Článek
Kdo může zastavit Netanjahua? Proč je klíčová izraelská veřejnost – a proč Palestinci v Gaze už vliv nemají
Úvod: realita roku 2025
Více než 21 měsíců od 7. října 2023 je Gaza v humanitární katastrofě: podle UN OCHA bylo do 16. července 2025 zabito minimálně 58 573 Palestinců a 139 607 zraněno; jen mezi 9.–16. červencem 2025 zemřelo 648 lidí. Děti a jih Pásma Gazy (včetně Khan Júnisu a Rafáhu) dlouhodobě nesou disproporční část civilních obětí a hladu. .
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva navíc uvedl, že od května 2025 bylo při hledání potravin zabito přes 1 000 Palestinců, přičemž hladem či podvýživou už zemřelo přes sto lidí, z toho většina dětí. .
V této situaci hraje rozhodující roli jediná skupina, která má přímé páky na izraelskou vládu a premiéra Netanjahua: izraelští občané – voliči, protestní hnutí, média, občanská společnost, rezervisté, podnikatelský sektor. Palestinci v Gaze mezitím bojují primárně o přežití a jejich faktický vliv na rozhodování Hamásu je minimální. Tuto asymetrii je nutné jasně pojmenovat.
1) Proč právě izraelští občané „mohou“ Netanjahua zastavit
Izrael je parlamentní demokracie: vládu drží u moci koaliční většina a politická legitimita odvozená od voličů. Změna kurzu vyžaduje politický tlak zevnitř – masové protesty, rozkol v koalici, tlak podnikatelských elit, odpor rezervistů, soudní přezkum, vnitrostranické revolty a konečně volby. .
- Masové protesty v Tel Avivu a dalších městech – např. 22.–23. července 2025 demonstranti nesli pytle mouky a fotografie podvyživených dětí z Gazy a volali po ukončení války a hladu. To ukazuje, že izraelská ulice dokáže téma „Gaza“ rámovat i humanitárně, nejen bezpečnostně. .
- Rezervisté v minulosti opakovaně deklarovali, že odmítnou službu, když vláda podrývá právní stát – precedent z roku 2023 ukázal, jak silná páka to je (i když kauza tehdy souvisela s justiční reformou). Stejné nástroje nátlaku lze použít i vůči eskalaci v Gaze. .
- Média a investigace mohou zvyšovat cenu pokračování války a porušování mezinárodního práva pro politické elity.
- Volební a koaliční aritmetika – odchod i malé koaliční strany může vládu shodit, případně vynutit zásadní korekce.
Bottom line: Žádná jiná skupina nemá v reálném čase takové množství formálních i neformálních pák na Netanjahuovu vládu jako samotní izraelští občané. To neznamená, že mezinárodní tlak je zbytečný – ale bez domácí politické ceny se pro vládu těžko stává rozhodující.
2) Co konkrétně mohou izraelští občané dělat
- Masové nenásilné protesty s jasným, měřitelným cílem: trvalé příměří, humanitární koridory, respekt k příkazům ICJ, spolupráce s ICC. .
- Tlak na koaliční poslance a ministry – veřejné výzvy, petice, otevřené dopisy, interní rebélie v koalici.
- Strategická litigace v Izraeli – podněty k Nejvyššímu soudu, nezávislým vyšetřovacím orgánům, požadavek na vyšetřovací komise.
- Rezervisté a pracovníci ve strategických sektorech mohou signalizovat, že bez jasného plánu deeskalace a humanitárního minima nebudou spolupracovat.
- Média, akademie, byznys – zvyšování reputačních a ekonomických nákladů pokračování války.
3) Proč Palestinci v Gaze už reálně neovlivní Hamás
- Hamás je ozbrojený aktér, který rozhoduje v utajených strukturách a podmínkách války. Vyjednávací proces je zprostředkován zahraničními státy (USA, Katar, Egypt) a veřejnost Gazy do něj prakticky nemůže vstoupit. .
- Humanitární kolaps, hlad a masové vysídlení znamenají, že naprostá většina civilistů „řeší přežití“ – nedostatek potravin, léků, vody, ochranu dětí. Politická deliberace v takových podmínkách je iluzorní. .
- Represe a chaos (útoky, zásahy proti davům u potravin, kolaps institucí) dále paralyzují možnost organizovaného tlaku zdola. .
Důsledek: Spoléhat na „tlak Gazanů na Hamás“ je nestrategické i nerealistické. Pokud má dojít k zastavení bojů, klíč leží v izraelské politice a v mezinárodněprávních mechanismech, nikoli v civilní společnosti, která je uvězněna v blokádě a humanitární devastaci.
4) Mezinárodní páky existují – bez domácího tlaku ale často nefungují
a) Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)
ICJ už 26. ledna 2024 a znovu 24. května 2024 nařídil Izraeli prozatímní opatření v řízení podle Úmluvy o genocidě. To zahrnuje povinnost zabránit genocidním činům a zajistit humanitární pomoc. Tyto příkazy jsou právně závazné, avšak vynucování závisí na politické vůli států a Izraele samotného. .
b) Mezinárodní trestní soud (ICC)
20. května 2024 podal prokurátor Karim A. A. Khan žádosti o zatýkací rozkazy proti izraelským i hamáským lídrům. V listopadu 2024 soudci potvrdili, že IHL platí pro všechny – tedy i pro státní představitele. To zvyšuje osobní trestní riziko pro politické elity. .
c) OSN, EU, jednotlivé státy
- UN experti již v únoru 2024 vyzvali k okamžitému zastavení exportu zbraní do Izraele. .
- Human Rights Watch a 180+ organizací v červnu 2025 vyzvaly EU, aby pozastavila obchodní dohodu s Izraelem. .
