Článek
Fejeton o tom, co se stane, když se pachatelé sejdou dřív než detektivové
Někdy to nevypadá jako vtip. Jen jako špatná realita.
Detektiv Novák si právě odškrtával jména na zdi s hledanými zločinci — a pak mu došlo, že je vlastně všechny viděl v přímém přenosu z Poslanecké sněmovny. Ve vládních lavicích. I v těch opozičních. S mobilem, platební kartou a sebevědomím.
„Máme je,“ hlásí podřízený. „Dneska se všichni sešli v parlamentu.“
Není třeba razií. Není třeba zatykačů. Stačí kontrola docházky. Všichni jsou přítomni. A všichni mají imunitu. Ne tu virovou — ale tu politickou. Ještě než padne podezření, už padne procedurální námitka.
Zatímco občan platí daně, hledaný poslanec platí advokáta. Zatímco volič hledá pravdu, zvolený hledaný hledá díru v zákoně. A pokud možno tak velkou, aby se tam vešla celá dotace i s přívěsným vozíkem.
Detektiv Novák si odložil klobouk. Na stole před ním ležela fotografie. Ne jedna — celý šanon. A všechny tváře se dnes objevily na obrazovce. V přímém přenosu.
„Tohle je největší shromáždění podezřelých, jaké jsem kdy viděl,“ řekl. „A nikdo z nich neutíká. Všichni mají mandát.“
Parlamentní demokracie není špatná věc. Ale když se do ní dostanou lidé, které byste jinak našli na vývěsce u policejní stanice, člověk si začne říkat, jestli bychom neměli udělat výměnu.
Ne voličů. Těch bylo dost.
Ale výměnu míst. Možná by ti poctiví měli jednou sedět ve sněmovně. A ti ostatní — ti hledaní — by si konečně mohli vyzkoušet, jaké to je odpovídat na otázky, které nejsou předem schválené výborem.
🗞️ Zpravodajství z dnešního jednání Poslanecké sněmovny:
„Všichni hledaní se dostavili. Imunita byla potvrzena. Dotace schváleny. Pravda odložena. Výslech se nekoná.“
Zítra se jedná o rozpočtu. A o tom, kdo si ho odnese.
Děkuji všem čtenářům, kteří si i přes imunitu vůči lžím zachovali zdravý úsudek. Vaše přízeň je tím, co mě drží nad vodou… zatímco jiní si z ní staví jachty.
Souhlasíš? Sdílej. Nesouhlasíš? Napiš komentář. Ať se konečně někdo hledaný přihlásí sám.
