Hlavní obsah
Lidé a společnost

Z Izraele zpět do Žatce: cesta rodiny za kořeny a pamětí

Foto: Petr Šimáček

Izraelská rodina na židovském hřbitově v Žatci

Zeptala se mě vnučka Eliška: „Dědo, pojedeme k babičce do Žatce. Mohl bys mě tam vzít na židovský hřbitov?“ O židovské komunitě a holocaustu Eliška téměř nic nevěděla, protože se to ve škole dnes moc neučí. Souhlasil jsem a začal vyprávět příběh.

Článek

Právě do Žatce nedávno přijela sedmnáctičlenná výprava z Izraele – nebyla to žádná oficiální delegace ani turistický zájezd do města v UNESCO. Byla to jedna rodina. A já měl možnost je doprovázet.

Foto: Petr Šimáček

Celá rodina před žateckou radnicí

V jejím čele stál Dr. Dan Feigl, narozený v roce 1935 právě v tomto městě na severu Čech. Jeho otec byl prvním dětským lékařem v Žatci. O čtyři roky později musela rodina odejít před nacismem do Palestiny. Po desetiletích se Dan Feigl vrátil – s dětmi a vnoučaty, kterým celý život vyprávěl o domě v Čechách, o rodném městě, o světě, který zmizel.

Foto: Petr Šimáček

Maminka Marianna a otec Franz Dana Feigla (1930)

Navštívili město, rodný dům otce a dědy, židovský hřbitov, prohlédli opravenou synagogu a prošli ulicemi, kde kdysi žily také stovky židovských hlavně chmelařských rodin – přirozená součást tamního života. To, co dnes mohli spatřit, není samozřejmost.

Foto: Petr Šimáček

Rodný dům Dana Feigla v Žatci

Co zůstalo po dvou totalitách

Židovské komunity na území dnešní České republiky byly téměř vymazány. Holocaust zničil celé generace, a to, co přežilo válku, často nepřežilo desetiletí lhostejnosti a demolice v době komunismu.

Synagogy mizely, hřbitovy chátraly a náhrobky se rozpadaly pod nánosem vegetace i zapomnění. Teprve po roce 1989 začala systematická snaha o jejich záchranu. Dnes se v Česku dochovalo přibližně 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. O jejich obnovu pečují židovské obce, Federace židovských obcí, ale stále častěji také spolky, města a kraje.

Paměť v čase nejistoty

Současný Izrael prochází složitým obdobím – bezpečnostním napětím, politickými spory i společenskými debatami. Návrat ke kořenům má proto zvláštní význam.

Opravy synagog a hřbitovů nejsou jen o zdi, střechy nebo hroby. Jsou o tom, jak místní přijmou svou historii – i s kapitolami, které skončily tragicky. Každý opravený náhrobek je rozhodnutím, že paměť má smysl. Že i hřbitov, kde už nikdo nemá příbuzné, je součástí identity místa.

Rodinné návraty za kořeny jsou přitom nejlepším měřítkem úspěchu. Nejen pro Židy, ale pro každého, kdo hledá místo, odkud pochází jeho příběh.

Foto: Petr Šimáček

Dan Feigl na židovském hřbitově v Žatci

Návrat jako zrcadlo

Když se žatecký rodák procházel s rodinou po hřbitově a synagoze, viděl důkaz, že jeho příběh nebyl zapomenut. Je dobře, že ho připomíná svým dětem a vnukům.

Sedmnáct lidí přijelo hledat minulost. Odjížděli s vědomím, že v rodišti jejich předků kořeny nezametli pod dlažbu.

Je dobře, že i mezi našimi dnešními dětmi jsou ty, které se ptají a chtějí rozumět minulosti. Dějiny nejsou jen kapitola v učebnici – jsou konkrétní domy, jména a města.

Synagogy a židovské hřbitovy nejsou jen památkami minulosti. Jsou součástí našeho společného domova.

A domov si, Eliško, člověk přece nenechá zmizet.

Zdroj: Federace židovských obcí v ČR - www.fzo.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz