Článek
Výchovné 500,- Kč za každé „vychované dítě“ prosadila paní Maláčová a lidovci to ihned začali vydávat za Lidovecké výchovné. Pan Jurečka často láskyplně zdůrazňuje že je to „odměna maminkám za pobyt na mateřské, kdy žena vychovávala budoucí daňové poplatníky, nevydělávala, a proto má nízký důchod.“. A aby se snížily „propastné rozdíly“ důchodů mužů a žen. Je to pravda jen částečně.
Jednou z příčin nižších důchodů žen je dřívější nástup žen do důchodu. Ze statistické ročenky ČSSZ 2022 vyplývá, že ženy v roce 2022 odcházely do důchodu průměrně o 5 let dříve než muži. Nižší počet pojištěných dob = nižší důchod. K úplnému srovnání dojde až po roce 2037. Teprve pak lze porovnávat rozdíly v důchodech mužů a žen. A zjišťovat, případně řešit příčiny.
Další uváděnou příčinou nižších důchodů žen jsou nižší platy oproti mužům. Tvrzení velmi zavádějící. Muži vykonávají namáhavé a nebezpečné práce, často ve zdraví škodlivém prostředí. Častěji přicházejí k úrazům, nemocem, nebo i o život. S tím souvisí i nižší věk dožití mužů. Platy mužů a žen nemohou být nikdy stejné. Mohou být stejné jedině za stejnou práci.
Výchovné ve schválené plošné podobě je nesmyslné, nespravedlivé a nemělo být nikdy zavedeno. Je to odměna za každé vyrostlé dítě. Dostanou ho i matky, které získají důchod, mají několik nepracujících dětí, a místo daňových poplatníků „vychovaly“ početnou skupinu příjemců sociálních dávek. Argument, že takovéto matky zpravidla nemají potřebný počet pojištěných dob k získání starobního důchodu je nesmyslný. Stačí mít invalidní důchod, ten se v 65ti letech automaticky změní na transformovaný starobní a tím pádem vznikne nárok na výchovné 500,- Kč za každé vyrostlé dítě. Např. osobě do 20ti let stačí pro vznik nároku na invalidní důchod odpracovat méně než 1 rok.
A pak je zde skupina dětí,které se natrvalo odstěhovaly do zahraničí, ženitba, vdavky, příp. dlouhodobě nebo trvale v zahraničí pracují, pendleři apod. Tyto osoby nejsou daňovými poplatníky v ČR, svými odvody přispívají na důchody třeba Němcům. Proč má daňový poplatník hradit za ně výchovné?
O výchovné mohou žádat i tatínci. A také žádají. Například:
Žena, která porodila a vychovala 3 děti, je o hodně mladší a půjde do důchodu o 10 let později než muž. Dohodnou se, že si o výchovné požádá muž a za 10 let, než jde žena do důchodu dostane muž 180000,- Kč za to, že byla žena na mateřské. „A rázem se sníží propastný rozdíl důchodů muže a ženy“.
Anebo: Žena pracovala jen krátce, pak vychovala kupu dětí a starala se celý život o domácnost i poté, co děti vylétly z hnízda. Na důchod jí nevznikne nárok. Výchovné si opět napíše po dohodě muž, který získal důchod a doma téměř nebyl.
Spravedlivé „výchovné“? Nejspravedlivější způsob výchovného 500,- Kč za skutečně vychované dítě by byl, kdyby pracující dítě mohlo posílat svým rodičům pětistovku ze své mzdy před zdaněním. Tím by byly vyselektovány matky, které žádné daňové poplatníky nevychovaly a není důvod, aby plošné „výchovné“ z peněz všech daňových poplatníků dostávaly.
A kdo jiný by měl ocenit výchovu rodičů než jejich vychované dítě? A byla by to možnost, jak do důchodového systému dostat další soukromé peníze bez velkých nároků na státní rozpočet. Náklady státu minimální, pouze ušlá DPFO. Tato možnost byla promarněna. To ale politici nechtějí pochopit. Politicky pohodlnější je rozdávat plošně z eráru.
Rodičovský vyměřovací základ jako náhrada výchovného. Na první pohled správný návrh na ocenění žen za pobyt na mateřské a výchovu budoucích daňových poplatníků. Jen na první pohled. Podle návrhu by se ženě po dobu pobytu na rodičovské dovolené, (až do 4 let věku dítěte) do důchodu počítaly tzv. fiktivní výdělky ve výši průměrné mzdy. Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc.
Návrh, v představené podobě považuji za špatný a nespravedlivý z těchto důvodů:
1. Doba počítání fiktivních výdělků do 4 let věku dítěte je příliš dlouhá. Doba mateřské + rodičovské by se měla zkrátit, např. na max. 3 roky.
2. Fiktivní výdělky by se měly počítat nikoliv z průměrné mzdy ale ze skutečné mzdy před nástupem na mateřskou, samozřejmě pravidelně valorizované podle vývoje mezd. Ženám s vyšší mzdou, než průměrnou by se počítal fiktivní výdělek ze skutečné mzdy.
3. Naprosto nesmyslný je pak návrh, že by se fiktivní výdělky počítaly navíc, když by rodič „nastoupil do práce dříve než do čtyř let věku dítěte“.
4. A dalším nesmyslem je pak nápad, že by se ženě matce, která dosud nepracovala, počítal fiktivní vyměřovací základ z min. mzdy. Co když nezačne nikdy pracovat?
5. Fiktivní vyměřovací základ do 4 let bude pouze motivovat část matek, být doma co nejdéle.
6. Fiktivní vyměřovací základ zvýší deficit důchodového účtu, protože část vyplácených penzí by nebyla kryta skutečnými odvody důchodové daně.
7. Naopak výhodou fiktivního výdělku je, že by ho dostávaly matky, které skutečně pracovaly.
Stát za ženu na mateřské platí zdravotní pojištění až do sedmi let věku dítěte, 15 let u dvojčat. To by se rovněž mělo zkrátit třeba na max. 4/7 let. Peníze by se měly využít spíše na budování předškolních vzdělávacích zařízení, jesle, mateřinky. Aby matky mohly dříve nastoupit do práce, pokud by chtěly.
A koneckonců, je třeba mít k výchovnému nějaký zákon? NENÍ. Dobře vychované dítě v případě potřeby pomůže rodičům, kteří své dítě řádně vychovali, i bez zákona.
Souhlasím s názorem některých renomovaných ekonomů, že výchovné ve schválené plošné podobě, 500,- Kč za dítě do důchodového systému nepatří. Důchodový systém deformuje, zvyšuje jeho nespravedlivost a mělo by se zrušit.
Politici chtějí vytvořit silný sociální stát, zvyšují sociální dávky, ale neřeší, kde na to v deficitním rozpočtu vezmou peníze. Náklady na výchovné zvyšují státní dluh a ten plně, i s úroky, uhradí děti a vnuci matek, které výchovné dostávají. A dluh poroste. Změny jsou plánovány od roku 2026? Podle návrhu bude několik typů výchovného?
Z praxe je známo, že přiznané výhody, i když jsou chybné, se těžko napravují. Politici se bojí o svou popularitu.
Zdroj: Statistická ročenka ČSSZ 2022 - důchody
