Článek
O kočkách se říká, že jsou osobnost. To rozhodně platí, každá kočka je jiná. Ale přesto mají některé vlastnosti společné. Jednou z nich je i umění řádit v nočních hodinách a nenechat své lidské opatrovníky vyspat. Své o tom ví snad každý, jehož kočka spí přes noc v bytě či domě. A možná i ti, co mají kočku venkovní, kočka je totiž tvor vynalézavý a je tedy dost pravděpodobné, že se někdy do domácnosti vetře, nebo zvládne tropit neplechu jiným neočekávaným způsobem.
Ačkoli se může zdát, že právě tento večer kočka spořádaně usne, od devíti již leží na peřině a spokojeně oddechuje, vše se může změnit v jednom okamžiku. Kočičí oči se otevřou, režim aktivace spuštěn! Kočka se nejprve podívá, vyhodnotí situaci, potom se protáhne, a pak zcela neočekávaně vyskočí a splašeně běží kamsi do druhého pokoje. Takového stratu není schopný ani leckterý maratonský běžec. Přední nohy peláší, ve dveřích dostává smyk a kočičí zadek sebou bouchne o futra, to však malého sprintera nikterak nevyvede z míry pokračuje v šíleném tempu. Následně se z druhého pokoje začne ozývat strašidelné mňoukání. Panebože, co se mé kočce stalo? řekne si páníček a běží do vedlejšího pokoje za kočkou. Rozsvítí, avšak kočka nikde. Kočka je ticho jako pěna. Po chvíli hledání objevíte kočku, jak číhá za košem na prádlo a čeká, že si s ní budete hrát. Drzejší jedinci automaticky předpokládají, že již váš příchod je součást hry, a tak se svými drápky vrhnou rovnou po vaší noze. No tak co je, páníčku? Přece sis přišel hrát, teď je na to idální doba. Vezmi už tu hračku s chlupatým chuchvalcem an konci, o které tvrdíš, že to prý má být myš, a hraj si se mnou!
Když přistoupíte na hru s kočičím prutem, kočka se najednou rozhodne, že je čas hrát si na honěnou. Rozběhne se sprintem pryč, že si ani nestačíte všimnout, do které místnosti běžela. Zatímco marně hledáte v kuchyní,ozve se z ložnice zvuk, co připomíná spíš dětský pláč. Pokud zároveň máte malé dítě, dostává vás to do situace, kdy podle nejde rozpoznat, zda ten strašidelný zvuk vydává vaše ratolest, nebo pouze váš chlupatý mazlíček (pozn. tímto se samozřejmě omlouvám všem sphynx, které bych nerada diskriminovala, jistě zvládají podobné kousky stejně bravurně).
Po hře na honěnou si myslíte, že kočka je pro dnešek již dostatečně vyřáděná, a jdete si lehnout. Jen co si lehnete pod peřinu, už je u vás a snaží se najít nejteplejší e nejpohodlnější místo ve vaší posteli, většinou takové, že vám zbyde pouze kraj postele a cíp peřiny a ještě se nemůžete ani otočit. Ale co, za klidný zbytek noci to stojí.
Matýsek u misky
Ovšem chyba lávky! Budíte se za hluboké tmy, kdy kočka stojí na vás, vášnivě přešlapuje a při tom zatíná drápky přes peřinu do vašeho břicha, ramene, případně obličeje! Internet je plný teorií, proč toto kočky dělají, že prý jim to připomíná dobu, kdy byly spojená koťátka. No dobře, ale proč to musí dělat zrovna na mě a v půl třetí ráno a na mě?
To ale zdaleka není vše, co naši kočičí mazlíčci dokážou. Obvykle nevystřílejí všechny trumfy během jedné noci, takže na další překvapení se můžete těšit některou z dalších nocí. Třeba když už slastně usínáte a probudí vás divný šramot. Kočka! napadne vás. Otevřete oči a v šeru vidíte známou siluetu no vašem pracovním stole a slyšíte zvuk, jako když se něco šoupe. Kdyby bylo víc světla, viděli byste, jak kočka postupně strká pacičkou do vaší počítačové myši a kontroluje, co na to říkáte. To je jí vlastně úplně jedno, důležité je, že upoutala vaši pozornost. Následně se ozve rána. Rozsvicíte a začnete hledat součástky myši na podlaze. Uf, tentokrát to byla jen vypadlá baterie. Ale je vám jasné, že ani vaše třetí myš neodolá kočičímu řádění dlouho.
Tak rychle spát, budík mám nastavený až na šestou, pomyslíte si. Když se vzbudíte příště, už svítá. Kočka stojí přímo na vás a velmi nahlas mňouká. Kolik je sakra hodin? Půl šesté, achjo, to jsem mohla ještě půl hodiny spát. Přikryjete si hlavu peřinou a přestíráte, že to neslyšíte. Mňoukání nabírá na síle a přidávají se kočičí tlapky. Ano, vaše kočka je vzhůru a domáhá se snídaně. Přece nebude žrát granule, když si může vymňoukat šťavnatou (a také pěkně drahou) kapsičku. Tak jo, vzdáváte to a vstanete. V ten moment se kočka vystartuje do kuchyně k misce a málem vám při tom podrazí nohy, ona má přece devět životů a nemůže se jí nic stat!
Nevyspalí jdete do práce, ale když se k večeru vracíte domů, již se těšíte na vaši milovanou chlupatou společnici, co vás uvítá u dveří a bude se vám vděčně otírat o nohy. A pokud je mezi čtenáři někdo, kdo kočku dosud nemá, ale uvažuje o jejím pořízení, věřte, že s kočkou zažijete i spoustu radosti a veselých trampot. A rozhodně se s ní nebudete nudit!
