Článek
Když jsem se následně začal ptát, jaký právní význam má rozdíl mezi vesnicí a „prominentní“ čtvrtí, následovala pozoruhodná úřední gymnastika.
Celá věc se týká veřejného prostranství na pozemku parc. č. 890/1 v Třebčicích.
„Malá obec, nikoli vilová prominentní čtvrť“
Dne 5. 5. 2026 vydal krajský úřad vyjádření č. j. PK-VVŽÚ/3567/26. Dokument vyřizovala Mgr. Andrea Stejskalová a podepsala jej Mgr. Ladislava Arnoštová, vedoucí oddělení vnitřních věcí.
Kraj v něm výslovně uvedl, že:
„formální znaky přestupku – záboru veřejného prostranství, naplněny byly“.
Přesto dospěl k závěru, že materiální znak přestupku dostatečně naplněn nebyl.
A při této úvaze napsal větu:
„Krajský úřad také dodává, že k předmětnému jednání došlo v malé obci, nikoli ve vilové prominentní čtvrti.“
To už není moje interpretace.
To je doslovná formulace krajského úřadu v úředním dokumentu PK-VVŽÚ/3567/26.
A právě proto se ptám:
Co má společenská škodlivost záboru společného s tím, jestli bydlíte na vesnici, nebo ve „vilové prominentní čtvrti“?
Platí snad zákon na vesnici mírněji?
Má obyvatel malé obce snášet větší zásah do veřejného prostoru než obyvatel luxusní městské čtvrti?
Má veřejné prostranství před vilou vyšší hodnotu než veřejné prostranství v Třebčicích?
Řešený stav trval přibližně 635 dní
A nešlo o několikadenní odložení pár věcí.
Řešený stav trval nejméně od 21. 5. 2024 do 14. 2. 2026, tedy při započtení obou krajních dnů přibližně 635 kalendářních dnů.
Navíc se nejednalo o zapomenutý kout někde za stodolou.
Šlo o prostor u vstupu do kontaktního zooparku, kde se pohybují návštěvníci, rodiny a děti.
Vesničan není občan druhé kategorie
Nechci žádné privilegium.
Nechci, aby v Třebčicích platil zákon přísněji než v Plzni nebo v Praze.
Chci přesný opak.
Aby platil stejně.
Stejně v Třebčicích.
Stejně ve městě.
Stejně před obyčejným domem.
A stejně v „prominentní vilové čtvrti“.
Protože pokud veřejná moc při hodnocení stejného jednání začne rozlišovat podle toho, zda se odehrálo v malé obci, nebo v prestižní lokalitě, musí velmi přesvědčivě vysvětlit, jaký zákonný a objektivní význam takový rozdíl má.
Jinak totiž nevznikají jen dvě kategorie veřejného prostranství.
Vznikají také dvě kategorie občanů.
A občan české vesnice opravdu není občan druhé kategorie.
Opověď kraje
Kraj v opovědi na 106ku kontrast vesnice versus prominentní vilová čtvrť přímo nevysvětlil.
Místo toho nově uvedl, že při hodnocení byly brány v úvahu:
„místo, čas a obecní zvyklosti“.
Jinými slovy: na otázku, proč do úředního hodnocení vůbec vstoupila „malá obec“ a „prominentní vilová čtvrť“, jsem nedostal přímou odpověď. Původní velmi konkrétní formulace se pouze změnila na mnohem obecnější pojem „místo a obecní zvyklosti“.
A právě proto zůstává původní otázka stále otevřená:
Co konkrétně bylo na tom, že se věc odehrávala v malé obci, relevantní pro posouzení přestupku?
A co vedení kraje?
O problémech s postupem Krajského úřadu Plzeňského kraje bylo opakovaně informováno i jeho vedení. Ředitelkou krajského úřadu je Mgr. Štěpánka Szabó, MBA. Na moje konkrétní podání ze dne 6. 5. 2026, ve kterém jsem výslovně žádal nápravu, jsem žádnou odpověď nedoslal.
Věc tak nyní míří k Ministerstvu vnitra.
A pokud se potvrdí, že kraj nedokáže doložit objektivní důvod, proč při hodnocení přestupku rozlišoval mezi „malou obcí“ a „prominentní vilovou čtvrtí“, pak podle mě nebude namístě další slovní gymnastika.
Bude namístě omluva. Ne mně samotnému, ale především lidem, kteří žijí na vesnici a rozhodně nejsou občany druhé kategorie.
Poznámka autora: Všechna podstatná tvrzení uvedená v tomto článku mohu doložit úředními dokumenty, rozhodnutími, spisovými značkami a další písemnou komunikací. V případě potřeby jsem připraven jednotlivé informace doplnit, upřesnit a předložit příslušné podklady v jejich původním znění.
