Článek
Setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem v Oválné pracovně se změnilo v jeden z jeho nejproblematičtějších momentů na mezinárodní scéně. Místo posílení vztahů s USA a udržení podpory pro Ukrajinu se Zelenskyj dopustil několika zásadních chyb, které mohly podkopat jeho diplomatickou pozici.
1. Zbytečné řešení dodávek ukrajinského plynu do Evropy
Jedním z nejkontroverznějších bodů jednání byla otázka ukrajinského plynu a jeho exportu do Evropy. Zelenskyj se snažil představit Ukrajinu jako klíčového hráče v evropské energetice, čímž se ovšem dostal do konfliktu s americkými zájmy.
Trump a jeho administrativa mají silné vazby na americký energetický sektor, včetně exportu LNG (zkapalněného zemního plynu) do Evropy. Jakákoli snaha Ukrajiny stát se významným dodavatelem plynu pro Evropu by logicky vedla k omezení amerických dodávek LNG – což je v rozporu s Trumpovou politikou energetické dominance.
Výsledek? Trump si Zelenského argumenty nejenže nevyslechl, ale mohl je vnímat jako přímé ohrožení amerických ekonomických zájmů.
2. Ignorování Trumpova zaměření na vnitřní politiku
Zelenskyj se dopustil klasické diplomatické chyby – nebral v potaz, že Trumpova politika je v první řadě zaměřena na domácí publikum.
V době, kdy se Trump soustředí na opětovné získání prezidentského úřadu a řešení klíčových domácích témat, jako je migrace, ekonomika a bezpečnost, se Zelenskyj snažil dostat na pořad dne mezinárodní témata, která v očích průměrného amerického voliče nejsou prioritou.
Místo toho, aby našel způsob, jak Ukrajinu zapojit do Trumpovy domácí agendy (například skrze ekonomické příležitosti pro americké společnosti), tlačil na otázky zahraniční politiky, což Trumpa pravděpodobně pouze otrávilo.
3. Nechal se vyprovokovat J.D. Vancem
Viceprezident J.D. Vance, známý svým skeptickým postojem k podpoře Ukrajiny, nebyl na schůzce jen do počtu. Naopak, aktivně testoval Zelenského trpělivost a donutil ho k emotivním reakcím.
Podle několika zdrojů Vance zpochybňoval efektivitu americké pomoci Ukrajině a naznačoval, že Ukrajina není schopná válku s Ruskem vyhrát. Místo diplomatické odpovědi se Zelenskyj nechal vtáhnout do ostré výměny názorů, která nepůsobila státnicky, ale spíše jako hádka.
Důsledek? Trump a Vance viděli prezidenta Ukrajiny jako rozohněného a impulzivního politika, který není schopen udržet chladnou hlavu.
4. Zbytečně intenzivní útok na důvěryhodnost Putina
Zelenskyj sice oprávněně kritizoval Vladimira Putina, ale zvolil příliš agresivní tón, který se nehodil k dané situaci.
Trump i Vance jsou pragmatičtí politici, kteří sledují primárně americké zájmy. Tvrdé útoky na Putina v takové míře mohly u Trumpa vyvolat dojem, že Ukrajina brání jakémukoli diplomatickému řešení konfliktu. Trump přitom dlouhodobě preferuje jednání před vleklou podporou válečného konfliktu.
Tím, že Zelenskyj tlačil na absolutní diskreditaci Putina bez jakéhokoli prostoru pro kompromis, mohl nechtěně odradit americkou administrativu od další bezpodmínečné podpory Ukrajiny.
5. Otevření tématu jaderného ohrožení USA
Zelenskyj udělal další chybu, když začal mluvit o přímém ohrožení Spojených států jadernými zbraněmi. Ačkoliv je ruský jaderný arzenál skutečnou hrozbou, Trump i Vance vnímají tuto rétoriku jako pokus o emocionální manipulaci.
Trumpova politika je založená na síle a vyjednávání z pozice dominance. Pokud mu někdo naznačí, že je USA v ohrožení a že musí jednat ze strachu, obvykle zareaguje opačně – snahou ukázat, že se Ameriky nikoho bát nemusí.
Místo toho, aby Zelenskyj zvolil pragmatickou strategii, použil alarmistický tón, který mohl v očích Trumpova týmu působit jako přehnané strašení.
6. Vnucování Trumpovi, co si Američané mají myslet a cítit
Jedním z nejhorších přešlapů bylo, že Zelenskyj začal Trumpovi kázat o tom, jak by se měli Američané cítit a co by měli dělat.
Trump a Vance nejsou evropští politici. Nezajímá je morální apel, ale tvrdé zájmy USA. Jakmile někdo začne Trumpovi říkat, co si má myslet nebo jak má vnímat svět, ztrácí jeho respekt.
Podle některých zdrojů se Zelenskyj pokusil Trumpa přesvědčit, že podpora Ukrajiny je morální povinností Spojených států. Pro Trumpa, který svou politiku zakládá na hesle America First, to byla nepřijatelná pozice.
Závěr: Diplomacie není válečné pole
Zelenskyj přijel do Washingtonu s cílem zajistit pokračující podporu Ukrajiny, ale místo toho svou přehnaně konfrontační strategií odradil americkou administrativu.
Zelenskyj nyní musí přehodnotit svou strategii, pokud chce udržet podporu USA. Jinak by se mohlo stát, že Trump a Vance místo další pomoci Ukrajině začnou hledat vlastní, pro ně výhodnější řešení konfliktu – a to nemusí být něco, co by se Kyjevu líbilo.
