Článek
Na okraji města, kde vítr obrací plakáty a tráva šeptá podél silnice, stojí billboard. Slova na něm mají váhu kamene, tváře chtějí přesvědčit, že tu dýchá síla změny. Ale někdo šel kolem a připsal vlastní větu. Hrubou, ironickou, a přesto tak přesnou, že převážila všechno uhlazené. A najednou to není jen kampaň, ale poezie ulice – drsná, syrová, nechtěná.
Billboard, který mluví jinak
Na okraji Protivína, kde vítr obrací plakáty a tráva šeptá podél silnice, stojí billboard. Modré pozadí, bílé písmo, tváře politiků. „Síla věci měnit.“ Slogan, který má evokovat naději, kompetenci, budoucnost. Jenže někdo šel kolem – a připsal vlastní větu. Hrubou, ironickou, a přesto tak přesnou, že převážila všechno uhlazené. Černým sprejem přidal: „A POSRAT.“
Najednou to není jen kampaň. Je to komentář. Poezie ulice. Drsná, syrová, nechtěná – a přesto pravdivá.
Když realita přetváří reklamu
Billboardy mají být pilíři kampaní. Jsou to vizuální majáky, které mají dodat vážnost, jistotu, směr. Jenže čím uhlazenější je jejich poselství, tím víc bije do očí, když realita kolem vypadá jinak.
V Protivíně stačilo jediné slovo, aby se z billboardu za desítky tisíc korun stala karikatura. A zároveň výpověď. Ano, je to vandalismus. Ale také forma občanského komentáře. Jazyk, který neprošel tiskovou korekturou, ale zato prošel frustrací. Není vhodný do televize. Ale je skutečný.
„Protivín 17.VIII.2025“
Reakce SPD a právní dohry
SPD se vůči podobným zásahům do kampaně staví ostře. Předseda Tomio Okamura označil kritiku za pokus vládní koalice „kriminalizovat SPD“ a „zabránit účasti ve volbách“.
Policie však mezitím zahájila trestní řízení kvůli jinému kontroverznímu plakátu SPD, který podle vyšetřovatelů podněcoval nenávist vůči skupině osob. Státní zástupce podal obžalobu na Okamuru i samotné hnutí SPD, přičemž hrozí až tříletý trest.
V případě protivínského billboardu zatím nebyla zveřejněna konkrétní právní reakce, ale podobné případy bývají kvalifikovány jako poškození cizí věci. Zda bude pachatel dopaden, zůstává otázkou – ale společenský dopad už nastal.
Srovnání s jinými případy
Zásahy do billboardů nejsou v Česku výjimečné. V minulosti se objevily případy, kdy lidé reagovali na politické slogany přelepením, sprejem nebo dokonce výměnou celého vizuálu.
Například v roce 2017 se majitelé billboardů snažili obejít zákon tím, že místo reklam vylepili české vlajky – což Nejvyšší soud označil za neúčinný trik.
Jiný případ: v Praze visel plakát SPD zobrazující Afričana jako „lékaře z dovozu“ – s krvavým nožem v ruce. Tento vizuál vyvolal vlnu odporu a vedl k právním krokům. V obou případech se ukazuje, že veřejný prostor není jen místem pro reklamu, ale i pro odpor.
Poezie dneška
Protivínský billboard měl být symbolem sebevědomé kampaně. Stal se ale symbolem něčeho úplně jiného: toho, jak křehké jsou politické slogany tváří v tvář ironii ulice. A že skutečná poezie dneška se často nepíše v redakčních kancelářích, ale na zdech, plotech a billboardech – tam, kde ji nikdo nečeká.
Poděkování čtenářům
🖋️ Děkuji všem čtenářům za váš čas, názory a slušnou diskusi. Každé sdílení, sledování či srdíčko je pro mě znamením, že má smysl psát dál a otevírat témata, která se nás týkají.
Zvláštní poděkování patří Eugenu Kuklovi za autorské foto z Protivína, které mě inspirovalo k napsání tohoto článku.
-pT
