Článek
Raději se sobě vyhýbají
Aby se vyhnul střetům, raději se jiným krtkům vyhýbá, jinak se zuřivě popere. Jelikož ale žije v podzemních norách, setkání se odehraje spíše omylem, když se jeden krtek probourá do soustavy chodeb sousedícího krtka. Když to dotyčný ovšem zjistí, otvor ihned raději zatarasí.
Krtince lidi zlobí
Krtek patří do řádu Eulipotyphla (v nelichotivém překladu „opravdu tlustí a slepí“). Zajímavé je, že nikdy nepronikl do Irska. Je to proto, že kdysi dávno bylo území dnešního Irska pokryté ledem. Krtci pronikli pouze na území dnešní Británie, ale dále přes moře do dnešního Irska již ne. Jinak se s ním můžeme setkat kdekoliv v Evropě. Krtek obecný (Talpa europaea) je asi 16 cm dlouhý hmyzožravec a vytváří krtince, které leckoho mohou i rozzlobit, jak víme. Setkáme se tak s důkazy jeho existence nejen na polích, trávnících a v zahradách, ale i na tenisových dvorcích. Krtci tam často ryjí pod bílým značením, zřejmě proto, že chemické složení půdy pod čarami láká žížaly, a je tak pro krtky velmi přitažlivé. A proč krtince dělá? Ty vznikají, když při vyhrabávání chodeb vytlačuje odpadní zeminu na povrch.
Buduje obrovskou past
Krtek si vyhrabává dvouposchoďový systém nor. V horním podlaží sbírá potravu, v hlubším si najde hnízdní komoru, kde odpočívá. Krtek nevytváří stále nové a nové nory, jestliže mu jednou jím vybudovaná síť nor vyhovuje, rytí nových omezí, i když zpravidla dočasně. Tady záleží na mnoha faktorech, podle jiných badatelů totiž svoji soustavu nor rozšiřuje pravidelně. Jeho soustava chodeb je obrovská podzemní past pro bezobratlé živočichy.
Je nadaným tunelářem
Je pravděpodobně hodně krtků, kteří v životě nevyhrabali jedinou novou chodbu – to v případě, že soustavu nor zdědí po některém z rodičů. Když je velmi dobře udržovaná, proč by ryl další. V opačném případě je třeba připustit, že je krtek nadaný tunelář. Ostatně tělo k tomu má dokonale přizpůsobené. Jeho trup je válcovitý, ale hlavním benefitem jsou pro něj nohy. Zadní nohy může vytočit ven tak, že trčí do stran téměř v pravém úhlu, a tak se zapře do stěn své chodby. Přední nohy směřují také ven, může je ohýbat a roztahovat přitom prsty. Často ryje pouze jednou z nich, ale pokud je půda velmi měkká, používá obě současně a ryje tak rychle, že to vypadá, jako když plave prsa.
Krtek obecně hrabe velmi rychle. Za hodinu je schopen vyhrabat chodbičku o délce pěti metrů. Za den je pak schopen vyhrabat až 50 metrů povrchových chodeb.
Pravidelně spí a má spižírnu jak z hororu
Žije pod zemí, takže pro něj den a noc sice nemá význam, přesto pravidelně odpočívá. Odpočinek má dvojí podobu. Jednak si dopřeje krátké, asi dvacetiminutové zdřímnutí, a to tedy kdekoliv v potravní chodbě. Delší souvislý spánek probíhá ale v jeho hnízdní noře a trvá dvě až pět hodin. Potravní chodby nejsou pro krtka domovem, jsou to pasti, jak již bylo uvedeno. Tady chytá kořist. Sebere všechna malá zvířátka, která žijí v půdě a propadnou se do jeho chodby. Žere je okamžitě, ale co skladuje, jsou dešťovky, protože to je jeho nejoblíbenější potrava. Ukousne dešťovce několik koncových článků nebo jinak poškodí hlavní nervové uzliny, což dešťovku nezabije, ale ochromí. Jeho spižírna je proto jak z hororu. V rámci výzkumu bylo v jedné krtčí spižírně napočítáno téměř 500 živých dešťovek a larev.
