Článek
Když se armáda chopí lopaty: Jak by vojáci mohli (nejen) zachránit státní rozpočet
Většina lidí si armádu spojuje s tanky, cvičením v bahně a příležitostnými přehlídkami. Ale co kdyby naši vojáci kromě obrany vlasti pomáhali i tam, kde nás nejvíc tlačí bota – třeba při výstavbě silnic, hašení požárů nebo ochraně před hackery?
Vojáci už dávno nejsou jen chlapíci v maskáčích, kteří běhají s puškami po lese. Dnes mají k dispozici špičkovou techniku, logistiku a dovednosti, které by mohly být k nezaplacení i v civilním sektoru. Takže co kdybychom zkusili zapojit armádu i do něčeho jiného než jen do čekání na válku, která (doufejme) nikdy nepřijde?
Dálnice z kasáren, mosty na rozkaz
Všichni známe ten vtip: „Silničáři zaspali, tak letos nebude sníh.“ Ale co kdyby místo silničářů nastoupili vojáci? Armádní ženisté už dnes staví mosty a opravují cesty v krizových situacích, tak proč jim nesvěřit i běžné státní zakázky?
Výhoda? Vojáci jsou zvyklí makat rychle, bez stávkování a nepotřebují deset kafíček za směnu. A pokud by si na stavbě museli vykopat zákop, nikdo by si nestěžoval.
Polní nemocnice místo přeplněných čekáren
Znáte to: objednáte se k doktorovi, a než přijdete na řadu, děti vám stihnou odmaturovat. Co kdybychom si místo nekonečného čekání půjčili pár polních nemocnic od armády?
Vojenské zdravotnické kapacity by mohly během epidemií nebo krizí pomáhat civilnímu zdravotnictví. Bonus? Vojenský lékař vám pravděpodobně neřekne, že „to nic není“ a „zkuste horký čaj“, ale rovnou vám diagnostikuje všechno od chřipky po nedostatek disciplíny.
Armádní „Zásobárna Apokalypsy“
Když se něco pokazí, armáda má vždycky zásoby. Jídlo, voda, léky – zatímco v supermarketech se lidi perou o poslední konzervu fazolí, vojenské sklady by mohly zajistit zásoby pro civilní obyvatelstvo.
A pokud by někdo spekuloval s cenami mouky, vojáci by mu možná ochotně vysvětlili, že tankem se na burzu jezdí jen jednou.
Kybernetická obrana: Když místo tanků přijde hacker
Dnes už války neprobíhají jen na bojišti, ale i na internetu. Kyberútoky můžou ochromit celé státy, a tak by bylo fajn, kdyby armádní IT specialisté nejen chránili strategické systémy, ale taky školili civilní sektor.
Navíc – kdo by nechtěl vidět vojenského ajťáka, jak v maskáčích sedí u počítače, zatímco vedle něj leží helma a batoh plný ethernetových kabelů?
Dvojí využití vojenského výcviku: Od zbraní k bagrům
Řízení těžké techniky, zdravotnická příprava, krizový management – to všechno se učí vojáci. Co kdyby se jejich výcvik uznával i v civilním sektoru?
Představte si inzerát: „Řidič bagru – praxe: 3 roky v Afghánistánu, stavba přistávací dráhy uprostřed pouště.“ To je uchazeč, který se nebojí žádného terénu.
Armáda jako start-upový inkubátor
Vojenský výzkum už dal světu internet, GPS nebo mrazem sušenou zmrzlinu. Co kdyby armáda víc spolupracovala s univerzitami a start-upy na vývoji technologií, které by mohly mít civilní využití?
Třeba takové vojenské drony – dnes je používají vojáci, ale co takhle je nasadit na doručování pizzy? „Letecký útok na vaši večeři přistane za 10 minut!“
Závěr: Vojákem nejen na frontě, ale i na stavbě či v nemocnici
Využití armády pro civilní účely není žádná sci-fi. V USA pomáhá Národní garda při katastrofách, v Izraeli se vojenský výzkum prolíná s technologickým sektorem a ve Švýcarsku se vojenský výcvik počítá jako pracovní kvalifikace.
Tak proč by u nás armáda nemohla stavět mosty, zachraňovat lidi při povodních a občas si střihnout i nějakou tu silniční zakázku? Když už máme jednu z nejlépe organizovaných složek státu, bylo by škoda ji nechat sedět v kasárnách, zatímco na dálnici D1 opět probíhá archeologický výzkum ve stylu „Hledáme asfalt, ztratil se roku 2005“.
