopředu, a to neplatí jen pro výsluhy.
