Článek
Zde na Seznamu se to jen hemží recepty na poctivá jídla jako od babičky. Proč od babičky? Nejspíše je to přežitek z doby dřívější, kdy žena často pečovala o domácnost, nebo zemědělskou usedlost, a muž vydělával. Tudíž nevařil, nebo spíš moc neuměl. A je fakt, že matky a babičky vařit uměly skvěle. Dnes je situace jiná, už vaří i muži, i dědečci, a celkem úspěšně. Ve vyhlášených gastropodnicích je ostatně většinou šéfkuchařem muž.
A právě na příliš časté recepty na poctivá jídla jako od babičky jsem se rozhodl reagovat. A vytvořil jsem recept na jídlo nepoctivé. Jako od dědečka. Dovolím si konzumenty poctivých jídel upozornit, že občas potřebují nějakou změnu. Pro srovnání. A tou je nepoctivé jídlo. Aby pak ještě více ocenili to poctivé.
Ostatně potřebu změny mnozí propagují i v mezipartnerských vztazích. Ochutnat něco jiného. Nepoctivého. Pro srovnání. Však proutníci vědí své a mohli by vyprávět. Proutnice samozřejmě taktéž. O to víc pak ocení to poctivé, co mají doma.
Někdo dělá hrachovou polévku bez masa. Někdo použije klobásu nebo kabanos. Jsou to průmyslově zpracované uzené výrobky s přídatnými látkami. Dávám přednost uzenému masu. Nejlépe s kostí. Vývar z něho je základem mé polévky. Úplně stejné suroviny, kromě luštěnin, a stejný postup přípravy vývaru, používám i na valašskou kyselici. Množství každý podle potřeby. K přípravě polévky asi na 18 porcí + 2 porce ovárku jsem použil tyto suroviny:
Uzené koleno zadní, asi kilo šedesát. Uzené kosti z kotlety, asi dvě kila dvacet.
Můžeme použít i jiné uzené, pokud třeba chceme uzené bez kosti a kůže. V každém řeznictví je výběr dostatečný.
Přiměřené množství zeleniny a koření. Přiměřené množství je takové, jak komu vyhovuje. Každému jinak.
Zeleninou nešetříme, celer, petržel, mrkev, cibule, česnek.
Ani kořením moc nešetříme, pepř, nové koření, jalovec, bobkový list.
Hrách žlutý půl kila, hrách zelený čtvrt kila, cizrna čtvrt kila.
Maso vložíme do studené vody, přidáme zeleninu a koření, a pomalu přivedeme k varu. Pomalu vaříme asi tři hodiny. Asi po hodině varu můžeme vytáhnout mrkev a celer, máme svačinku. Po uvaření maso vyjmeme, z kolene máme výborný ovárek. Tu měkkou kůžičku s podkožní vrstvou. Ten sníme nejdříve. Po vychladnutí maso obereme z kostí, kusy necháme vcelku a vychladlé dáme do lednice.
Vývar přecedíme a necháme vychladnout. Dáme rovněž do lednice. Pokračovat můžeme až druhý nebo třetí den. Z chladného vývaru sejmeme vrstvu tuku. Ten můžeme použít třeba na vaječnici, případně na jíšku tam, kde nevadí uzená příchuť. Třeba do čočky na kyselo.
Luštěniny namočíme přes noc, každou zvlášť, každá luštěnina má jinou dobu vaření. Nabobtnalé luštěniny propláchneme. Dáme vařit každé zvlášť přímo ve vývaru. Než začnou vařit, nakrájíme uzené maso na malé kousky a přidáme k polévce se žlutým hrachem. Cizrnu uvaříme téměř do měkka, a přidáme i s polévkou ke žlutému hrachu. Zelený hrách rozmixujeme a rovněž přidáme ke žlutému hrachu. Bude to zahuštění.
Polévku přivedeme k varu, a ještě chvíli vaříme, až žlutý hrách změkne. V průběhu vaření opatrně solíme a ochutnáváme. Pamatujeme, že lépe je na talíři málo slanou polévku přisolit, než ji mít přesolenou. K závěru přidáme majoránku. Jíšku nepoužívám. Polévka bude hustá dostatečně.
Něco sníme hned, a necháme si potřebný počet porcí na pozítří. Zítra si dáme něco jiného, abychom měli pestrou stravu. Zbytek polévky můžeme zamrazit. Nejpraktičtěji v dózách na jednu porci, tj. asi 0,4 litru. Když potřebujeme víc porcí, vytáhneme víc dóz. Oproti tomu, u dózy třeba na čtyři porce, kdybychom zrovna potřebovali jen porci jednu, bychom ji těžko oddělovali. Leda na cirkulárce.
Pokud budete chtít, můžete polévku podle mého receptu vyzkoušet. I když nepoctivá, je dosti sytá i jako hlavní polední jídlo. A je plná látek, co potřebuje naše tělo. Hlavně bílkovin a kolagenu. A když Vám bude chutnat, tak přeji dobrou chuť. Polévka s uzeným chutná trochu jinak, než čistě hrachová bez masa.
Odkazy neuvádím, je to můj recept. Ostatně receptů je na netu víc než dost. Každý má nějaký oblíbený postup. A to je třeba respektovat.