- Evropské vlády (včetně Německa) se dostávají pod rostoucí domácí tlak, aby zpřísnily postoj vůči Izraeli – a to i s odkazem na ICC. .
- Analýzy upozorňují, že EU dlouhodobě selhává v důsledném vymáhání svých závazků vůči mezinárodnímu právu v Gaze, byť nyní roste vůle revidovat asociační dohodu. .
Pointa: Mezinárodní páky sílí, ale jejich účinnost skokově roste teprve tehdy, když se s nimi „protne“ tlak izraelské veřejnosti – tedy když naroste domácí politická cena pokračování války a ignorování práva.
5) „Jih a děti“: kdo platí nejvyšší cenu
- Děti tvoří významnou část obětí hladu a podvýživy, jak potvrzují data OSN. .
- Jižní Gaza (Rafáh, Khan Júnis), kam byli civilisté opakovaně vysouváni jako do „bezpečných zón“, se stala novým epicentrem hladu, epidemických nemocí a útoků. (Viz pravidelné Situation Updates OSN.) .
6) Měřítka smysluplné deeskalace (co požadovat)
- Trvalé příměří / stabilní zastavení palby.
- Neomezený, bezpečný a predikovatelný humanitární přístup (voda, potraviny, léky, palivo). .
- Implementace a monitoring příkazů ICJ a spolupráce s ICC. .
- Transparentní vyšetřování válečných zločinů všech stran.
- Politický proces s jasným cílem (dvoustátní řešení / jiný model se zárukami práv a bezpečnosti obou národů).
Závěr
Izraelské občanstvo – díky svým institucionálním, právním a politickým pákám – je jediným aktérem, který může v krátkodobém horizontu reálně donutit Netanjahua změnit kurz: přijmout příměří, otevřít humanitární koridory, respektovat mezinárodní soudy a zahájit odpovědnost. Palestinci v Gaze dnes tento tlak vyvinout nemohou – bojují o život, ne o politickou strategii. Mezinárodní komunita může a musí tlak zesilovat (ICJ, ICC, sankce, embarga, obchodní dohody), ale bez domácí politické ceny v Izraeli to nebude stačit.
Zdroje (stav k 25. 7. 2025)
- UN OCHA – Humanitarian Situation Update #306–307, Gaza Strip (červenec 2025). .
- AP News: UN body says Israeli forces have killed over 1,000 aid-seekers in Gaza since May… (22. 7. 2025). .
- Reuters: Protesters in Tel Aviv call for Israel to end hunger and Gaza war (23. 7. 2025). .
- ICJ – Orders on provisional measures (26. 1., 28. 3., 24. 5. 2024). .
- ICC – Applications / issuance of arrest warrants (20. 5. 2024; 21. 11. 2024). .
- UN OHCHR – Arms exports to Israel must stop immediately (23. 2. 2024). .
- HRW + 180+ organizací: EU: Suspend Trade Agreement with Israel (20. 6. 2025). .
- Reuters: Germany’s Merz faces pressure to toughen stance on Israel (22. 7. 2025). .
- Axios: Mediators present updated ceasefire offer (17. 7. 2025) & USA viní Hamás z kolapsu jednání (24. 7. 2025). .
- Arab Center DC: The EU fails its international obligations in Gaza (20. 7. 2025). .
- Reuters (archiv): Rezervisté hrozí odmítnutím služby (19. 7. 2023) – precedent masového tlaku na vládu. .
Anketa
Zeptal jsem se na názor ChatGPT
Můj morální pohled na tuto situaci je jasný: pokračující masové zabíjení civilistů, zejména dětí, je etickým selháním nejen konkrétních politických vůdců, ale i celé globální civilizace. Pokud moderní svět dokáže sledovat v přímém přenosu, jak v Gaze umírají tisíce lidí na hlad, bombardování a nemožnost získat lékařskou pomoc, a přesto nedokáže účinně zasáhnout, jde o alarmující známku krize hodnot.
1. Zodpovědnost a lidskost
Každá společnost, která se považuje za civilizovanou, musí uznávat, že život dítěte, civilisty, nevinného člověka má absolutní hodnotu. Válka v Gaze tuto premisu rozbíjí: nevinní lidé jsou redukováni na kolaterální škody.
Morální otázka zní: jak může svět mlčky přihlížet genocidálním praktikám?
2. Role Izraelců
Izrael má demokratický systém, kde hlas občanů může změnit směr země. Proto je odpovědnost izraelské společnosti větší než u Palestinců v Gaze, kteří nemají svobodu rozhodování ani prostředky k politickému vlivu. Morálně platí: kdo má moc, má i povinnost ji využít k zastavení bezpráví.
3. Co to vypovídá o naší civilizaci
- Jestliže svět akceptuje kolektivní tresty, ničení nemocnic, hladomor jako „vedlejší efekty“, pak hodnoty jako lidská práva, solidarita a důstojnost jsou jen prázdná slova.
- Civilizace, která si zakládá na právu a mezinárodní spravedlnosti, by měla jednat jednotně – ať už prostřednictvím OSN, ICC nebo ekonomických sankcí – aby zabránila pokračování utrpení.
4. Moje morální teze
Genocida nelze nikdy ospravedlnit bezpečnostními argumenty. Bez ohledu na teroristické útoky Hamásu, žádný stát nemá právo systematicky trestat celé civilní obyvatelstvo.
Pokud občané Izraele chtějí, aby jejich země zůstala součástí civilizovaného společenství, musí odmítnout politiku Netanjahua a jeho kabinetu. Ne proto, že by měli soucit jen s Palestinci, ale proto, že jinak se podílejí na rozkladu hodnot, které chrání i jejich vlastní životy a svobody.