Žrát musí neustále
Krtek nemá důvod, aby svou síť chodeb rozšiřoval, jestliže má dostatek potravy. V opačném případě ryje a ryje. Vědci spočítali, že za roku spotřebuje asi 18 – 36 kg bezobratlých živočichů. Průměrně sežere 96 gramů potravy denně, tedy asi tolik, kolik sám váží. Má bleskově rychlý metabolismus, takže je nucen přijímat potravu neustále. Co odmítá pozřít, jsou slimáci, plzáci a mnohonožky.
Několik zajímavých faktů
Když je potřeba, dokáže i plavat. Z podzemí se vynořuje jen s největší opatrností. Nejprve se objeví čumáček, což je na dlouhou dobu všechno, než se jeho majitel ujistí, že nehrozí nebezpečí. Teprve potom se objeví celý krtek. Krtkův krevní oběh je uzpůsoben na nízký obsah kyslíku ve vzduchu pod zemí.
Rozšířeným mýtem je, že je krtek slepý. Slepý není, jen jeho oči jsou nepatrné a pravděpodobně nevidí předměty, které se pohybují rychle. Slyší ale zvuky o nízké i vysoké frekvenci a sám dokáže vyluzovat zvuky. Švitoří, když najde potravu, která mu chutná, a když se vyděsí, dokáže vykřiknout.
Ovšem nejdůležitějším smyslovým orgánem je pro krtka takzvaný Eimerův orgán, který se nachází v rypáčku. Je to jeden z nejsložitějších smyslových orgánů, jaký můžeme u živočichů najít. Je vysoce citlivý na hmatové, chemické i teplotní počitky, registruje zřejmě i změny tlaku ve vzduchu, ale přesný rozsah jeho funkcí není znám.
Krtek žije dva až tři roky. Jeho chrup se rychle obrušuje zpracováváním potravy pokryté minerálními zrnky. Jestliže ho dříve nepotká nějaká nehoda, přijde čas, kdy už nemůže žrát a doslova zemře hladem. Zoologové tvrdí, že krtek se může dožít opravdu maximálně pěti let.
V čeledi krtkovitých (Talpidae) existuje několik druhů krtků, kteří vypadají tak „rejskovitě“ jako kterýkoli skutečný rejsek a žijí i podobným způsobem života, a to na povrchu, nikoli v podzemí. Stavba zubů a čelistí, stejně jako jejich geny, ale prozrazuje jejich skutečnou identitu.
Hlavními predátory krtka jsou různé druhy ptáků, hlavně sovy a dravci, kteří jsou schopni detekovat krtky i pod zemí. Dalšími predátory jsou lišky a kuny, které mohou vyhrabat krtince a krtka ulovit.
Existuje řada rozšířených mýtů o krtkovi. Například, že krtek je hlodavec. Faktem je, že krtek opravdu není hlodavec, takže na něj neúčinkují nástrahy na potkany a jiné hlodavce. Krtek se také neukládá k zimnímu spánku. V zimě se pouze přesune hlouběji pod povrch, kde není zemina tolik promrzlá – a kde najde hmyz.
Je chráněným tvorem
Je jasné, že krtek je velmi zajímavým tvorem. Na své zahrádce ho ale rádi nevidíme a zemědělci ho přímo nesnáší. Rytím na lukách a pastvinách poškodí kořínky trav a pícnin. Na orné půdě nadělá škody ještě větší. Nově zasetou kořenovou zeleninu prorývá jako pluh. A tak mnoho zemědělců sáhne po jedu.
V naší republice je ovšem krtek obecný chráněný na úrovni obecné ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souvislosti s krtkem bychom tedy neměli uvažovat, mluvit ani psát o jeho likvidaci, ale o vypuzení, zaplašení z místa, kde nám vadí.
Zdroj:
BLACK, D. Zázraky ve světě zvířat. Praha: Albatros, 1988.
TAYLOROVÁ, M. Objevujte říši zvířat. Praha: Euromedia Group, 2022.
