Článek
Není to vtip. Když se podíváme na to, kolik stát skutečně vydělá na jednom obyčejném rohlíku, vyjde nám, že dost možná vybere víc, než kolik za rohlík zaplatíte. Je to matematika, která je vlastně jednoduchá, ale v principu je hezky skrytá.
Začněme tím nejviditelnějším: 12% DPH. Z 3,50 Kč tak stát rovnou dostane asi 0,38 Kč. To ale není ani zdaleka všechno. Než jste si rohlík mohli koupit, museli jste si na něj vydělat – a z výplaty stát bere hodně. U průměrné mzdy 45 000 Kč zaměstnavatel celkem odvede státu odvod přibližně z 60 300 Kč (včetně odvodů za zaměstnance). Zaměstnanec pak dostane čistého asi 35 000 Kč. Rozdíl – tedy skoro 25 000 Kč – končí ve státní kase. Každá koruna z výplaty je tak zatížena asi 41% daní a odvodů. Chcete-li si koupit rohlík za 3,50 Kč, musíte vydělat přes 5,90 Kč. O tom se moc nemluví a málokdo o tom takto přemýšlí.
Ale tím to nekončí. Na rohlíku totiž nevydělává jen obchodník. Celý řetězec – od zemědělce, přes mlynáře, pekaře až po prodavačku – je prošpikovaný daněmi. Zemědělec koupil traktor a naftu, obojí zdaněno. Mlynář používá elektřinu, zatíženou poplatky. Pekař platí za plyn, vodu, mzdy. Obchodník platí nájem, ze kterého se odvádí daň z příjmu. Zaměstnává lidi, odvádí za ně pojištění. A když má zisk, stát mu z něj opět vezme daň. Do toho připočtěme daň z nemovitosti, silniční daň, spotřební daň z pohonných hmot, poplatky za odpady a další skryté náklady.
Tyto nákllady se sice nedají přesně spočítat, ale dají se celkem dobře odhadnout.
Každá fáze výroby a prodeje rohlíku je zatížená daněmi. Každý pracovník, každý nástroj, každý stroj, každá přeprava, každý výdělek – to všechno znamená další a další peníze pro stát. Ačkoliv rohlík stojí 3,50 Kč, stát si z něj v součtu všech těchto vrstev může odnést i víc než 4,50 Kč. Ne z jedné transakce, ale z celého řetězce.
Je samožejmé, že se o tom nikde nemluví. Ve státním rozpočtu budou chybět peníze vždy. Ono se to politikům dobře hospodaří, pokud nevydávají z vlastní kapsy. A vždy je snazší kde hledat plnění kasy, než kde šetřit. Jenže já každý den, když jdu koupit pro rodinu 10 rohlíků, musím myslet na to, že státu jsem zaplatil 45 korun. Sečtěme to za 30 dní a ono to kupodivu dělá 1350 korun měsíčně!
Zní to absurdně? Možná. Ale právě na tak jednoduchém příkladu je vidět, jak hluboko jsou daně zakořeněné v každodenním životě. Daně neplatíte jen při výplatě nebo na pokladně. Platíte je pokaždé, když někdo jiný pracuje, vydělává nebo něco potřebuje k práci. A výsledkem je, že z obyčejného rohlíku stát dostane víc, než kolik vy za něj zaplatíte.
Poznámka: Pro výpočet jsem použil AI. A několik různých AI pro ověření. Realita se tedy může lišit, ale asi ne moc podstatně.
