Článek
Zdroje dat
- Median, srpen 2025: ANO 33 %, SPOLU 20 %, SPD 14 %, Stačilo! 9 %, STAN 10 %, Piráti 10 %, Motoristé sobě 5 %
(Novinky.cz – průzkum) - STEM, červenec 2025: potvrdil obdobný trend – ANO kolem 32–33 %, SPOLU 20 %, SPD 13–14 %, Stačilo! 8–9 %.
(Seznam Zprávy – průzkum)
Tyto výsledky jsem použil jako výchozí rozložení.
Úloha Ústavního soudu
Ústavní soud má pravomoc posoudit, zda koalice vznikají v souladu se zákonem o volbách a Ústavou.
- Pokud rozhodne před volbami – dotčené subjekty se voleb neúčastní, voliči si musí vybrat jinou alternativu, nebo zůstat doma.
- Pokud rozhodne až po volbách – hlasy pro zakázané subjekty už nelze změnit. Buď by propadly (a sněmovna měla méně poslanců), nebo by se musely přepočítat mezi zbylé strany, aby bylo zachováno 200 mandátů. To má zásadní vliv na politickou legitimitu výsledku.
Varianta A – zrušení kandidátek před volbami
- SPD (14 %) a Stačilo! (9 %) nekandidují.
- Voliči těchto stran mají silný odpor k současné vládě (SPOLU, STAN, Piráti).
- Přeliv podle voličských profilů (zdroj: STEM, Median):SPD → 70 % k ANO, 20 % k Motoristům, 10 % nevolí.
Stačilo! → 50 % k ANO, 10 % k Pirátům, 40 % nevolí. - Výsledkem by bylo:
Strana Mandáty (200) ANO 96 SPOLU 40 STAN 20 Piráti 22 Motoristé 16
➡️ ANO téměř získává většinu samo (96/200).
➡️ Vládní blok (SPOLU+STAN+Piráti) pouze 82 → bez šance sestavit vládu.
Varianta B – zrušení kandidátek po volbách
- SPD i Stačilo! kandidují, voliči jim dají hlasy (cca 23 %).
- Po rozhodnutí ÚS se jejich mandáty přepočítají mezi zbylé strany (aby zůstalo 200 poslanců).
- Výsledek pak odpovídá prostému rozdělení 77 % hlasů mezi zbylé strany:
Strana Mandáty (200) ANO 86 SPOLU 52 STAN 26 Piráti 26 Motoristé 10
➡️ ANO silné, ale bez většiny (86/200).
➡️ Vládní blok (SPOLU+STAN+Piráti) má 104 → těsně nad 101 → může pokračovat ve vládě.
Shrnutí
- Varianta A (před volbami): ANO by dramaticky posílilo díky přelití hlasů voličů SPD a Stačilo! → téměř samostatná většina.
- Varianta B (po volbách): Hlasy SPD a Stačilo! propadnou a přepočítají se mezi zbylé strany → paradoxně to zvýhodní vládní blok, který by mohl udržet většinu.
- Role Ústavního soudu: Načasování rozhodnutí má přímý vliv na to, zda výsledkem bude posílení ANO (před volbami), nebo posílení vládní koalice (po volbách). To vyvolává otázku, zda tak zásadní zásah těsně před/po volbách je slučitelný s demokratickou soutěží.
Ústavněprávní aspekty rozhodování o volebních koalicích
1. Ústavní rámec
- Čl. 22 Listiny základních práv a svobod: „Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad umožňují a chrání svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“
- Čl. 5 Ústavy: Politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran respektujících základní demokratické zásady.
➡️ Ústavní soud proto při zásahu do volebních pravidel musí chránit férovou soutěž a rovnost stran.
2. Judikatura Ústavního soudu
- Pl. ÚS 25/96 (volební klauzule) – ÚS zdůraznil, že „hlas voliče nesmí být znehodnocen více, než je nezbytné“.
- Pl. ÚS 73/04 (volební systém) – zásahy do volebních pravidel těsně před volbami jsou problematické, protože narušují legitimní očekávání stran i voličů.
- Pl. ÚS 14/21 (nerovnost volebních obvodů) – ÚS zdůraznil, že jeho zásah je přípustný, ale musí být veden snahou obnovit rovnost voleb, nikoli ji deformovat.
➡️ Judikatura tedy říká: soud má zasáhnout jen tam, kde je zásadní porušení ústavnosti, a měl by to udělat s dostatečným předstihem, aby nebyla narušena férovost volební soutěže.
3. Rizika obou variant
- Zrušení před volbami (A)Výsledek je „čistý“ – voliči vědí, kdo kandiduje a kdo ne.
Ale: zásah těsně před volbami by mohl být vnímán jako účelový krok ve prospěch některé strany (typicky ANO).
Ústavní soud by čelil otázce, zda nezasáhl nepřiměřeně do politické soutěže. - Zrušení po volbách (B)Největší problém legitimity – voliči odevzdají hlasy, které jsou následně ex post anulovány.
To je v přímém rozporu s principem, že hlas voliče má stejnou váhu a nesmí být zpětně znehodnocen (viz Pl. ÚS 25/96).
Takový krok by mohl být označen za nedemokratický, protože by deformoval skutečný výsledek volební vůle.
4. Shrnutí ústavního pohledu
- Ústavní soud je povinen chránit férovost voleb, nikoliv „korigovat“ jejich politické výsledky.
- Rozhodnutí před volbami je ústavně méně problematické, protože voliči ví, koho mohou volit.
- Rozhodnutí po volbách by bylo ústavně velmi sporné, protože by zpětně zneplatnilo voličské hlasy a ovlivnilo rozdělení moci ve prospěch jiných stran.
- V obou případech ale hrozí, že soud bude obviněn z politizace, protože načasování rozhodnutí zásadně mění šance hlavních bloků (ANO vs. SPOLU+STAN+Piráti).
Anketa
Souhlasíte se zásahem ÚS do voleb.
Ano
2,6 %
Ne
84,2 %
Volební zákon je špatný
5,3 %
Současná vláda udělá cokoli pro udržení moci
7,9 %
Hlavně zastavit ANO
0 %
Pokud chcete hlasovat, přihlaste se
Celkem
hlasovalo
38
čtenářů.
