Článek
Ano, každý velice rád a rychle zapomíná, ono to naše přísloví: Sejde z očí, sejde z mysli, není jen tak náhodné. Když svítí slunce, je vidět i do všech zákoutí, ale jakmile se jen trochu zatáhne, každý ví hned proč tomu tak je a co se má hned udělat. Jenomže tak, to možná funguje ve školách při matematických úkolech, život a jeho proměnné, jsou daleko složitější, než si kdo dovede představit a proto se pro určité věci, hledá velice dlouho to nejlepší řešení a tak to funguje i u konstruktivní politiky, tedy já osobně bych si takové počínání od zvolených zastupitelů země moc přál. Jenomže kolik nás takových ve skutečnosti je, věřím, že většina a proto jsme se konečně zbavili i jedné populistické partaje, (SEKTY) která se na destrukci státu podílela osm dlouhých let. Ale co se stalo, že museli skončit, jedna světová pandemie a evidentně nezvládnuté řízení státu. Dnes, jako by to ti křiklouni úplně zapomněli, jako by se vůbec nic nestalo, omyl soudruzi, stalo a doufám, že pro další dlouhá staletí to bude nám všem dostatečné poučení.
A teď zpátky k příteli Zdeňkovi, co vede takové lidi k podněcování zloby, láska k vlasti to zajisté není, strach o druhé už vůbec ne, takže jsme zase svědky jediné motivace u vysokoškolsky vzdělané elity, promiňte, ale takovým lidem, nikdy nedokáži říkat, že jsou elitou, to jsou totiž pro mne osobně, takový lidé, kterým jsem já sám ochotný svěřit svůj život do jejich rukou. Můžeme nesouhlasit s jejich názory a můžeme ty názory i beztrestně šířit mezi ostatní lidi aniž bych se bál o svoje bezpečí, pokud jde o zatčení z těchto důvodů. Proto vím, že zde stále máme demokratický systém a ten si opravdu nikým vzít už nenechám, jak toho dosáhnout je na každém z nás, já osobně nikdy neuchopím do ruky zbraň a nepůjdu někoho popravit, ale na druhou stranu, mám místo olověných kulek a ušpiněných rukou od střelného prachu, klávesnici i internet. Tedy stále ty demokratické prostředky.
Co by vzali do rukou neonacisté, nebo bolševici máme před očima každý den, ne jenom z dění na Ukrajině, ale dnes i v Izraeli. Pro mě osobně, je naprosto samozřejmé, že obrana je pouze opak toho, co přišlo jako první a tím byl je a vždy bude útok. Při obraně je nutná správná strategie, kterou si opět má svaté právo zvolit každý, koho se přímo dotýká taková situace a my mu můžeme pouze pomáhat, ale nikdy se proti nim obracet zády. V takovém duchu, jsem žil od svých 14 let, když jsem se rozhodl definitivně opustit svoje dětské hnízdo, které do té doby pro mě bylo spíše kriminálem, než šťastným domovem. Ale co na plat, měl jsem na vybranou a já si vybral. Již jako dítě, se mě politika velmi dotýkala a jako ambiciozní mladý učedník na hudební nástroj, jsem byl neustále v konfliktních situací se svým soudružským otcem, stejně jako s lstivou soudružskou matkou, ale co na plat, oni tomu chtěli věřit a možná i věřili, stejně jako zmíněný křiklouni o svobodě, Rajchl a inteligence Dostál. Bohužel pro ně, mě stačilo prožít to, co jsem již prožil tenkrát i dnes, abych si uměl opět zvolit správný směr. Děkuji za vše, co pan kníže a expředseda: TOP09, Karel Schwarzenberg dělal a udělal i pro mě, i když jsem nikdy neměl tu čest a nikdy jsem se s ním osobně nesetkal, „jsem po opakovaných chemoterapií trochu mimo svou kůži“ a tak i přes to, že jsme byli od sebe maximálně 25 km vzdáleni a dokonce jsem se na něj často díval z druhého břehu, když byl na odpočinku ve svém sídle na zámku Orlík, stejně jsem neměl tu potřebu jej zajet navštívit a stále jsem ten okamžik odkládal i když jsem seděl ve své pramičce a projížděl jsem s rybářským prutem pod jeho okny a hradbami. Dnes mě to vážně mrzí, ale to jsem si měl uvědomit mnohem dřív, ne až po jeho skonu. Člověk je tvor chybující a o tom není sporu, jen je nutné mít v sobě dostatek sebeúcty a umět si i svoje chyby přiznat, ne je neustále hledat v druhých i když i oni jsou jen lidmi. Což je další vlastnost kterou jsem si sám do svého života zvolil, umět odpouštět i ty nejhorší chyby. Proto ani zde, nemohu odsuzovat zmíněné křiklouny, ale musíme jim nastavovat hned na počátku jejich chyb, to správné zrcadlo a maximálně doufat, že se v našich slovech, větách či celých článcích vzhlédnou a uznají své chyby. Tím by mohli dojít správného cíle, ale i tak vše záleží jen a pouze na nich samotných. Vím, že nic není dokonalé, ale také vím, co je extrémně špatné. Vzhledem k celosvětovému stavu, mám stále velkou důvěru v současné vedení státu a udělám vše, co je v mých silách, aby se už nikdy víc do vedení naší země nedostali lidé, kteří vidí jen sami sebe, svůj osobní prospěch a díky vlastnímu egu a demagogii, dokázali rozvrátit vše na čem se tak dlouho pracovalo a pracuje v prospěch země a tedy i v prospěch můj. Já nejsem postižený krátkodobou pamětí, ale naopak. Takže i když mi někdo, nebo něco sejde z očí i mysli, já nikdy nezapomínám. Naopak, vím, že vše má svůj čas.
