Článek
V sobotu 10. října 2026 skončily komunální volby. V obci Třebčice na Plzeňsku přišlo hlasovat 53 lidí. Jeden hlasovací lístek byl neplatný, zbývajících 52 bylo uznáno za platné.
V obci kandidovala jediná volební strana s devíti kandidáty. Volilo se sedm zastupitelů.
Český statistický úřad zveřejnil celkem 364 platných hlasů.
A právě toto číslo vzbudilo pozornost.
Při 52 platných lístcích a sedmi volených zastupitelích jde totiž o naprosté maximum. Každý platný lístek tedy musel podle zveřejněných výsledků obsahovat všech sedm možných hlasů.
Ani jeden nevyužitý hlas.
To je sice možné, ale v Třebčicích se objevila svědectví, která takovému výsledku odporují.
Šest lidí tvrdí, že takto nehlasovali
Pět místních voličů uvedlo, že každý zakřížkoval pouze čtyři jednotlivé kandidáty. Celou kandidátku neoznačili.
Šestý volič uvedl, že dal hlas jedinému kandidátovi.
Takové hlasování je přitom zcela v pořádku. V komunálních volbách nikdo nemusí využít všechny dostupné hlasy.
Pokud tedy někdo označí pouze čtyři kandidáty, mají se započítat čtyři hlasy. Pokud označí jediného, má se započítat jeden.
A teď jednoduchá matematika.
Pět voličů po čtyřech hlasech znamená 20 hlasů. Šestý přidává jeden.
Celkem tedy 21 hlasů.
Zbývajících 46 platných lístků mohlo obsahovat maximálně 322 hlasů.
Dohromady tedy nejvýše 343 hlasů. Jenže oficiálně jich bylo napočítáno 364. Rozdíl je 21 hlasů.
Ani jediný neplatný lístek tuto nesrovnalost zcela nevysvětluje. I kdyby patřil někomu z uvedené šestice, výsledný součet by při popsaném způsobu hlasování nemohl přesáhnout 349 hlasů.
Pokud si tedy všech šest lidí správně pamatuje, jak své lístky skutečně vyplnili a odevzdali, zveřejněné výsledky s jejich hlasováním matematicky nesouhlasí.
Mohla komise hlasy omylem dopočítávat?
Právě tady se nabízí možné vysvětlení.
V komunálních volbách může člověk zakřížkovat celou kandidátku. Pokud se volí sedm zastupitelů, získá tím hlas prvních sedm kandidátů na listině.
Může ale také označit pouze jednotlivá jména.
A to je zásadní rozdíl.
Kdo označí čtyři jednotlivé kandidáty a nezaškrtne celou kandidátku, uděluje pouze čtyři hlasy. Zbývající tři se nikomu nepřidělují.
Co kdyby ale komise některé takové lístky omylem počítala jako hlas pro celou kandidátku?
Místo čtyř hlasů by přidělila sedm. U pěti lístků by tak vzniklo 15 hlasů navíc.
A pokud by stejným způsobem nesprávně vyhodnotila také lístek s jediným označeným kandidátem, přidala by dalších šest hlasů.
Celkem právě 21 hlasů navíc.
Přesně tolik činí zjištěný matematický rozdíl.
Je to jedna z konkrétních hypotéz, kterou by mělo případné přezkoumání volebních lístků prověřit.
Zatím ovšem není prokázáno, že komise skutečně takto postupovala. Chyba mohla vzniknout také při ručním sčítání nebo zapisování výsledků. Stejně tak je třeba ověřit přesnost vzpomínek voličů.
Proč to neodhalil Český statistický úřad?
Možná vás napadne, jak mohl takový výsledek projít kontrolou.
Volební lístky ale sčítají přímo členové okrskové volební komise. Ti také zapisují počty hlasů jednotlivým kandidátům.
Český statistický úřad následně přebírá a kontroluje výsledkové zápisy. Běžně však znovu neprochází jednotlivé hlasovací lístky.
Pokud by tedy chyba vznikla už při sčítání a zápis početně vycházel, nemusela by být odhalena.
Počítač totiž nepozná, jestli člověk na lístku skutečně zakřížkoval sedm kandidátů, nebo pouze jednoho.
