Tip na výlet: Čertoryje

Věděli jste, že jedno z nejvýznamnějších evropských nalezišť volně rostoucích orchidejí v Evropě se nachází v České republice? Že v kopcích na moravsko-slovenském pomezí můžeme najít naprosto unikátní ekosystém, který více než 30 let patří do nejvyššího stupně ochrany přírody? Že v hodonínském okrese na kopcích mezi Tvarožnou Lhotou, Malou Vrbkou a hranicí se Slovenskem roste i několik takzvaných endemitů, tedy rostlinných druhů, které ve volné přírodě nerostou nikde jinde na světě? A že tento ekosystém vlastně nevytvořila jen sama příroda, ale je zcela výjimečným příkladem, kdy lidská činnost spolu s přírodou vytvořily dokonalou harmonii?

Zajímáte-li se alespoň trochu o přírodu naší vlasti, tohle místo by vám rozhodně nemělo uniknout, a to hned z několika důvodů.

Co se týče vizuálního dojmu, není to už na první pohled pro českou přírodu úplně typická krajina. Po těchto loukách jsou totiž v relativně velkých vzdálenostech od sebe k vidění skutečně monumentální solitérní duby, které dávají těmto loukách až téměř mystický vzhled. Jejich stáří v některých případech hodně přesahuje sto let, ty nejstarší z nich mohly poskytovat stín unaveným koscům už za dob Marie Terezie. Tedy i pokud nejste příliš zainteresováni obdivováním rozličného vzácného rostlinstva, kterého je zde skutečně až neuvěřitelné množství, můžete se těšit na procházku místem, jehož genius loci na vás bude dýchat na každém metru. Pro výlet do přírody si tedy v našem okolí osobně nedokážu představit lepší místo, ať už jako součást nějaké delší pěší túry, prostoru pro meditaci v přírodě nebo prostě jen na příjemnou procházku.

Zajímavý je také název. Národní přírodní rezervace Čertoryje, jak se tato asi 325 ha rozlehlá oblast orchidejových luk nazývá, dostala své pojmenování údajně proto, že tehdejší pověrčivý zemědělský lid velmi rád připisoval jakékoliv anomálie či jevy bez zjevné viditelné příčiny nadpřirozeným bytostem. A nejinak tomu bylo i v případě těchto luk, které bývaly často během noci rozryty do podivných nesouvislých brázd, což se v této oblasti čas od času objevuje doposud. Tehdejší kosci a pastevci šířili zvěsti, že tyto louky po nocích rozrývá rozběsněný čert v marné snaze najít bránu do pekel, která mu z nějakého důvodu zůstala zavřená a on je tak odsouzen k věčnému bloudění po tomto československém pomezí. Vysvětlení je samozřejmě mnohem prozaičtější, jedná se ve skutečnosti o stopy divokých prasat, která tímto způsobem zcela běžně hledají potravu. Avšak na tehdejší vesnické děti to jako jakási pojistka, aby svého skotačení po loukách zanechaly do setmění, jistě fungovalo dobře…

Nejzajímavější je však na tomto místě jeho unikátní flóra. Roste zde na 20 druhů orchidejí a celková druhová rozmanitost v některých místech dosahuje až 133 druhů na 100 m², což je zdaleka nejvíce v České republice a patří k nejvyšším hodnotám v celé Evropě, potažmo na celém světě. Tomuto fenoménu trochu napomohl člověk, kdy pozvolna svou činností přeměnil původní lesostep na louky s častým výskytem solitérních dubů. Tyto louky jsou zpravidla jednosečné, tedy ke kosení dochází jen jednou za rok, v době, kdy se stihne většina druhů již vysemenit. Kosení navíc nikdy neprobíhá naráz, ale takzvaně mozaikovitě. Po celé generace se tímto způsobem vyvíjel ekosystém, který je nakonec vzácným příkladem toho, že lidské činnosti nemusí příroda jen ustupovat, ale že s citlivým přístupem lze vytvořit s přírodou úžasnou symbiózu, kterou následně přijíždí obdivovat biologové z celého světa.

Aby však toto jedinečné místo zůstalo ve své ryzí podobě zachováno i pro budoucí generace, pohybujte se, prosím, jen po vyznačených stezkách a hlavně v žádném případě zde nic netrhejte!

Bydlím v Malé Vrbce a sám jsem moc rád, že mám tuto úžasnou krajinu doslova hned za domem. Přeji vám tedy příjemný výlet, můj nejlepší tip je návštěva v květnu nebo červnu, kdy nejvíce druhů vybíhá do květu a louky jsou v tomto období nejbarevnější.

Spoluautorem článku je Martina Šalomounová.

Zdroje a další informace:

https://edu.ceskatelevize.cz/video/1099-orchidejove-louky-bilych-karpat

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Certoryje_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/narodni-prirodni-rezervace-certoryje-v-bilych-karp