Článek
Buď odejdou mladí, nebo odejde Orbán
Maďarsko stojí před volbou, kterou už nejde odkládat. V zemi, kde chce podle posledních průzkumů odejít téměř každý druhý mladý člověk, se letos rozhoduje o tom, zda se tento trend zastaví, nebo se stane trvalou součástí maďarské reality. A není to jen pocit. Je to tvrdé číslo. Čtyřicet pět procent mladých Maďarů zvažuje dlouhodobý odchod do zahraničí. Pro srovnání, v Česku je to kolem deseti procent, na Slovensku zhruba třicet a v Polsku dvacet až pětadvacet. Maďarsko je v regionu úplný extrém.
A není to jen o úmyslu. Za posledních patnáct let odešlo ze země podle oficiálních statistik přes tři sta šedesát tisíc lidí, reálně však žije v zahraničí půl milionu až šest set tisíc Maďarů. To je šest až sedm procent celé populace. A hlavně, jsou to mladí, vzdělaní a ekonomicky aktivní lidé. Ti, kteří mají táhnout zemi dopředu.
A právě tady se ukazuje něco, co se v debatě často přehlíží. Odchod mladých není jen statistika. Je to nejtvrdší ukazatel toho, jak lidé hodnotí vlastní stát. Když polovina mladé generace plánuje odejít, není to osobní selhání těch mladých. Je to selhání státu. A když vláda říká, že vede vlasteneckou politiku, je na místě jednoduchá otázka. Co je to za vlastenectví, když polovina mladých lidí chce vlast opustit. Vlastenecká politika má držet lidi doma, ne je vyhánět.
Do toho přichází i vztah k romské menšině, která tvoří osm až deset procent obyvatelstva a je nejmladší skupinou v zemi. Místo toho, aby vláda podporovala vzdělání a rozvoj kvalifikace u této početné mladé skupiny, zazněl od ministra vzkaz, že z nich mohou být dobří uklízeči záchodů ve vlacích. To je přesný opak politiky, která má lidem otevírat budoucnost.
Orbán vládne nepřetržitě od roku 2010. Patnáct let je dost dlouhá doba na to, aby se ukázalo, kam jeho model vede. Maďarsko má dnes jedny z nejdražších dluhů v Evropě. Investoři požadují šest až osm procent, což je úroveň, kterou neplatí žádná jiná země v EU. Obsluha dluhu stojí pět procent HDP, nejvíc v celé Unii. Když stát platí víc bankám než školám a nemocnicím, není divu, že mladí lidé hledají budoucnost jinde.
Ekonomika stojí na automobilkách, které zpomalují. Domácí podnikatelské prostředí je nepředvídatelné. Zákony se mění během dnů. Sektorové daně, cenové stropy, zásahy do energetiky a státní favoritismus vytvořily prostředí, kde se zahraniční kapitál chová opatrně. Když investoři nevěří právnímu státu, chtějí vyšší výnos. A když chtějí vyšší výnos, platí to občané.
Stačí připomenout cenové stropy. Když vláda zastropovala benzín, čerpací stanice začaly zavírat, protože neměly co prodávat. U potravin se situace opakovala. Cukr mizel z regálů, obchody omezovaly množství na osobu a některé položky přestaly nabízet úplně. Maďarsko nakonec mělo nejvyšší inflaci potravin v celé EU. To je přesný opak toho, co měly stropy vyřešit.
Ani masivní podpora rodin nepřinesla výsledek. Po krátkém růstu se porodnost vrátila zpět a dnes je nižší než v Česku, Polsku i na Slovensku. Mladí lidé odcházejí, bydlení zdražilo a stát investuje miliardy do opatření, která nefungují. Dotované hypotéky zvedly ceny bytů. Daňové úlevy pro matky se třemi dětmi stojí miliardy, ale trend nezvrátily. Třináctý důchod krátkodobě potěšil, ale dlouhodobě zatížil rozpočet.
K tomu připočtěme oslabené instituce. Nová ústava přijatá bez opozice. A nejen to. Ústava byla v posledních letech měněna opakovaně a často tak, aby vyhovovala aktuálním potřebám vlády. Patří sem změny volebního systému, omezení pravomocí Ústavního soudu nebo znovuzavedení ustanovení, která soud dříve zrušil. Mediální prostor, kde vznikla nadace KESMA, do níž provládní podnikatelé převedli stovky titulů včetně velkých značek jako Origo.hu nebo Magyar Nemzet, pak dotváří obraz země, kde se pravidla přizpůsobují moci, ne občanům.
A právě tady se ukazuje, jak si Maďarsko stojí v rámci V4. Zatímco Polsko i Česko se po pandemii dokázaly vrátit k růstu a Slovensko se drží alespoň v průměru regionu, Maďarsko je jediná země V4, která se stále nevrátila na úroveň HDP z roku 2019. Má nejvyšší inflaci v regionu, nejdražší státní dluh a nejnižší důvěru investorů. Zatímco české a polské dluhopisy se prodávají s úrokem kolem tří procent, Maďarsko musí nabízet dvojnásobek až trojnásobek. To je rozdíl, který se v rozpočtu počítá v miliardách.
Když se podíváme na okolní země, rozdíl je zřejmý. V Česku se mladí lidé stěhují spíš na zkušenou a vracejí se. Na Slovensku je odchod motivovaný hlavně vyššími platy v zahraničí, ne nedůvěrou ve stát. V Polsku se po růstu mezd zájem o emigraci dokonce snížil. Jen Maďarsko má trend opačný. Jen tam chce odejít téměř každý druhý mladý člověk. To není statistika. To je hlasování nohama.
Letos se ukáže, zda Maďarsko zvolí změnu. Nejde o to, kdo má lepší billboard nebo hlasitější kampaň. Jde o to, zda země dokáže zastavit odchod vlastní budoucnosti. Pokud ne, bude se dál propadat do spirály drahého dluhu, slabé ekonomiky a demografického úbytku. A pokud ano, čeká ji těžká, ale možná jediná cesta ven.
Volby rozhodnou, zda odejdou mladí, nebo odejde Orbán. Třetí možnost už zřejmě Maďarsko nemá.
----------------------------------------------------------------------
Zdroje
1. Ifjúságkutató Intézet – výzkum o mladé generaci 2024 (odchod mladých, vzorek 1000+ respondentů).
2. KSH – Maďarský statistický úřad (migrace, počet Maďarů v zahraničí, demografická data).
3. Eurostat – statistiky mobility pracovní síly a inflace potravin 2022–2023.
4. MNB – Maďarská centrální banka (výnosy státních dluhopisů 2023–2024).
5. Ministerstvo financí Maďarska – Government Finance Statistics (náklady na obsluhu státního dluhu).
6. MOL a Maďarská asociace čerpacích stanic – dopady cenových stropů na paliva v roce 2022.
7. Zprávy obchodních řetězců a Eurostat – nedostatek základních potravin a inflace potravin.
8. KSH – Demográfiai portré 2024 (vývoj porodnosti 2010–2024).
9. Maďarský parlament – ústavní dodatky 2011–2013 (změny volebního systému, pravomocí Ústavního soudu).
10. KESMA – seznam médií převedených do nadace v roce 2018 (např. Origo.hu, Magyar Nemzet).
11. Eurostat a OECD – ekonomické srovnání zemí V4 po roce 2019.
12. Telex.hu – 23. 1. 2024
Maďarský nezávislý zpravodajský server informoval o Lázárově výroku na fóru v Balatonalmádi.
