Článek
Barnum tušil, že dítě bude trhákem
Když se v červenci 1865 v městě Marion ve státě Virginie Annie narodila, měla obličej porostlý hustým porostem chloupků. Její matka ihned propukla v úpěnlivý pláč a nepřestávala plakat ani potom. Paní Jonesová měla ještě další šest dětí, žádné ale nebylo takovým způsobem zvláštní. Jestli byl příčinou stavu Annie hirsutismus nebo jiné genetické onemocněné, není známo. Hirsutismus je zvýšený růst pigmentových chloupků u žen v místech, kde se typicky vyskytuje mužské ochlupení. Toto postihuje 5 až 10 % žen. Porost na bradě se jí měl prý vytvořit již v děloze.
Matčin pláč utišil až dopis od P. T. Barnuma, majitele muzea v centru New Yorku. Byl slavný předváděním nejrůznějších atrakcí a bizarností a o holčičce Annie se dozvěděl od svých agentů. Hned si pomyslel, že by to byl trhák, získat vousaté batole.
Holčička byla i unesena
A měl pravdu. Roku 1866 začal holčičku předvádět, protože jeho pozvání rodiče dívenky nejen překvapilo, ale i velmi potěšilo. Barnum byl v té době jeden z nejslavnějších mužů v USA. A Annie patřila k těm nejlepším „kuriozitám“, které předváděl. Paní Jonesová dostávala za vystavování dcery v jeho muzeu 150 dolarů týdně. Zůstala s dcerou v New Yorku, aby se o ni postarala. Z naléhavých rodinných důvodů pak ale musela zpátky do Virginie a zanechala nemluvně u lidí, které pokládala za spolehlivé. Netrvalo však dlouho a matka obdržela dopis, že malá Annie zmizela, okamžitě se tedy vrátila za Barnumem a rozběhla se rozsáhlá pátrací akce. Ještě šest měsíců ale uběhlo, než se dopátrali nějaké stopy. Objevila se v severní oblasti státu New York, kde žila s frenologem Wicksem. (Frenologie byla pseudověda, která podle tvaru lebky předpovídala charakter člověka).
Wicks holčičku taktéž vystavoval a odmítal ji vrátit matce, takže nezbývalo, než celou věc předat soudu. Wicks však u soudu drze tvrdil, že je Annie jeho. Soudce přivedl dítě do soudní síně. Malá holčička se rozhlížela, a jakmile uviděla svoji matku, okamžitě k ní utíkala. Byla také vyslechnuta, zodpověděla, jak se jmenuje, řekla mu jméno své maminky i dalších příbuzných. A Wicks? Ten raději ze soudní síně rychle zmizel.
Pak se Annie se svou matkou vrátily do Barnumova muzea. Ovšem měla jakožto živá kuriozita velkou cenu, a to si uvědomovala spousta chytráků. Proběhla tedy řada pokusů o únos, žádný se však naštěstí nepodařil. Postupně z plakátů zmizelo „nemluvně Ezau“ (jméno Ezau jí přiřkla už její matka, která byla čtenářkou bible: ve Starém zákoně se prý Ezau narodil jako hodně chlupaté dítě) a prosadilo se označení „vousatá holčička“ a „dítě Ezau“.
Ve skutečnosti byla velmi hezká
Jak nyní vypadala? Měla prý jiskřivé oči, hřívu vlasů, které rostly až hluboko do čela, vous jemný jako hedvábí a kníry. Ovšem i celé její tělo bylo pokryto zkadeřenými chloupky. Jinak byla holčička přátelská, velmi milá a učenlivá. Byla to zkrátka hezká holčička…s vousy…A když dospívala, nosila vous 15 centimetrů dlouhý. Je zajímavé, že jinak působila velmi žensky a měla jemný hlas. To vše kontrastovalo s mohutným ochlupením. Oblékala se také do módních šatů a slušely jí.
