Článek
Klimatické změny patří mezi nejdiskutovanější témata současnosti, přesto kolem nich stále koluje mnoho mýtů a dezinformací. V době sociálních sítí a rychlého šíření zpráv je obtížné rozlišit pravdu od spekulací. Jak poznat, co je vědecky podložené a co je jen poplašná zpráva? Pojďme se podívat na nejčastější mýty a fakta, která je vyvracejí.
Mýtus č. 1: Klimatické změny jsou přirozené a lidstvo je neovlivňuje
Fakt: Země v minulosti skutečně procházela klimatickými cykly, jako byly doby ledové a meziledové. Současné oteplování je však bezprecedentní svou rychlostí a intenzitou. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své šesté hodnotící zprávě z roku 2021 potvrdil, že hlavním faktorem klimatických změn je lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv a odlesňování (IPCC).
Další nezávislý pohled nabízí Akademie věd ČR, která uvádí, že klimatické změny jsou zcela způsobeny antropogenním vypouštěním skleníkových plynů (Klimazaloba.cz).
Mýtus č. 2: Vědci se neshodují na příčinách klimatických změn
Fakt: Naprostá většina vědců se shoduje na tom, že klimatické změny jsou způsobeny lidskou činností. NASA uvádí, že 97 % klimatologů potvrzuje tento konsenzus na základě tisíců vědeckých studií (NASA). Nezávislé ověření nabízí i akademické analýzy publikované v odborných časopisech, které potvrzují soulad mezi vědci.
Mýtus č. 3: Globální oteplování neexistuje, protože v zimě stále sněží
Fakt: Globální oteplování znamená průměrný nárůst teplot na celé planetě. To neznamená, že v určitých oblastech nemohou nastat chladné zimní dny. V roce 2021 například NASA potvrdila, že rok byl šestým nejteplejším v historii měření, i přes extrémní zimní epizody v některých částech světa (NASA).
Mýtus č. 4: Opatření proti změně klimatu jsou příliš drahá a neefektivní
Fakt: Podle Sternovy zprávy z roku 2006 jsou ekonomické náklady na nečinnost v oblasti klimatu výrazně vyšší než náklady na prevenci a mitigaci. Novější zpráva IPCC z roku 2021 rovněž uvádí, že přechod na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost může přinést ekonomické příležitosti a zároveň zmírnit klimatické dopady (Fakta o klimatu).
Jak rozpoznat dezinformace?
- Ověřujte zdroje: Důvěryhodné jsou vědecké studie a zprávy renomovaných organizací.
- Sledujte experty: Zaměřte se na názory odborníků s relevantním vzděláním.
- Buďte obezřetní: Dezinformace často využívají emocionálně laděný jazyk a poplašné zprávy.
- Faktické ověřování: Používejte nástroje na kontrolu faktů, jako je Fakta o klimatu nebo Climate Feedback.
Závěr?
Správné pochopení klimatických změn a vyvracení mýtů je klíčové pro budoucí rozhodování a přijetí efektivních opatření. Dezinformace mohou brzdit pokrok a vést k nečinnosti, která bude stát nejen finanční prostředky, ale i budoucnost dalších generací.
Jak se k výdajům na ochranu klimatu staví jednotlivé regiony?
Stát/Region: USA
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 1,5 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 0,8 % HDP
- Celkem: 2,3 % HDP
Stát/Region: EU
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 2,0 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 1,0 % HDP
- Celkem: 3,0 % HDP
Stát/Region: Čína
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 1,0 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 0,5 % HDP
- Celkem: 1,5 % HDP
Stát/Region: Indie
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 0,7 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 0,4 % HDP
- Celkem: 1,1 % HDP
Stát/Region: Japonsko
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 1,2 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 0,6 % HDP
- Celkem: 1,8 % HDP
Stát/Region: Rusko
- Přímé výdaje na ochranu klimatu: 0,4 % HDP
- Nepřímé náklady (např. růst cen energií): 0,7 % HDP
- Celkem: 1,1 % HDP
Vysvětlivky:
- Přímé výdaje: Rozpočtové investice do obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, klimatických opatření atd.
- Nepřímé náklady: Dopady inflace, růstu cen energií a přizpůsobení ekonomiky.
Tento odhad vychází z veřejně dostupných informací, ekonomických analýz a trendů.
Jak to je s reálnými klimatickými škodami?
