Hlavní obsah
Lidé a společnost

Mladí se bojí tankovat. Někteří starší se zase bojí přemýšlet

Foto: Petr Vurm / AI ilustrace vytvořená pomocí ChatGPT (OpenAI)

Ilustrační obrázek vytvořený pomocí generativní umělé inteligence. Postavy jsou smyšlené.

Stačil jeden článek o mladých řidičích a pod příspěvkem se rozjela přehlídka sexuálních narážek, výsměchu a hospodských mouder. Tankovat se člověk naučí rychle. Číst s porozuměním už zjevně ne.

Článek

Patrik Nacher sdílel článek CNN Prima NEWS se slovy: „Mladí mají úzkost z tankování… tak když nic horšího.“ Následovala přesně ta komentářová katastrofa, kterou lze na českém Facebooku očekávat: mladí jsou prý líní, neschopní, zdegenerovaní, bezpohlavní, nemají souložit, nemají volit a ideálně by se ani neměli rozmnožovat. Věk, který dokáže z obavy před tankováním během tří vět přejít k Ukrajině, sexu, LGBT lidem, demonstracím a porodnosti, neprovedl analýzu generace Z. Jen veřejně ukázal, že mezi přečtením titulku a použitím klávesnice nemá zapojený žádný kontrolní mechanismus.

Z britského průzkumu se stala diagnóza české mládeže

Začněme tím, co se skutečně stalo.

Článek vychází z průzkumu internetového prodejce automobilů Cazoo mezi dvěma tisíci britských motoristů. Úzkost či nejistotu při tankování uvedlo 62 procent řidičů ve věku 18 až 24 let. Jenže podobné obavy uvedlo také 39 procent všech dotázaných bez ohledu na věk. Nešlo tedy o průzkum české mládeže, psychologickou studii ani důkaz kolapsu západní civilizace. Šlo o marketingový průzkum britského prodejce automobilů. Mezi uváděnými obavami byly záměna paliva, špatné zaparkování u stojanu, obsluha pistole a možnost udělat chybu před čekajícími lidmi. Tedy přesně ty věci, ze kterých může být nervózní člověk, který tankuje poprvé nebo podruhé. Mladý člověk se bojí, že do auta za stovky tisíc nalije špatné palivo. To opravdu není tak nepochopitelné. Mnohem záhadnější je sebevědomí lidí, kteří přečetli jeden senzační titulek a okamžitě se začali považovat za odborníky na psychologii, výchovu, sexualitu, demografii i fungování celé společnosti.

Gratulujeme, umíte strčit pistoli do nádrže

Komentující se předháněli ve vtipech o „zasouvání“. Prakticky stejnou sexuální narážku zopakovaly desítky dospělých lidí a každý zřejmě věřil, že právě překonal vrchol české komedie.

Nepřekonal.

Když padesát lidí napíše tutéž narážku na pohlavní styk, není to humor. Je to intelektuální fronta u jednoho veřejného záchodu.

Schopnost natankovat automobil není důkazem vysoké inteligence, životní moudrosti ani morální převahy. Je to jednoduchá praktická dovednost, kterou se většina lidí naučí po jednom či několika vysvětleních. Chválit se jí a současně ponižovat nezkušeného člověka je podobné jako vysmívat se dítěti, že si neumí zavázat tkaničky, a následně požadovat medaili za vlastní boty.

Normální zkušený řidič mladšímu člověku poradí. Sebevědomý hlupák se mu vysměje, protože jiný způsob, jak předvést svou údajnou převahu, nemá.

Generace, která věří každému řetězovému e-mailu, hodnotí digitální mládež

Zvlášť komicky působí tvrzení, že mladí ničemu nerozumějí, zatímco starší generace údajně představuje poslední ostrůvek zdravého rozumu.