Nápisy na reklamních plakátech se opět musely změnit. Nyní to tedy byla „vousatá žena“ či „žena Ezau“. Někdy v době jejího dospívání uskutečnil Barnum turné po Spojených státech, nazval svoji akci „Nejlepší show na světě“. Annie se toho všeho účastnila. Po sezoně se rozhodl Barnum přestěhovat celý cirkus na jih a přezimovat, ale Annie tentokrát Barnuma na chvíli opustila. Zkusila na vlastní pěst sama se sebou podnikat, protože byla stále velmi žádaná. V šestákových muzeích po celé zemi tedy vystupovala v zimě a na jaře se vrátila opět k Barnumovi.
Provdala se dvakrát
Jakmile bylo Annie 16 let, tajně se provdala. Jejím manželem se stal Richard Elliot, cirkusový vyvolávač, který naháněl diváky. Její matka měla dojem, že toto není pro její dceru vhodný partner, Annie si však stála za svým. Ale manželství vydrželo poměrně dlouho, Annie se s Richardem rozvedla v roce 1895, po patnácti letech. Našla si postupem času novou lásku a opět muže od Barnuma, garderobiéra Williama Donovana. Byla čím dál slavnější, proto se manželé rozhodli, že se osamostatní a budou podnikat na vlastní pěst.
Vydali se do Evropy a cesta se opravdu vyplatila. Annie se podařilo vydělat hodně peněz, které investovala do nemovitostí v New Yorku. Všude ji nadšeně vítali a dostala se až do Petrohradu, kde vystupovala před carem a jeho rodinou. Dále byla kupříkladu v Německu představena Wilhelmu II., který jí dal vzácné dary, v Itálii se setkala také s králem a jeho dcerou.
Bylo by chybou si ale myslet, že na diváky působil pouze její vous a její chlupatost. Na lidi, kteří se s mladou dámou setkali, dělala velký dojem její kultivovanost a její přehled. Annie totiž hodně četla. Byla navíc prý jinak velmi půvabná. Navíc hrála na mandolínu a i jiné hudební nástroje. Už se nedozvíme, jak moc ji trápila její odlišnost, ale každopádně si své vousy zakrývala, pokud zrovna nevystupovala. Vousy si svázala pod bradou do drdůlku a pak si uvázala kolem brady pruh černé látky.
Vrátila se do Barnumova cirkusu
Každopádně byla cesta Evropou pro Annie spíše šťastnějším obdobím v jejím životě. To vše ale náhle skončilo. Manžel Donovan zemřel a Annie sama nechtěla pokračovat. Cirkus Barnum a Bailey byl v tu dobu také v Evropě, a tak se k němu opět přidala. Barnum byl bohužel již také po smrti, ale manažer cirkusu Annie přijal zpět s velkou radostí. Nebyla jen žádaným „artiklem“, ale byla i oblíbeným člověkem. V cirkuse měla mnoho přátel. Jakmile skončilo každé její představení, pravidelně u sebe přivítala řadu návštěvníků, kteří si za ní chodili povídat. Navíc byla šikovná, kdykoliv potřeboval někdo z cirkusu něco zašít či přišít, věděl, že Annie to zvládne. Navíc se stala mluvčí vystupujících, a snažila se odstranit slovo „freaks“.
Annie onemocněla
Pak přišla rána. Jednoho rána přepadl Annie kašel. A ten se stále zhoršoval. Nakonec musela být hospitalizována v pařížské nemocnici, kde si poležela šest týdnů. Pak se její stav zlepšil natolik, že mohla být z nemocnice propuštěna a vrátila se k cirkusu. Pak se její stav ale opět začal horšit. Cirkus musela znovu opustit.
V roce 1902 se náhle objevila u své matky v Brooklynu. Na obličeji měla závoje, a když ho sundala, matka ustrnula. Byla zděšena tím, jak je její dcera bílá a pohublá. Annie matce přiznala, že má tuberkulózu, a že zemře velmi brzy, měla se vyjádřit v tom smyslu, že než „začne padat listí“. Bohužel se nepletla. Zemřela 22. října ve věku 37 let a byla pohřbena na hřbitově Evergreen v Brooklynu. Celý život vlastně strávila vystupováním v cirkusech. Její portrét pořídil za jejího života fotograf Mathew Brady a vzniklo mnoho dalších jejích portrétů, které byly široce distribuovány.
Zdroj:
DRIMMER, F. Velmi zvláštní lidé. Praha: XYZ, 2006. ISBN 80-87021-11-8.
