Článek
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které sdružuje Němce odsunuté po druhé světové válce z Československa a jejich potomky, oznámilo záměr uspořádat v roce 2026 svůj 76. sjezd poprvé na území České republiky, konkrétně v Brně. Akce se má konat ve dnech 22. – 25. května. Tento plán vyvolává veřejnou debatu, zejména s ohledem na historický význam města a citlivost česko-německých vztahů. Volba Brna není vnímána pouze jako organizační rozhodnutí, ale také jako krok s výrazným symbolickým rozměrem. Město je spojeno s událostmi března 1939, kdy jej krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava navštívil Adolf Hitler. Tato návštěva byla součástí nacistické demonstrace moci a byla provázena podporou části tehdejšího německého obyvatelstva. Ve stejný den došlo k vypálení brněnské synagogy a Moravské náměstí bylo přejmenováno na Hitlerovo náměstí, což zůstalo v platnosti až do konce války. Právě tento historický kontext vede část veřejnosti k obavám, že konání sjezdu SdL v Brně může být vnímáno jako zlehčování paměti obětí nacismu a okupace. Kritici upozorňují, že akce s politickým a historickým přesahem by neměla probíhat bez důkladné reflexe minulosti ani bez širší společenské diskuse, zejména pokud by byla podpořena z veřejných prostředků. Po druhé světové válce, bylo odsunuto z Československa na základě Benešových dekretů přibližně tři miliony Němců. Sudetoněmecké organizace tento proces dlouhodobě označují za vyhnání, zatímco česká strana zdůrazňuje jeho příčiny v předchozí nacistické agresi a rozbití Československa. Podle česko-německé komise historiků si poválečný odsun vyžádal 15 až 30 tisíc obětí, zatímco během nacistické okupace zahynulo 320 až 350 tisíc obyvatel Protektorátu Čechy a Morava. Základem současných česko-německých vztahů je Česko-německá deklarace z roku 1997, v níž se obě vlády shodly na tom, že nebudou otevírat majetkoprávní otázky minulosti a budou respektovat poválečné právní uspořádání. Tento konsenzus přispěl ke stabilizaci vztahů a k rozvoji spolupráce mezi oběma státy. V tomto rámci zaznívá názor, že by město Brno mělo postupovat obezřetně a dbát na zachování historické paměti i důstojnosti místa. Debata o plánovaném sjezdu tak není pouze otázkou jedné akce, ale širší úvahou o tom, jak citlivě nakládat s minulostí a jakým způsobem ji připomínat v současném veřejném prostoru. Podpora, plánovaného sjezdu sudetoněmeckého krajanského sdružení ze strany části politické a kulturní reprezentace působí problematicky právě tím, že přehlíží jeho historické a symbolické souvislosti. Nejde o odmítání dialogu, ale o nedostatek citlivosti k minulosti a k paměti obětí nacismu, což vyvolává oprávněné pochybnosti. Debata proto přesahuje místní rovinu a vyžaduje jasný a srozumitelný postoj státu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR a vláda ČR by měly jednoznačně vymezit své stanovisko a potvrdit, že respekt k historické paměti a poválečné právní kontinuitě zůstává neměnnou součástí politiky České republiky.