Podle dat Eurostatu mělo v roce 2025 alespoň základní digitální dovednosti 91,7 procenta mladých Čechů ve věku 16 až 24 let. Česko se tím zařadilo na druhé místo v celé Evropské unii. ký statistický úřad uvádí téměř stejný výsledek: základní digitální dovednosti mělo 92 procent lidí ve věku 16 až 24 let, ale pouze 11 procent lidí starších 75 let. Ve skupině nad 75 let navíc 42 procent lidí internet nikdy nepoužilo. To není urážka seniorů, ale měřitelný generační rozdíl, který poněkud komplikuje vyprávění o technologicky neschopné mládeži a dokonale orientovaných starších. Americká studie publikovaná v časopise Science Advances zase zjistila, že uživatelé Facebooku starší 65 let během sledovaného období sdíleli falešné zprávy častěji než mladší skupiny. Autoři zároveň zdůraznili, že sdílení dezinformací bylo celkově poměrně vzácné. Nejde tedy o důkaz, že každý senior věří nesmyslům. Je to ale dobrý důvod, proč by si někteří internetoví veteráni mohli odpustit pózu neomylných strážců rozumu. Také český výzkum CEDMO ukázal, že šíření dezinformací považovalo za vážný problém 82 procent respondentů ve věku 16 až 24 let, oproti 63 procentům lidí starších 65 let. Obavu z ohrožení bezpečnosti země dezinformacemi vyjádřilo 82 procent nejmladších respondentů a 60 procent nejstarších. Mladí možná někdy nevědí, kterou pistoli vzít u stojanu. Někteří starší zase nevědí, že obrázek s českou vlajkou a nápisem „TOHLE VÁM MÉDIA NEŘEKNOU“ není automaticky důvěryhodný informační zdroj.

Každá generace má své slabiny. Rozdíl je v tom, že mladí pod podobnými příspěvky zpravidla nepožadují, aby seniorům bylo odebráno volební právo, protože si neumějí aktualizovat telefon nebo poznat podvodnou SMS.

Věk není automatická licence na moudrost

Výzkumníci dlouhodobě upozorňují, že rozdělování lidí na generace často vytváří líbivé, ale vědecky pochybné stereotypy. Rozdíly připisované „boomerům“, „mileniálům“ nebo „generaci Z“ mohou ve skutečnosti souviset s věkem, životní situací, vzděláním, ekonomikou nebo dobou, ve které lidé právě žijí. Přesto se generační nadávání stále prodává. Média dostanou snadný titulek, politici získají interakce a komentující příležitost předvést svou převahu nad anonymní skupinou mladších lidí.

Není přitom nic směšného na tom, když člověk něco neumí, protože to ještě nikdy nedělal. Směšné je být na světě padesát nebo šedesát let a pořád nechápat, že zkušenosti se nezískávají narozením, ale učením.

Věk může přinést zkušenosti. Automaticky však nepřináší inteligenci, empatii, schopnost práce s informacemi ani základní slušnost. Někdo za desítky let života zmoudří. Jiný pouze zestárne a získá rychlejší připojení k Facebooku.

Kdo je tady skutečně přecitlivělý?

Komentující rádi označují mladé za „sněhové vločky“, které se zhroutí při první komplikaci. Jenže stačilo zveřejnit článek obsahující slovo „úzkost“ a údajně odolná generace předvedla kolektivní emocionální výbuch.

Jeden titulek a už se nadávalo na sex, pohlaví, Ukrajinu, demonstranty, volby, porodnost i údajný konec civilizace.

To nevypadá jako psychická odolnost.

To vypadá jako skupina lidí, kterou dokáže rozzuřit existence člověka s jinými zkušenostmi.

Mladý řidič, který se bojí tankovat, může požádat o radu, jednou si celý postup vyzkoušet a příště už vše zvládnout. Člověk přesvědčený o vlastní neomylnosti se však zpravidla nenaučí nic, protože každou neznalost považuje za vlastnost ostatních.

Mladí se to naučí. A co vy?

Nikdo netvrdí, že mladí lidé jsou dokonalí. Nejsou. Dělají hlouposti, podléhají módním trendům, někdy jsou nepraktičtí a část z nich skutečně může mít nepřiměřené obavy z běžných situací.

Stejně jako lidé všech ostatních věkových kategorií.

Problém začíná ve chvíli, kdy dospělý člověk použije cizí nejistotu jako záminku k ponižování celé generace. Kdy místo rady nabídne posměch, místo argumentu sexuální narážku a místo přemýšlení několik smějících se smajlíků.

Mladí se tankovat naučí. Naučí se řídit, pracovat, vychovávat děti, opravovat chyby a zvládat situace, které dnes ještě neznají.

Otázkou zůstává, zda se někteří jejich hlasití kritici někdy naučí přečíst celý článek, ověřit si zdroj a nevyblít pod každým titulkem všechny své komplexy.

Protože natankovat automobil zvládne po krátkém vysvětlení téměř každý.

Ale vytáhnout hlavu z bubliny vlastní generační nadřazenosti je pro některé lidi očividně podstatně složitější.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz