Článek
Tvrdí se v něm, že české vládě absolutně věří dvě procenta občanů. Dalších 23 procent s výhradami. Nic víc. Těžko se lze divit.
Vlastně proč by lidé měli věřit vedení státu, které zvyšuje daně, nakupuje předražené zbraně (a ještě se to snaží utajit), okrádá seniory, přes v Evropě jednu z nejvyšších inflací likviduje naše úspory a snižuje reálné příjmy, útočí na svobodu slova a s bohorovným klidem nás posílá na nákupy do Polska, kde je to levnější. Přitom se holedbá, že je rozpočtově „zodpovědná“. Nechtěl bych být v kůži majitele čerpací stanice či prodejny potravin v blízkosti hranic s naším severním sousedem. Ale vlastně nejde jen o tu blízkost. Mám kolem sebe známé, kteří si i z Prahy nechávají dovážet jídlo či cigarety. Prostě se to vyplatí. A o zmíněných dopadech na rozpočtové příjmy ani nemá cenu se bavit.
Čeští politici by zkrátka měli hájit zájmy obyvatel tohoto státu. Těch, kteří v České republice pracují, platí daně a zároveň za to požadují určité služby. Ne je posílat do sousední země de facto s přiznáním, že tam to pro své občany dělají lépe.
Jen těžko se pak můžeme divit, že Petr Fiala má v mezinárodním srovnání pravidelného výzkumu společnosti Morning Consult mezi premiéry a prezidenty demokratických zemí nejnižší důvěru. Možná by se měl s těmi úspěšnějšími poradit, jak ji zvýšit. Moje rada zní: nevysílejte signály! Myslete na občany České republiky!
