Zaměstnanci platí většinu daní, budeme dál jako ovce?

Zaměstnanci v České republice odvádějí státu největší část celkových daňových příjmů. Celkové daňové zatížení práce, tzv. daňový klín, dosáhl v roce 2023 hodnoty 45,8 %. To znamená, že téměř polovina celkových nákladů, které zaměstnavatel na pracovníka vynaloží, skončí ve státním rozpočtu formou daně z příjmu, zdravotního a sociálního pojištění. Pokud zaměstnanec utrácí z toho, co mu zbude, přispívá dále skrze DPH. Vysoké daňové zatížení práce je dlouhodobě jedním z nejvyšších v rámci zemí OECD.

Navzdory tomu zaměstnanci často nedostávají odpovídající veřejné služby. Na specializované lékaře čekají měsíce, zubaře bez známostí neseženou, školky a pediatři v některých regionech chybějí. To podkopává důvěru v systém a posiluje frustraci těch, kdo vše financují.

Šedá ekonomika v Česku podle posledních dostupných analýz tvoří zhruba 14 % hrubého domácího produktu. To odpovídá ročním příjmům mimo kontrolu státu v hodnotě přibližně jednoho bilionu korun. Takové množství neoficiálních příjmů znamená obrovské ztráty pro státní rozpočet i narušení rovného konkurenčního prostředí.

Zatímco zaměstnanci své daně a odvody neobejdou, část podnikatelů a subjektů si mimo dohled daňové správy ponechává nezdaněné příjmy, často formou plateb „na ruku“ nebo bez účtenek. Tím dochází k přenášení daňového břemene na poctivé plátce a posiluje se nespravedlnost celého systému.

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v letech 2016–2017 přineslo pozitivní dopady na výběr daní, zejména v pohostinství a maloobchodu. První měsíce ukázaly, že evidovaná tržba a výběr DPH významně narostly. EET pomohla omezit podvody s účtenkami a přiměla více podnikatelů k řádnému přiznávání příjmů.

Po zrušení EET v roce 2023 však odborníci varovali, že může dojít k návratu ke starým praktikám. Odborové organizace i ekonomové odhadují, že státní rozpočet přijde kvůli zrušení EET až o desítky miliard korun ročně.

Digitalizace daňového systému je i nadále klíčovým nástrojem. Moderní kontrolní systémy, jako jsou online pokladny, kontrolní hlášení k DPH nebo chytré analytické nástroje, mohou efektivně snižovat prostor pro daňové úniky bez toho, aby zatěžovaly poctivé podnikatele.

Aby daňový systém fungoval, musí být vnímán jako spravedlivý. Pokud většinu nákladů nesou zaměstnanci, zatímco jiní se placení daní vyhýbají, podkopává to důvěru v celý systém. Stát má nejen právo, ale i povinnost zajistit, aby každý přispíval podle svých možností.

Likvidace šedé ekonomiky není jen otázkou výběru peněz. Jde o základní princip rovnosti před zákonem, ochranu poctivých a vytvoření prostoru pro spravedlivější rozdělování veřejných výdajů – od školství přes zdravotnictví až po důchody. Bez toho zůstane většina břemene dál na bedrech těch, kteří už dnes odvádějí nejvíce.