Článek
Dana Drábová nebyla jen „paní z úřadu“. Byla to instituce sama o sobě. Klidná síla, která nikdy nezvedala hlas, protože nemusela. Stačilo pár vět – a člověk měl jasno.
V zemi, kde se tolik lidí ohání vlastenectvím, byla ona skutečnou vlastenkou — tichou, poctivou, se srdcem pro vědu i pro lidi.
Mluvila s premiéry i s elektrikáři stejně lidsky. Uměla být přísná i vtipná, ale vždycky fér.
Když se smála, měla v očích ten typ světla, které připomíná, že rozum a pokora nejsou protiklady, ale spojenci.
Dnes zůstalo v české krajině trochu víc ticha.
A možná i trochu víc zodpovědnosti pro nás ostatní — abychom ten její klid, rozum a odvahu nenechali vyhasnout.
🕯️(Petr Türkott – pT)
