Článek
Základní kalendářní jednotky, jsou odvozeny od pohybu Země. Jeden rok, jako jedna perioda oběhu Země okolo slunce. A jeden den, jako jedna periody otočky Země okolo osy. Základní jednotkou času v soustavě IS je jedna sekunda. Od ní se odvíjí minuty a hodiny, hodiny jsou základní jednotkou dne. Kalendářní den je základní jednotkou týdne, měsíce a roku. Běžný kalendářní rok trvá 365 dnů = 31´536´000 sekund. Přestupný rok pak trvá 366 dnů = 31´622´400 sekund. Oproti tomu, tropický rok, důležitý pro tvorbu kalendáře, trvá 365,242192129 dnů = 31´556´925,4 sekundy. Je problém skloubit oba časy dohromady. Nelze zkrátit tropický rok na 365 dnů. A zavést kalendářní rok, který by se rovnal tropickému, je nemožné.
Jak se lidstvo vyvíjelo, vzniklo postupně velké množství kalendářů. Popsáno např. v odkazu 3. Dnešní kalendář zavedl v roce 45 před naším letopočtem významný římský vojevůdce Julius Caesar. Rozdíl mezi tropickým a kalendářním rokem vyřešil zavedením přestupného roku, každé čtyři roky přidal jeden den. Ze čtyřletého cyklu vznikl juliánský rok o délce 365,25 dne. Přidáním přestupného roku kalendářní rok předbíhá rok tropický průměrně o 674,6 sekundy/rok. Každých přibližně 128 let se pozemský kalendářní rok oproti roku tropickému posune o jeden den.
V 16. století už se začátek kalendářních ročních období lišil od astronomických o několik dnů. Nastala nutnost synchronizovat skutečný čas oběhu Země s rokem kalendářním. Aby astronomická roční období začínala ve stejnou kalendářní roční dobu, jak lidé byli zvyklí. Proto v roce 1582 papež Řehoř XIII. zavedl gregoriánský kalendář. Spočívá ve vynechání přestupného roku každé sté výročí, s výjimkou letopočtů dělitelných číslem 400. Ani toto, pravidlo, problém rozdílu tropického a kalendářního roku úplně nevyřešilo. Astronomové řešení ponechali na budoucích generacích. Bude nutno provést dodatečnou korekci zhruba za 3248 let.
O úpravy kalendáře se lidé pokoušejí neustále. Např. Wikipedie, odkaz 3 zmiňuje: „Navrhovaný tzv. novojuliánský kalendář by měl odchylku průměrné délky roku od tropického roku pouhých 0,000022 dne, takže rozdíl jednoho dne by se projevil až za 45 000 let.“ Nepodařilo se mi sehnat žádné informace o tomto kalendáři. Zajímavý návrh na úpravu kalendáře vyšel v časopise Vesmír 35,204, ročník 1956/6. Autor Jiří Bouška. Odkaz č. 5.
Zatím všechny návrhy a pokusy o úpravu kalendáře nakonec skončily nedohodou z důvodu rozdílných názorů. Kromě zachování začátků ročních období je velmi důležité zachovat církevní tradici začátku Velikonoc. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.
Stoletá nebo čtyř staletá perioda vynechání/ponechání přestupného roku je poněkud nepraktická a kostrbatá. Praktičtější by bylo zavést periodu vynechání každých 128 let. Bylo by to úplně pravidelné. A potřeba dodatečné korekce by vznikla až v hodně vzdálené budoucnosti. Současný kalendář, na který si už lidstvo zvyklo, by zůstal v podstatě beze změny. Je otázka, zda se najde nějaký papež, který by změnu zavedl.
Modelový příklad. Zdůrazňuji, že je to příklad pouze ilustrační. Počáteční bod, tzv. nulový, se ve skutečnosti v současnosti liší. Rok 2001, počáteční bod, čas tropický a kalendářní nemají žádnou odchylku. V roce 2128 by už kalendářní rok předbíhal rok tropický o 86348,8 sekundy. Vynecháním přestupného dne v tomto roce, naopak tropický rok předběhne rok kalendářní o 51,2 sekundy/128 let. Průměrně to je 0,4 sekundy/rok. Každých 128 let se předbíhání zvýší vždy o 51,2 sekundy. Po uplynutí 1687,5 period o délce 128 let tropický rok dohoní rok kalendářní. Bude to za 216000 let od počátečního (výchozího) bodu. V tomto roce bude nutné ponechat rok jako přestupný. Tím se časy vrátí do výchozího bodu a začne nový cyklus o délce 216000 let.
V té době snad na Zemi bude nějaký život. Pokud se lidstvo nezničí samo. Nebo život nevyhubí nějaká katastrofa. Ať již přírodní nebo vesmírná. Pokud zde bude život inteligentní, tak určitě mnohem vyspělejší. Lidstvo možná uskuteční některé své sny, dosud popisované ve sci-fi příbězích. Možná získá nevyčerpatelný zdroj čisté energie. Třeba bude létat do vzdálených částí vesmíru. S nějakým vyspělejším pohonem oproti dnešku. Warp pohon, využívaný ve sci-fi seriálech, to asi nebude. Ten potřebuje téměř nekonečné množství energie.
Odkazy:
