Článek
Svého otce nikdy nepoznala
Marta Gottwaldová se narodila 17. září 1899 v Kopřivnici. Tehdy se však jmenovala Marie Holubová. Marie svého otce nikdy nepoznala, což bylo na počátku dvacátého století považováno za velice významný společenský handicap. A mladé Marii nepomohlo ani to, že rodina přežívala ve velmi chudých poměrech. A o moc lépe na ton nebyl ani její vztah s matkou Rosalií, a proto se Marie rozhodla z domova odejít.
Od číšnice k prostituci
Marie se chtěla stát nejprve číšnicí. Učení ale z neznámých důvodů nedokončila, a tak své štěstí zkoušela jako služebná. Za tu dobu vystřídala několik míst v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Nicméně historici také potvrzují fakt, že se budoucí první dáma živila i jako prostitutka.
Traduje se historka, že když Marie přijela za budoucím prezidentem do Vrútek, kde pracoval v časopise Hlas ĺudu - Pravda chudoby, opakovaně se jí snažil utéct oknem se slovy „s takovouhle k**vou opravdu žít nemůžu“.
Druhá verze jejího setkání s Klementem Gottwaldem říká, že se poznali na tancovačce, když se po první světové válce v roce 1919 přestěhovala do města Příbor. Zde pobýval 4. dělostřelecký pluk, jehož příslušníkem byl i Klement Gottwald.
Marta Gottwaldová (dříve Marie Holubová) byla známá svou nadváhou a absencí noblesy
Narození dcery Marty
Netrvalo to dlouho a 5. srpna 1920 se Marii narodila dcera Marta. To by znamenalo, že Marie otěhotněla velice krátce po setkání s Klementem. Gottwald otcovství sice přiznal, ale Marii Holubovou si odmítl vzít. Vzhledem k jeho postavení to snad i lze chápat. Holubová nebyla ani krásná, ani bohatá, pocházela z velice chudých poměrů a najednou s ním měla dítě.
Snad to bylo Gottwaldovo svědomí, kterého ho donutilo opustit armádu, aby následně začal pracovat v továrně na nábytek. Údajně si chtěl vybudovat zázemí a Marii s novorozenětem si k sobě nastěhovat. Z kdoví jakého důvodu tento nápad Marie zamítla, což vedlo k rozchodu.
Nechápala Gottwaldovu aktivitu v politice
Pár se sice rozešel, ale ne na dlouho. Marie se s Klementem ještě několikrát sešla, ale odmítala se k němu vrátit. To, že nebyla příliš chytrá, dokazuje její nepochopení pro jeho politickou práci. Svého muže totiž chtěla mít každý den doma. Její přání se zčásti splnilo a v roce 1924 se dvojice sestěhovala. V té době byl již Gottwald členem Komunistické strany. Zároveň byl ale v hledáčku tehdejší policie.
Svého tehdy ještě přítele vždy před policií Marie zapírala a sama nikdy neprojevila žádnou snahu se politicky angažovat, neboť jí to nebavilo. Nikdy se ani nestala členkou KSČ, což Gottwaldovi jeho kolegové vyčítali. Ten ale vždy odvětil se slovy, že je to tak snad i lepší. Nejspíš si byl moc dobře vědom, že Marie nepatřila k těm nejbystřejším ženám. Přesto ale Marii nade všechno miloval.
V roce 1925 později se pár přestěhoval do Prahy a v roce 1927 si Marie a Gottwald řekli své ano. V tom samém roce se Marii začalo přezdívat Marta a ta jméno začala používat místo Marie.
Marta Gottwaldová a Klement Gottwald na společné dovolené na Krymu roku 1948. Marta připomínala spíše vesnickou selku než první dámu.
Nechávala si říkat milostivá paní
14. června 1948 byl Klement Gottwald zvolen hlavou státu a z Marty se stala první dáma, která najednou svého muže doprovázela na každém kroku. Vysoká společenská vrstva pro ni byl úplně jiný svět, ve kterém byla sama. A snad proto se snažila napodobit chování a oblékání své předchůdkyně Hany Benešové. Bohužel jí ale chyběla vrozená noblesa a byla slabší i duševně, což byl důvod, že se jí mnozí posmívali. Pomluvy a posměch nesla proto těžce.
Když Marta Gottwaldová přišla na Hrad, personál se domníval, že bude chtít oslovována „soudružko“. Nicméně jedna ze služebných Martu pozdravila slovy „Rukulíbám, milostivá paní.“ A to se Martě tak zalíbilo, že si oslovení „milostivá paní“ ponechala.
Vyžívala se v luxusu
Jako první dámě se jí navíc naskytla možnost užívat si luxusu, o kterém doposud jen snila. I v letních vedrech nosila Marta drahé kožešiny, v módních salonech si nechávala šít modely, které se ale na její korpulentní postavu nehodily, a tak na úkor toho vznikla řada vtipů.
Martě nikdy nikdo nepomohl s těžkými faux pas, a tak si najala osobní návrhářku Hannu Podolskou, po které požadovala stejné modely, které nosila Hana Benešová, jen o pár čísel větší. Přesto ale, když se do šatu nasoukala, praskaly švy. Některé švadleny se ale bály říct první dámě pravdu. Jen některé z nich prohodily nemístnou poznámku dostatečně nahlas, aby je Marta slyšela. O jejím stylu také kolovala řada vtipů.
To se paní Marta ptá paní Hany: „Jak to děláte, že jste stále tak pěkně štíhlá?“ „To je jednoduché. Každý den ráno posnídám a pak sním už jen tři kolečka mrkve na oběd a na večeři.“ Po týdnu se paní Marta ptá: „Paní Hano, jak to děláte? „Já ty první dvě kolečka mrkví ještě sním, ale to třetí už opravdu sníst nedokážu!“
Neblahý konec
Krátce před svou smrtí za sebou měla milostivá paní operaci štítné žlázy, ale bohužel jí byl nalezen obrovský karcinom dělohy. Po smrti Klementa 14. března 1953 zhubla o celých 60 kilogramů a 28. října téhož roku umírá i ona. Vítězslav Nezval pak její smrt připomněl opěvnou básní, kterou složil po pohřbu. Nicméně Marta Gottwaldová nikdy nebyla ženou, za kterou by truchlil celý národ.
Zdroje:
