Článek
Představte si obec, kde se volí sedm zastupitelů a voliči odevzdají 52 platných hlasovacích lístků. Volební komise oznámí výsledek: 364 hlasů. Tedy přesně sedm hlasů na každý lístek. Ani jeden nevyužitý hlas.
Jenže šest místních voličů tvrdilo něco jiného. Pět z nich zakřížkovalo pouze čtyři kandidáty, šestý jen dva. Celou volební stranu nikdo z nich neoznačil. Jejich písemná prohlášení se stala základem soudního přezkumu komunálních voleb v Třebčicích na Plzeňsku.
Krajský soud v Plzni jejich svědectví označil za zvláště významnou indicii nesprávného započítání hlasů. Vyžádal si volební dokumentaci, přepočítal všech 52 platných lístků a 2. listopadu 2026 zveřejnil výsledek.
Původně 364 hlasů. Po přepočtu 260. Rozdíl 104 hlasů, tedy 40 procent skutečného počtu.
Nešlo o další hlasovací lístky ani o neexistující voliče. Kandidátům bylo v původních výsledcích připsáno o 104 hlasů více, než jim podle odevzdaných lístků náleželo.
Úřad pochybení nepředpokládal. Soud ukázal opak
Právě zde začíná nejzajímavější část příběhu. Městský úřad Nepomuk ve vyjádření soudu uvedl, že si není vědom žádného pochybení a předpokládá, že volby proběhly v souladu se zákonem.
Argumentoval proškolením komise, vzájemnou kontrolou při sčítání i tím, že zápis podepsali všichni přítomní členové bez výhrad. Při přebírání výsledků údajně nebyly zaznamenány okolnosti zpochybňující správnost sčítání.
A přesto soud následně zjistil rozdíl 104 hlasů. Jak mohla tak výrazná nesrovnalost projít kontrolou? Co přesně se při sčítání odehrálo? A proč si chyby nevšiml nikdo z těch, kdo výsledky kontrolovali a podepisovali?
Pozoruhodná je ještě jedna okolnost. Soud k vyjádření vyzval účastníky řízení, avšak podle usnesení se kromě volebního orgánu ostatní účastníci nevyjádřili.
Sedm zastupitelů, sedm nesprávných výsledků
Zdroj: Usnesení Krajského soudu v Plzni, č. j. 57 A 74/2026-55. Pořadí zohledňuje zákonná pravidla přidělování mandátů.
Nejvýraznější změnu zaznamenala Jana Kubíková, které ubylo 20 hlasů. Z druhého místa se propadla na páté. Antonín Navrátil, který měl podle původních výsledků získat hlas od všech 52 voličů s platným lístkem, jich ve skutečnosti získal 39.
A nyní další překvapení. Soud návrh zamítl.
Důvod? Přestože se změnily počty hlasů i pořadí kandidátů, všech sedm původně zvolených zastupitelů zůstalo zvolených. Podle soudu tak nebyla splněna zákonná podmínka hrubého ovlivnění výsledku volby kandidátů.
Jinými slovy: výsledky byly chybné, ale zastupitelé zůstali stejní.
Neexistující historický rekord
Chybné sčítání mělo ještě jeden důsledek. Podle místního historického přehledu držel od roku 1994 rekord Pavel Trhlík s 50 hlasy. Původní výsledky roku 2026 tento rekord zdánlivě překonávaly hned čtyřikrát.
Po soudním přepočtu však nejlepší kandidát získal jen 39 hlasů. Dvaatřicet let starý rekord tak zůstal nepřekonán.
Možná jde o malou obec a pouhých 52 platných hlasovacích lístků. Jenže pro obecní kroniku, historické archivy i budoucí generace jsou správná čísla důležitá. Za několik desetiletí si málokdo vzpomene na okolnosti voleb. Počty hlasů však zůstanou.
Kdo odpovídá za 104 hlasů navíc?
Soudní rozhodnutí neprokazuje úmyslnou manipulaci ani neurčuje osobní odpovědnost členů komise. Potvrzuje však podstatný rozdíl mezi původním a správným výsledkem sčítání.
Právě proto by bylo namístě vysvětlit, jak k tak rozsáhlé chybě došlo a proč ji nezachytily kontrolní postupy.
Případ Třebčic totiž ukazuje, že ani podepsaný volební zápis nemusí být zárukou správného výsledku. A že někdy stačí šest voličů, kteří se odmítnou smířit s čísly, jež nedávají smysl.
V Třebčicích soud zjistil 104 nesprávně připočtených hlasů. Kolik podobných chyb mohlo jinde zůstat neodhaleno jen proto, že se nikdo nepodíval na výsledky podrobněji?
Zdroj: Krajský soud v Plzni, usnesení ze dne 2. listopadu 2026, č. j. 57 A 74/2026-55. Historické údaje: přehled komunálních voleb v Třebčicích od roku 1994.
