Článek
Plíseň v bytě nebo domě je jeden z nejčastějších problémů moderního bydlení. Přesto se o ní mluví buď zjednodušeně, nebo se bagatelizuje. Přetře se barvou, vystříká chemií a čeká se, že zmizí. Nezmizí. Vrátí se. Často rychleji a ve větším rozsahu než předtím.
Plísně jsou mikroskopické houby, jejichž výtrusy jsou běžnou součástí vzduchu. Nejde o žádnou výjimku ani selhání domácnosti. Problém vzniká ve chvíli, kdy jim vytvoříme ideální podmínky: dlouhodobě zvýšenou vlhkost, chladné povrchy a minimum proudění vzduchu. Jakmile se tyto tři faktory spojí, plíseň má vyhráno.
Nejčastěji se objevuje tam, kde to dává fyzikálně smysl. V rozích místností, kolem oken, u stropu, za nábytkem přiraženým ke stěně nebo v koupelnách a ložnicích. Ne proto, že by si tato místa „vybírala“, ale proto, že jsou chladnější než zbytek místnosti a vlhkost se zde nejrychleji sráží.
Základní princip je jednoduchý. Teplý vzduch dokáže pojmout více vlhkosti než studený. Jakmile se vlhký vzduch ochladí na chladném povrchu zdi, překročí tzv. rosný bod a voda se začne srážet přímo na stěně. A tam, kde je dlouhodobě vlhko, vzniká ideální prostředí pro plísně.
Častou chybou je snaha „šetřit teplo“. Lidé méně větrají, topí opatrně, nechávají okna pootevřená celý den. Výsledek je přesně opačný. Zdi se ochladí, vlhkost zůstane uvnitř a kondenzace se zhorší. Plíseň má ještě lepší podmínky než dřív.
Správné větrání není o mikroventilaci, ale o krátkém a intenzivním výměně vzduchu. Několikrát denně otevřít okna dokořán, ideálně vytvořit průvan na pět až deset minut. Vzduch se vymění, ale stěny nestihnou vychladnout. Po sprchování, vaření nebo sušení prádla je takové větrání nutností, ne doporučením.
Bez měření vlhkosti lidé často jen tipují. Přitom obyčejný vlhkoměr stojí pár stovek a dokáže odhalit zásadní problém. Zdravé vnitřní prostředí má relativní vlhkost mezi čtyřiceti a pětapadesáti procenty. Jakmile se dlouhodobě drží nad šedesáti, riziko plísní prudce roste. A mnoho domácností se v těchto hodnotách pohybuje celý rok, aniž by o tom věděly.
Velkou roli hraje i rozmístění nábytku. Skříně, postele nebo kuchyňské linky nalepené na obvodových stěnách blokují proudění vzduchu. Zeď za nimi zůstává chladná a vlhká. Odsunutí nábytku o pět až deset centimetrů často udělá větší rozdíl než drahé chemické přípravky.
Pokud je vlhkost v bytě dlouhodobě vysoká, je na místě technické řešení. Elektrický odvlhčovač dokáže stáhnout litry vody denně a stabilizovat prostředí. Nejde o selhání domácnosti, ale o nástroj, stejně běžný jako topení nebo ventilace. Chemické pohlcovače vlhkosti mají spíš symbolický efekt.
Samotné odstranění plísně je až poslední krok. Pouhé setření nestačí. Používají se přípravky na bázi chlóru, peroxidu vodíku nebo alkoholu, vždy s ochranou dýchacích cest a rukou. Přetření barvou bez likvidace plísně je jen oddálení problému. Plíseň se vrátí, často rychleji a ve větším rozsahu.
Protiplísňové nátěry mohou pomoci, ale jen tehdy, pokud se současně odstraní příčina. Bez úpravy vlhkosti a proudění vzduchu jsou jen dočasným řešením.
Pokud se plíseň vrací i přes správné větrání, topení a kontrolu vlhkosti, je velmi pravděpodobné, že problém leží hlouběji. Tepelné mosty, špatná izolace nebo vlhnoucí zdivo už vyžadují odborné posouzení. Termokamera často odhalí problém během několika minut. Lokální zateplení problémové stěny pak bývá účinnější než plošné kosmetické úpravy.
Plíseň není jen estetický problém. Dráždí dýchací cesty, zhoršuje alergie a astma, způsobuje únavu, bolesti hlavy a u dětí i zvířat může mít výraznější dopady než u dospělých. Dům s plísní není jen „ošklivý“. Je nezdravý.
Plíseň je zpráva. Říká, že někde nefunguje rovnováha mezi teplem, vzduchem a vlhkostí. Kdo ji jen zakryje, problém odloží. Kdo ji pochopí, má šanci se jí zbavit natrvalo.
Zdroje informací
– World Health Organization (WHO)
WHO Guidelines for Indoor Air Quality: Dampness and Mould
WHO dlouhodobě upozorňuje na souvislost mezi vlhkostí, plísněmi a respiračními obtížemi, alergiemi a astmatem. Dokumenty WHO popisují vznik plísní v interiérech, zdravotní rizika i preventivní opatření.
– Státní zdravotní ústav (SZÚ)
Odborné materiály k vnitřnímu prostředí budov, vlhkosti vzduchu a zdravotním dopadům plísní v domácnostech. SZÚ uvádí doporučené hodnoty vlhkosti a základní preventivní postupy.
