Článek
Infrastruktura a bydlení
- Ubytování: Nové kasárenské objekty nebo mobilizační ubytování by mohlo být v mírových časech pronajímáno mladým rodinám nebo studentům za zvýhodněné ceny.
- Stavební technika armády: Vojenské stavební jednotky by mohly pomáhat při stavbě silnic, železnic a veřejných budov, čímž by se snižovaly náklady na státní zakázky.
- Záložní zdravotnická zařízení: Polní nemocnice nebo vojenské zdravotnické kapacity mohou sloužit během epidemií nebo krizí jako záložní zdravotnická zařízení.
Katastrofy a nouzové situace
- Pomoc při povodních, požárech a jiných katastrofách: Armáda má logistické a technické kapacity na zajištění evakuace, budování protipovodňových hrází nebo hašení požárů.
- Zásoby a sklady: Vojenské sklady mohou udržovat zásoby potravin, vody a léků pro civilní použití při krizích.
Bezpečnost a pořádek
- Pomoc policii a celníkům: Vojáci by mohli dočasně pomáhat s ochranou hranic nebo při mimořádných situacích, například při migračních krizích.
- Kybernetická bezpečnost: Armádní specialisté mohou pomáhat chránit státní IT infrastrukturu a školit civilní sektor v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Výcvik a pracovní trh
- Refundace mzdy při vojenském výcviku: Lidé, kteří absolvují vojenský výcvik, by mohli dostávat kompenzaci, aby nebyli ekonomicky znevýhodněni.
- Dvojí využití vojenského výcviku: Vojenské kurzy (např. řízení těžké techniky, zdravotnické kurzy, IT dovednosti) by mohly být uznávány i pro civilní pracovní trh.
Výzkum a technologie
- Investice do inovací: Vojenský výzkum (např. drony, energetika, medicína) může mít civilní využití – například vývoj levnějších a efektivnějších baterií nebo materiálů pro stavebnictví.
- Spolupráce s firmami a univerzitami: Vojenský sektor může podporovat start-upy nebo akademický výzkum, který má aplikaci i mimo obranu.
V podstatě jde o to, aby vojenské investice přinášely dlouhodobý užitek nejen armádě, ale i společnosti. Mnohé z těchto opatření už někde fungují – například v USA Národní garda pomáhá při katastrofách, v Izraeli je vojenský výzkum úzce propojený s technologickým sektorem a ve Švýcarsku se vojenský výcvik uznává pro civilní profese.
V Polsku existuje několik způsobů, jak armáda přispívá k rozvoji státu a pomoci občanům:
Pomoc při katastrofách
- Polská armáda pravidelně pomáhá při přírodních katastrofách, jako jsou povodně, lesní požáry nebo silné sněhové kalamity. Například v roce 2020 vojáci pomáhali s evakuací lidí a budováním protipovodňových hrází.
Podpora policie a pohraniční stráže
- V rámci operace „Tarcza Wschodnia“ (Východní štít) vojáci pomáhali pohraniční stráži při ochraně hranic s Běloruskem během migrační krize v roce 2021.
- Vojáci také asistují policii při velkých bezpečnostních akcích, například během státních svátků nebo sportovních událostí.
Infrastruktura a stavební projekty
- Polská armáda se podílí na výstavbě vojenských i civilních silnic a mostů. Například vojenské ženijní jednotky pomáhají opravovat komunikace v méně rozvinutých regionech.
- Armáda poskytuje své stavební kapacity pro krizové situace, například při obnově budov po přírodních katastrofách.
Vojenský výcvik s přínosem pro civilisty
- Polský obranný program „Wojsko Obrony Terytorialnej“ (WOT, Teritoriální obrana) umožňuje dobrovolníkům získat vojenský výcvik, který zahrnuje i dovednosti využitelné v civilním životě – zdravotnickou přípravu, řízení těžké techniky nebo krizový management.
- Účastníci výcviku dostávají finanční kompenzaci, což podporuje jejich zapojení bez negativního dopadu na osobní ekonomiku.
Výzkum a inovace
- Polské vojenské výzkumné instituce spolupracují s univerzitami a soukromými firmami na vývoji technologií, které mají i civilní využití – například v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo dopravních systémů.
Polsko tedy armádu nevyužívá jen pro obranu, ale i jako nástroj pro posílení infrastruktury, bezpečnosti a ekonomiky.
Anketa
Měly by se využívat prostředky na armádu převážně takto?
Ano
84 %
Ne, hlavně zbraně, techniku a munici
4 %
Přiměřeně
12 %
Celkem
hlasovalo
25
čtenářů.
