Článek
Vláda Petra Fialy má plán. Velký, ambiciózní a hlavně dlouhý. Cílem je vybudovat nový jaderný blok. Výsledek? Máme spoustu tiskových konferencí, krásné vizualizace, ale pořád žádnou elektrárnu. A jak to vypadá, zatím se staví spíš sliby než reaktory.
Brusel si počká. My si počkáme taky
Zatímco se veřejnost dozvídá o „velkých pokrocích“, v zákulisí se nestíhá skoro nic. Když už se podařilo získat notifikaci na pátý blok, ukázalo se, že podmínky Bruselu jsou tak výhodné, že bychom možná ušetřili víc, kdybychom místo jádra rozdávali svíčky. Na šestý blok jsme zatím o schválení ani nepožádali, což je fajn strategie – když nechcete, aby něco vzniklo, prostě o to nepožádáte.
Elektrická loterie aneb jak vydělávat na ztrátách
Jádro má být stabilní, dlouhodobý zdroj energie. Česká vláda si ale řekla, že to je nuda. Takže nový blok bude fungovat podle počasí – když bude svítit slunce a foukat vítr, jádro se utlumí. A když nebude? No, tak budeme mít tmu. A aby to bylo ještě zajímavější, elektřina se bude prodávat na krátkodobém trhu, takže stát bude dorovnávat rozdíly z našich daní. Opravdu geniální model: budeme platit za to, že někdo jiný elektřinu koupí levněji.
Korejci? Ty už jsme neviděli roky
Když se řeklo, že české firmy budou mít v Dukovanech podíl 60 %, všichni se radovali. Teď už se jen tiše doufá, že aspoň těch 20 % nebude jen dodávka kancelářských židlí. Korejci totiž přestali komunikovat hned po vyhlášení vítězství v tendru. A když už něco řeknou, většinou to neznamená vůbec nic. Navíc se stahují z ostatních projektů po Evropě, což naznačuje, že se na tuhle spolupráci dívají asi jako na rande, na které nikdy neměli přijít.
PR versus realita
Každý měsíc dostáváme nové zprávy o „pokrocích“, zatímco se projekty spíš rozpadají, než že by rostly. Ale kdo ví, třeba jednou opravdu postavíme nový jaderný blok. Jen možná dřív v PowerPointové prezentaci než v realitě. A možná už tehdy nebude potřeba – protože všichni budeme dávno bydlet ve tmě a topit si podomácku vyrobenými briketami z vládních tiskových zpráv.