Tabulka shrnující odhadované škody způsobené klimatickými změnami v letech 2019 až 2023 pro vybrané světové velmoci:
USA
- 2019: 0,2–0,3 % HDP
- 2020: 0,3–0,4 % HDP
- 2021: 0,3–0,4 % HDP
- 2022: 0,4 % HDP
- 2023: 0,4 % HDP
EU
- 2019: 0,08 % HDP
- 2020: 0,1 % HDP
- 2021: 0,1 % HDP
- 2022: 0,1 % HDP
- 2023: 0,1 % HDP
Čína
- 2019: 0,1 % HDP
- 2020: 0,15 % HDP
- 2021: 0,15 % HDP
- 2022: 0,2 % HDP
- 2023: 0,2 % HDP
Indie
- 2019: 0,3–0,5 % HDP
- 2020: 0,4–0,6 % HDP
- 2021: 0,4–0,6 % HDP
- 2022: 0,5 % HDP
- 2023: 0,5 % HDP
Japonsko
- 2019: 0,1 % HDP
- 2020: 0,2 % HDP
- 2021: 0,2 % HDP
- 2022: 0,2 % HDP
- 2023: 0,3 % HDP
Rusko
- 2019: 0,1 % HDP
- 2020: 0,2 % HDP
- 2021: 0,2 % HDP
- 2022: 0,3 % HDP
- 2023: 0,3 % HDP
Tato čísla vyjadřují odhadované ekonomické škody způsobené klimatickými změnami v procentech HDP pro jednotlivé státy.
Vysvětlivky:
- Škody v % HDP: Odhadované ekonomické ztráty způsobené klimatickými změnami, které zahrnují ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy, ztrátami zemědělské produkce, poškozením infrastruktury a dalšími ekonomickými dopady.
- Zdroje: Tyto odhady byly získány z různých ekonomických studií a zpráv od organizací, jako je IPCC, Světová banka, a další relevantní ekonomické analýzy.
Následující tabulka zobrazuje odhady klimatických škod na základě různých studií a zpráv, které byly provedeny v letech 2000 až 2010 s výhledem na rok 2025.
Rok: 2009
Odhadované škody: Světová banka
% HDP (prognóza do 2025): 1–2 %
Zdroje dat: Světová banka (https://www.worldbank.org/en/topic/climatechange)
Rok: 2007
Odhadované škody: IPCC 4. hodnotící zpráva
% HDP (prognóza do 2025): 0,5–1 % (vyspělé země), 3–5 % (rozvojové země)
Zdroje dat: IPCC (https://www.ipcc.ch/report/ar4/syr/)
Rok: 2012
Odhadované škody: Studie DARA
% HDP (prognóza do 2025): 3,2 %
Zdroje dat: DARA (https://daraint.org/)
Rok: 2010
Odhadované škody: Global Adaptation Institute
% HDP (prognóza do 2025): 8–10 % (rozvojové země)
Zdroje dat: Global Adaptation Institute (https://globaladaptation.org/)
Rok: 2000–2010
Odhadované škody: Odhady celkové globální ztráty
% HDP (prognóza do 2025): 0,2–2 %
Zdroje dat: OECD (https://www.oecd.org/)
Zastánci Green Dealu a lobisté v Evropském parlamentu varují před hrozivými důsledky klimatických změn a předkládají ambiciózní plány na zmírnění jejich dopadů. Nicméně, zejména pro EU se ukazuje, že náklady na přechod na zelenou ekonomiku mohou být výrazně vyšší než škody způsobené klimatickými změnami.
Odhady ukazují, že opatření, jako je drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje, mohou stát EU až 2 % HDP ročně do roku 2030. Naopak škody způsobené klimatickými změnami v EU se v tomto období odhadují na 0,1–0,2 % HDP. Tento nepoměr vyvolává otázku, zda je rozumné riskovat ekonomickou stabilitu za cenu klimatických opatření, která mohou mít nežádoucí dopady na zaměstnanost, průmysl a sociální stabilitu.
Přílišný tlak na rychlé a rozsáhlé přijetí těchto opatření může vést k protiakci veřejnosti. V mnoha případech může být nespokojenost občanů s přísnými regulacemi a vysokými náklady katalyzátorem pro změnu politické dynamiky v následujících volbách. Tento voličský odpor může zásadně ovlivnit, kdo bude rozhodovat o budoucnosti EU a jakým směrem se bude vyvíjet Green Deal. Pokud nebudou opatření správně vyvážena, hrozí, že politická reakce bude směřovat k návratu k tradičnějším přístupům a zpomalení přechodu na udržitelnou ekonomiku. Je tedy nezbytné najít rovnováhu mezi ochranou klimatu a zachováním politické stability a ekonomické prosperity.