Právě proto má správné vyhodnocování hlasů okrskovou komisí tak zásadní význam.
Zkontrolujte si také svou obec
Zvlášť pokud u vás kandidovala pouze jedna volební strana.
Na stránkách volby.gov.cz najdete počet platných hlasovacích lístků, počet volených zastupitelů a celkový počet přidělených hlasů.
Vynásobte počet platných lístků počtem zastupitelů.
Pokud dostanete přesně stejný počet jako v oficiálních výsledcích, znamená to, že podle sčítání každý platný lístek využil všechny dostupné hlasy.
Samo o sobě to není důkaz chyby.
Pokud ale víte, že jste označili pouze několik jednotlivých kandidátů, celou kandidátku jste nezaškrtli a váš lístek byl platný, pak takový výsledek vyvolává otázky.
Nikdo samozřejmě není povinen prozrazovat, koho volil. Pokud ale více lidí dobrovolně a nezávisle popíše hlasování, které s oficiálními čísly nesouhlasí, existuje důvod k prověření.
A čas je důležitý. Návrh na soudní přezkum komunálních voleb lze podat pouze v zákonné desetidenní lhůtě od vyhlášení výsledků Státní volební komisí.
Volební komise byla požádána o vysvětlení. Zatím mlčí
V souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi byla předsedkyně okrskové volební komise požádána o vyjádření a vysvětlení, jak při sčítání hlasů komise postupovala.
Do zveřejnění tohoto článku však žádná odpověď nepřišla.
Samotné mlčení samozřejmě není důkazem pochybení. V situaci, kdy zveřejněná čísla odporují způsobu hlasování popsanému šesti voliči, by ale věcné vysvětlení jistě pomohlo.
„Vždyť je to jedno, kandidovala jen jedna strana.“
Během prověřování se objevily také názory, že případná chyba vlastně nic neznamená. V Třebčicích přece kandidovala jediná volební strana, takže výsledek by byl údajně stejně stejný.
Jenže to je zásadní omyl.
Jedna kandidátka přece neznamená, že si mohou kandidáti mezi sebou rozdělit hlasy bez ohledu na vůli voličů.
I když kandiduje jediná volební strana, lidé mají právo rozhodovat, kterým konkrétním kandidátům dají svůj hlas. Od počtu těchto hlasů se může odvíjet pořadí kandidátů, přidělení mandátů i určení náhradníků.
A především: každý hlas musí být započítán správně.
Pokud se někdo rozhodne dát hlas pouze jedinému kandidátovi, nemůže mu být automaticky připsána podpora dalších šesti jen proto, že obec má jedinou kandidátku.
Zda se něco takového v Třebčicích skutečně stalo, zatím nevíme.
Ale argument, že by na případném pochybení nezáleželo, protože by stejně nedošlo k žádné změně, neobstojí jako důvod věc vůbec neprověřovat. Případný dopad chyby na výsledek je samozřejmě samostatnou otázkou, kterou musí posoudit soud.
Odpověď bude hledat Krajský soud v Plzni
Zjištěné nesrovnalosti proto směřují ke Krajskému soudu v Plzni, kterému bude předložen návrh na přezkoumání voleb.
Cílem je jediné: zjistit, zda skutečně odevzdané hlasovací lístky odpovídají zveřejněným výsledkům a zda nedošlo k nesprávnému přidělování hlasů jednotlivým kandidátům.
Pokud se ukáže, že komise postupovala správně, bude namístě její závěry přijmout. Pokud se chyba potvrdí, mělo by být jasné, jak vznikla, jakého rozsahu dosáhla a zda ovlivnila volební výsledek.
O vině ani o úmyslné manipulaci není možné rozhodovat na základě domněnek. Stejně tak ale není správné mávnout rukou nad konkrétními pochybnostmi jen proto, že v obci kandidovala jediná strana.
Další závěry proto ponecháme na nezávislém soudním přezkumu.
Na rozhodnutí soudu si počkáme.
Ať bude jakékoliv, mělo by přinést odpověď na otázku, která je pro důvěru ve volby zásadní:
Byly hlasy občanů Třebčic skutečně započítány tak, jak je voliči odevzdali?
Zdroje:
