Článek
Škvarková teorie, důležitá část poznání stavby hmoty, bohužel zůstává zcela opomenuta. Kdy byly škvarky poprvé objeveny, není nikde doloženo. Vědci, vynálezci a technici mají jiné starosti. Momentálně je nejvíc zajímá silně dotovaná zelená energetika a elektromobilita. Tam je peněz přebytek. V poslední době se mi škvarková teorie nějak připomenula. Trochu jsem přemýšlel, a rozhodl se z paměti vydolovat co nejvíc. A zmíněnou teorii rekonstruovat, případně doplnit o nové poznatky a domněnky.
Pojednání o škvarcích jako základních stavebních kamenech hmoty poprvé vyslovil, a zveřejnil, nějaký velmi moudrý člověk. Jméno už fakt nevím. Byl to člověk přinejmenším velikosti Járy Cimrmana. Všestranného velikána české vědy umění a filozofie. Velikána světového významu. Ze zmíněného článku se mi vybavilo pouze konstatování, že škvarky jsou základními stavebními kameny hmoty. Víc už se mi nevybavuje.
Zda, a jak, se škvarky dále dělí na menší částice, to asi uvedeno nebylo. Nevzpomínám si. Je to přece jen dávno. Nevím, jestli článek vyšel ještě za socíku, nebo až později. I když spíše později. Za socíku by to stěží mohlo vyjít. Okresní, krajský, nebo dokonce generální tajemník strany by takový článek určitě zakázal. On měl velkou moc. Důvod by snadno našel. Třeba rozpor s marxisticko-leninskou filozofií. A autor by asi špatně dopadl. I když by možná nedopadl na beton, pádem z okna v osmém patře, jak to mají zavedeno jinde.
Dospěl jsem k závěru, že se škvarky nejjednodušeji, a nejefektivněji získávají v tepelném reaktoru tepelným štěpením bílé hmoty. Škvarky jsou v ní ukryty. Štěpením se uvolní. Před vlastním štěpením se musí bílá hmota mechanicky rozdělit na menší kousky. Aby štěpení bylo efektivní.
Produktem štěpení bílé hmoty nejsou jednotlivé škvarky, ale jejich větší shluky, škvarkokupy. Platí pro ně univerzální fyzikální princip platný pro všechny kupy, včetně škvarkových. Princip nestejnosti kup. Ten říká. Nelze nalézt dvě kupy, aby měly stejné fyzikální vlastnosti. Těmi jsou, hmotnost, velikost, tvar a počet jednotlivých částic. Škvarky navíc ještě mají vlastnost subjektivní, tou je šmak.
Bílou hmotu vhodnou ke štěpení označili vědátoři tajemnou zkratkou ŠPEK. Oni vůbec vědátoři mají někdy divné nápady. Něco si označí po někom, něco zase po něčem. A obyčejný člověk, bez patřičného vzdělání, je z toho úplně na větvi. Co zkratka eŠPéEKá znamená, se mi nepodařilo zjistit. I když jsem Gúgloval jako ďábel. Je možné, že bílá hmota je opakem temné hmoty. To může dokázat až další bádání. Temná hmota, na rozdíl od hmoty bílé, není vidět. Zatím toho o ní není moc známo. Taky by to mohla být jakási zvláštní forma inteligentního života. A zůstává temná, skrývá se, protože má temné úmysly.
Když už jsem vzpomněl Járu Cimrmana, nedá mi to nepřipomenout jednu epizodu z jeho velmi plodného života. Tu jsem taky někde četl nebo slyšel. On kromě mnoha dalších bohatých činností, údajně vyučoval též děti na prvním stupni ZŠ. Není známo, zda zmiňovaná událost vzešla z nápadu Cimrmana. Nebo z otázek těch malých špuntíků. Vzrůstem často sotva metrových. Zato ale duchem velikých, a strašně zvídavých. Však rodiče vědí nejlíp.
Tak jednoho dne nechal Jára vyrobit, a přinést do školy, nová vrata. Následně pak nechal z blízkého statku přivést telátko. A proč? No přece, aby těm malým špuntům demonstroval, co znamená rčení, „čumí jak tele na nová vrata“. Nádherná ukázka praktického vzdělávání. A moudrosti Járy Cimrmana. Tento příběh je opravdu skutečný. Nepodařilo se mi zjistit, na které škole se to událo. Ale třeba se z té školy ozve bývalý říďa nebo školník. Případně někdo z rodičů dětí. Nebo někdo z těch malých školáčků, nyní už velkých. Snad si někdo vzpomene a upřesní.
V každém případě si škvarky zaslouží další důkladné zkoumání. Chtělo by to zřídit nějakou instituci odpovědnou za další výzkum. Nejlépe vícevrstvou. Zřizování nesmí ale probíhat zbrkle. Mělo by se postupovat postupně a s rozvahou.
Prvním stupněm by mohl být Vládní zmocněnec pro výzkum a modernizaci postupů získávání škvarků. Vládních zmocněnců je beztak málo. Je to stejné jako s generály. Taky jich je žalostně málo. Naštěstí prezident Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, pravidelně jmenuje nové. Snad je příbytek nových generálů o něco rychlejší než jejich úbytek. A tak se možná podaří, aby jich někdy bylo dostatek. Pokud na Hrad nenastoupí nějaký panovník, který bude preferovat zkoumání likérů, místo jmenování nových generálů.
Co se týká vládních zmocněnců, tam má velkou praxi vláda Petra Fialy. Např. od roku 2022, Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky. Nedokážu si vůbec představit, jak by asi naše ekonomika vypadala nebýt tohoto zmocněnce. Naštěstí vláda Petra Fialy provedla tento moudrý a důležitý krok, ekonomiku zachránila a učinila odolnou a moderní. Proti čemu má být ekonomika odolná ale zůstalo tajné. Nebo vládní zmocněnec pro Ukrajinu, vládní zmocněnkyně pro Balkán, a nevím, kolik dalších ještě.
Vládní zmocněnec by připravil půdu pro zřízení druhého stupně. Tím by mohla být Národní škvarková agentura (NŠA). Ta už by byla mnohočlenná, s pevnou organizační strukturou. Samozřejmě s ředitelem, náměstky a řadovými referenty a pracovníky. Zde by mohl s jejím zřízením píchnout Andrej Babiš. Ten má velkou zkušenost. Např. jeho Národní sportovní agentura. Otázkou je, zda by Babiš byl ochoten přenechat své naprosto geniální know-how. On je totiž zhrzen a uražen. Vládní koaličníci mu na nedávném zasedání PS PČR údajně neumožnili přednést několikahodinový názor na obranu státu. A v některých kruzích panují obavy, zda je vůbec možno obranu státu řádně zajistit, bez uplatnění nápadů Babiše a jeho stoupenců.
NŠA by pak připravila půdu pro vznik stupně třetího. Tím by bylo Ministerstvo pro škvarkové záležitosti (MŠZ). Máme sice Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, ale to už je asi natolik přetížené, že by nebylo vhodné nakládat jim na bedra další agendu. A škvarky si zaslouží samostatnou instituci. Ostatně, zřízení MŠZ by neměl být problém. Vládní koaličníci rádi zřizují ministerstva nová. Už se vážně mluví o Ministerstvu sportu. Národní sportovní agentura už ten nápor zkrátka nezvládá. Zřizování odpovědných institucí by bylo završeno zřízením důležité instituce, Výzkumného ústavu škvarkového.
Životnost škvarků je dána jejich poločasem rozkladu. Ten závisí především na velikosti jednotlivých škvarkokup. Zánik škvarků začíná jejich vstupem do Růžové brány. Tou jsou mohutně přitahovány. Zde jsou škvarkokupy mocnými drtidly rozdrceny na menší části. Následně je šmakovým čidlem zkontrolován jejich šmak. Poté následuje putování Červím tunelem. Na jeho konci škvarky překročí Horizont událostí a spadnou to Temné díry. Co se tam s nimi děje není jasné. Lidské oko tam nevidí. Jedině nepřímo, hadicohledem. Asi jsou tam doslova rozcupovány a rozmělněny na cimpr campr. Za současného uvolnění značného množství energie.
Životnost škvarkokup tedy závisí na dvou faktorech. Prvním je výše uvedená subjektivní vlastnost, jejich šmak. Čím vyšší má hodnotu, tím rychleji jsou škvarkokupy vtahovány do Růžové brány a mizí. Druhým faktorem je velikost škvarkokup samotných a velikost temné díry. Ta určuje množství škvarků, které může díra absorbovat. A jak rychle. Temné díry mají různou velikost. Některé jsou doslova bezedné.
V průběhu mělnění škvarkokup je část uvolněné energie spotřebována na vlastní práci temné díry. Značná část se ale uvolní formou silně energetických částic, škvarkyonů. Ty mají jedinečnou schopnost úniku z temné díry. Ani horizont událostí jim v úniku nezabrání. Je pravděpodobné, že po úniku z temné díry se podílejí na opětovném vytváření bílé hmoty kolem temné díry. Je to vlastně nekonečný koloběh bílé hmoty. Množství znovu vzniklé bílé hmoty závisí na velikosti temné díry. Okolo temné díry bezedné vzniká bílé hmoty opravdu hodně. Nově vzniklá bílá hmota už je ale jiná než původní. Na štěpení za účelem získávání škvarků není vhodná.
Z uvedeného vyplývá, že škvarky, důležitá součást hmotného světa, si zaslouží důkladnější poznání. Mnohé je dosud nejasné. Každý vědní obor má odpovídající název. I vědní obor zkoumající škvarky by si název zasloužil. Než vědátoři vymyslí nějaký název velmi výstižný, mohl by se nazývat třeba Škvarková mechanika. Co je důležité, zřízením institucí odpovědných za zkoumání škvarků by se snížila nezaměstnanost. A našlo by se uplatnění i pro odborníky, jinak neuplatnitelné.
Odkazy: Uvedené odkazy jsou k tématům, ke kterým jsem v průběhu psaní odskočil. K vlastnímu tématu odkazy neuvádím, žádné nejsou.
