Článek
Anketa
Minulý pátek se mi stala událost, která mě hluboce zasáhla a přinutila přemýšlet o lidské důstojnosti a našem zdravotnictví.
Osmdesátiletou paní odvezli z rehabilitace do Vinohradské nemocnice, pavilonu „S“. Bylo to sotva týden po operaci kolena. Problém s neokysličováním krve vedl k sérii vyšetření, po kterých ji jednoduše posadili na židli s tím, že musí počkat na výsledky. Osm hodin. Žádné lůžko, žádný komfort. Osm hodin čekání, jestli něco je nebo není v pořádku.
A jak vyřešili potřebu toalety? Dali jí plenu. Ano, plenku! Naštěstí se dokázala třikrát dobelhat na toaletu, ale jinak by tam seděla v prochcané plíně. Nikdo neřešil riziko trombózy, jen na konci někoho napadlo jí zvednout nohu. Žádné injekce, žádná prevence. A když jsme se zeptali proč, odpověď byla prostá: měla si říct.
Když jsem se to dozvěděl, chytil jsem nerva a jel tam. Byl jsem odhodlaný ji zachránit, unést, zavolat sanitku, policii… cokoli, abych ji odtamtud dostal. Jenže její dcera mě předběhla a řekla, že je to normální. Sama tam prý seděla 13 hodin a to krvácela. Dokonce i ta stará paní se divila, co blázním. Že tohle je přeci normální.
Normální?
Je tohle opravdu normální? Ptám se vás, čtenáři, je tohle normální? Přijde vám v pořádku, aby se starší lidé, sotva po operaci, museli takto ponižovat? Je normální, že se někomu dá plenka místo toho, aby mu byl poskytnut základní komfort? Děsí mě, že to nevypadá jako momentální selhání, ale jako běžná praxe.
Možná jsem jen příliš naivní. Možná se naše zdravotnictví za ty roky opravdu „posunulo“. Možná jsou pacienti vděční za jakoukoli snahu. Ale pro mě to znamená se zdravotnictví vyhýbat dál. Ne, protože vím, že to často může jít jinak, ale ze strachu.
Co vy na to? Přijde vám to normální? Dejte mi vědět v anketě níže.
Posílám tuto informaci na vedení nemocnice a jsem zvědavý, jak diplomaticky mi odpoví.
