Článek
Smlouvy se „solárními barony“ z roku 2010 se týkaly garantovaného výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren v rámci tehdejších podmínek podpory obnovitelných zdrojů v České republice. Tyto smlouvy a pravidla byly definovány především v zákoně č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a vyhláškami Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Základní pravidla smluv na výkup elektřiny:
- Fixovaná výkupní cena – Výkupní ceny elektřiny byly garantovány po dobu 20 let od uvedení elektrárny do provozu. Výše výkupní ceny byla nastavena v roce připojení a měla se v dalších letech pouze indexovat podle inflace.
- Podpora formou povinného výkupu – Provozovatelé distribuční soustavy (ČEZ, E.ON, PRE) byli povinni vykupovat elektřinu vyrobenou ze solárních elektráren za stanovené ceny.
- Zákaz snížení podpory o více než 5 % ročně – Podle tehdejšího znění zákona č. 180/2005 Sb. mohlo ERÚ snížit výkupní ceny pro nové instalace, ale maximálně o 5 % meziročně, což vedlo k boomu výstavby solárních elektráren před snížením podpory.
- Výhodné podmínky pro investory – Díky vysokým garantovaným výkupním cenám (až 12 Kč/kWh pro instalace připojené v roce 2009) bylo možné dosáhnout návratnosti investice v řádu 5–7 let, což vedlo k masivní výstavbě solárních elektráren.
- Následné omezení podpory – Kvůli nečekaně velkému množství nových solárních elektráren stát v roce 2011 zavedl solární daň (tzv. odvod z výroby elektřiny) ve výši 26 % na elektrárny uvedené do provozu v roce 2009 a 2010, což výrazně snížilo očekávané zisky investorů.
Tyto podmínky vedly k tzv. solárnímu boomu, který v roce 2010 vyvrcholil masivní výstavbou fotovoltaických elektráren, přičemž následné kroky vlády vedly ke změně podmínek a částečnému omezení garantovaných výnosů.