Článek
Miroslav Sládek se narodil v říjnu roku 1950 ve východočeském městě Hradec Králové. Byl a dodnes je to český krajně pravicový politik. Zejména proslul jako zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa, kterou dovedl úspěšně až do dolní komory českého Parlamentu. Strana později změnila název na Republikáni Miroslava Sládka a ještě později na sáhodlouhé Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.
Bez nadsázky, jak potvrdí pamětníci i autor tohoto článku, v devadesátých letech dozajista příslušel k nejvýraznějším (avšak i nejkontroverznějším) českým politikům. Ostatně několikrát čelil i trestnímu stíhání. Nepodmíněně však nikdy odsouzen ve finále nebyl. Po roce 1998, kdy jeho Republikáni vypadli z Parlamentu jeho hvězda začala pomalu upadat a upadat.
Z dnešních lidí mladších 25 let, ho mimo studentů a studentek politologie, zná asi už jen málokdo.
V archívech možno nalézti, že už v prosinci 1989 okolo něj vzniklo středočeské seskupení - Republikánská strana. Dodejme, že v tehdejším polistopadovém Československu živelně a nekoordinovaně vznikalo několik formací navazujících na meziválečný agrarismus a republikanismus. V následujících týdnech probíhal jejich integrační proces.
Sládkova stranička se koncem ledna 1990 spojila s Republikánskou unií, ale po několika týdnech ji kvůli Sládkovým ambicím opustila.
Důležité datum - dne 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ), na kterém tuto formaci Miroslav Sládek definoval jako radikálně pravicovou stranu odmítající spolupráci s komunisty. M. Sládek pak byl dlouhodobě jediným (dle některých až despotickým předsedou zmíněné SPR-RSČ.
Dr. Sládek si nekladl zrovna malé cíle a zkoušel se stát i prezidentem několika států. V roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a v letech 1993 a 1998 na prezidenta České republiky.
Všechny tyto volby byl nepřímé, a již dopředu bylo jasné, že kandidát M. Sládek (polit. oponenty posměšně nazývaný též jako Mr. Bean) nemá žádnou reálnou šanci. Spíše volbu využil či dokonce snad i zneužil pro svoje politické PR.
Ačkoliv prezidentské kandidatury Sládkovi nevycházely, úspěchů do sněmovny dosahoval. Nejprve v roce 1992 ještě za ČSFR byl za svoji SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Středočeský kraj).
Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V letech 1993 až 1996 byl bez poslaneckého mandátu, nicméně údajně žil z peněz od státu, které jeho strana dostávala za mandáty v ČNR, která se posléze změnila na první český parlament. Jeho poslanci mu údajně museli odevzdávat část svého poslaneckého platu, což se některým nelíbilo a od Sládkovců odešli. Někteří stranu opustili, jelikož se jim kurz SPR- RSČ zdál až zbytečně moc radikální.
Ve volbách v roce 1996 byl Sládek zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a poslanecký mandát zastával do předčasných voleb roku 1998. Tedy opět mu nebylo politickým osudem dopřáno dokončit celé funkční období.
Ve volbách v roce 1998, jejichž hodně zostřenou atmosféru (včetně úspěšné Klausovy MOBILIZACE) si pamatuji dodnes již Sládek a jeho věrní neuspěli. Není pravda, že by sněmovna republikánům otekla o fous, naopak ztratili oproti volbám roku 1996 více než polovinu voličů. Pro zajímavost, zcela jediným krajem, kde strana překročila hranici 5 %, byl tehdejší kraj Severočeský s 6,1 % hlasů. Připomeňme, že dnešní kraje (jako například Liberecký a Ústecký) vznikly až v roce 2000. Sever Čech býval vždy republikánská bašta a ten jediný sládkovce v roce 1998 podržel, to však bylo velice málo.
Po zmíněném roce devadesátém osmém se SPR- RSČ začala drolit. Také ji opustili někteří předtím významní politici jako Josef Krejsa, Petr Vrzáň nebo Jan Vik. Miroslav Sládek nadále zůstal předsedou SPR-RSČ, která rok po roce chřadla a chřadla. V roce 2000 založil Sládek politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka (RMS), za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách roku 2002 i ve volbách do Evropského parlamentu 2004.
Sládek se pak ještě několikrát pokusil o politický comeback, avšak s naprosto tristními výsledky. Na slávu z devadesátých let již nikdy nenavázal. Podzim života údajně tráví v brněnském Útěchově, kde v důstojném domečku hledá stylově útěchu a vzpomíná na svou předešlou slávu. Tu a tam ještě zazlobí na sociálních sítích či okrajových mediích.
Miroslav Sládek, ač se to někomu může nelíbit, se nesmazatelně zapsal do dějin české politiky. Byl de facto prvním osobitějším a význačnějším populistickým pravicovým politikem. Ponechme nyní stranou, že ekonomický program SPR-RSČ byl v zásadě spíše levicový. Do mozkové kůry českých a moravských voličů se propsal zejména tím, že uměl nahlas říkat to, co chtěla část veřejnosti slyšet.
Také nabízel poměrně jednoduchá řešení složitých problémů, v tom na něj koneckonců navázalo mnoho dalších politiků a političek, nicméně to je již námět na jiný komentář.
Prameny:
Mareš, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Nakladatelství Barrister & Principal, 2003
M. Sládek v PSP - https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=326&o=9#
