Článek
Vrozenou deformaci dovedl využít
Heteropagus parasitic je vzácnou deformací, kdy vyvinutější plod v děloze jaksi „pohltí“ ten slabší, což se pak projeví třeba přebývajícími končetinami. V dřívějších dobách byl takový člověk odsouzen k životu na okraji společnosti – Frank však dokázal vytěžit ze svého stavu maximum.
Říkal sice, že mu končetina navíc nevadí, avšak došlápnout na ni nemohl, protože byla příliš vysoko. Ale dovedl ji využít jinak. Harry Lewiston, který s Lentinim vystupoval v cirkuse, tvrdil, že Frank používal třetí nohu jakožto sedačku. Byl prý jediným člověkem na světě, který si mohl sednout kdykoliv a kdekoliv, aniž by měl s sebou židli. Noha byla dokonce funkční, a to do té míry, že jí mohl kopat do míče. To předváděl při vystupování na scéně.
Porodní asistentka utekla
Frank Lentini se narodil v roce 1889 v Rosolini, malém městě na Sicílii. Pocházel z dvanácti dětí, ale byl z nich jediným, kdo se narodil s nějakou abnormalitou. Když jej prý poprvé spatřila porodní asistentka, začala hrozně křičet a utekla. Rodiče se jej zpočátku i zřekli a výchovy se ujala teta.
Jak již bylo řečeno, třetí noha byla část těla jeho nevyvinutého dvojčete, byla připojena k Frankově kostře zakrslou pánví, na které se též nacházely zakrslé a nevyvinuté mužské pohlavní orgány. Toho využívaly cirkusy, v nichž vystupoval. Označovaly jej jako muže s dvojími kompletními mužskými pohlavními orgány, a to byl trhák!
Frank Lentini opravdu nemohl svoji nohu využívat při chůzi, neboť když mu bylo šest let, začaly jeho „vlastní“ dvě nohy tu přebytečnou přerůstat, takže nakonec byla o několik centimetrů kratší. Ani nohy, které využíval pro chůzi, nebyly stejně dlouhé, jedna byla asi o čtyři centimetry kratší než druhá. Třetí noha byla téměř normální až na to, že měla chodidlo ve tvaru koňské nohy a z kolena vyrůstalo další malé chodidlo.
Emigroval s rodiči do Ameriky
Časem se zlepšily vztahy s jeho rodinou. Matka mu ušila speciální kalhoty a u ševce objednala atypické boty. Frank byl ještě dítětem, když jeho rodina emigrovala do USA. A Američané zrovna hltali vše, co neslo označení freak show. Je fakt, že z dnešního pohledu by byla prezentace takto postižených lidí nepřípustná, ale paradoxně to byla jedna z mála šancí, jak mohli vést alespoň trochu normální život.
Frankovi se plnil jeho americký sen. Tady cestoval s „Show z Divokého západu“ Buffalo Billa, také s cirkusem Barnum a Bailey a mnoha dalšími. Jeho kariéra trvala více než 40 let, pracoval s každým známým cirkusem. Lentini byl tak respektován mezi svými vrstevníky, že ho nazývali králem. Na obrázcích vypadá Frank jako normální pohledný muž se sympatickým obličejem – normální až na jednu věc… Ovšem byl označován jako muž velkého charismatu.
Lékaři mu odstranění jeho třetí nohy nedoporučili
Vlastně mu jeho noha umožnila vydělat si pěkné peníze. Přesto Lentini často říkal, že by všechno rád vyměnil za možnost žít si klidným, nenápadným životem. Dokonce se s mnoha lékaři radil o možnosti odstranění třetí nohy, ale ti mu po pečlivém přezkoumání jeho tělesné konstituce a celkového stavu operaci nedoporučili. Noha byla totiž, jak již bylo výše uvedeno, připojena k jeho páteři a její odstranění by bylo krajně nebezpečné. Lékaři uváděli, že by jej operace buď přímo zabila, či v tom nejlepším případě způsobila jeho úplné ochrnutí.
Je určitě faktem, že v dětství a mládí se Lentini velmi trápil kvůli své abnormalitě a za třetí nohu se styděl. Denně si všímal, jak jej někdo upřeně sleduje a lituje ho. Nemohl se zapojovat do klukovských her svých vrstevníků, a tak propadal depresím. Začal nenávidět sám sebe a stahoval se do ústraní. Rodina dělala vše pro to, aby mu pomohla smířit se s daným stavem. Jednoho dne vzali rodiče Franka do ústavu pro tělesně postižené, kde byla celá řada dětí s různými vážnými deformacemi. Tady také Frank uviděl děvčata a chlapce, kteří tu trávili své životy, děti příšerně zdeformované, ale všiml si, že tito nešťastníci byli smířeni se svými tělesnými vadami a na osud si nestěžovali. Uvědomil si, že ačkoliv může chodit, mluvit, slyšet a vidět, nedělá nic jiného, než že se lituje.
Později uvedl, že návštěva ústavu, i když velmi nepříjemná, protože tam spatřil to pravé lidské utrpení, byla tím nejlepším, co ho mohlo v dané chvíli potkat. Od té chvíle už nežehral na osud a život začal považovat za krásný.
Naučil se s deformací žít
Naučil se s třetí nohou dělat různé věci a prohlásil, že se může pohybovat jako jakýkoliv normální člověk, skákat, běhat, jezdit na kole, bruslit nebo plavat: a zde prý má výhodu oproti normálním plavcům, protože používá svoji třetí nohu jako kormidlo.
Byl dotazován, zda mu nadpočetná končetina nevadí při spánku. Nevadila. Mohl údajně spát pohodlně na zádech, na levém či pravém boku.
Cirkusy propagovaly Lentiniho jako „třínohý zázrak“. V dospělosti vážil 80 kilogramů a lékaři odhadovali, že jeho částečně vyvinuté dvojče váží asi 11 kilogramů z této celkové váhy. Trvalé bydliště měl mnoho let ve Wetherfieldu v Connecticutu. V roce 1907 se oženil s Theresou Murrayovou a stal se otcem tří synů a jedné dcery, přičemž ani jedno z dětí nevykazovalo žádnou abnormalitu. Rozešli se v roce 1935, ale dlouho sám nezůstal. Seznámil se s Helen Shupe, která po jeho boku zůstala až do jeho smrti.
Roku 1966 zemřel na Floridě na selhání plic.
Jeho fotografie je uvedena na zadní straně alba rockové skupiny Alice in Chains z roku 1995.
Zdroj:
DRIMMER, F. Velmi zvláštní lidé. Praha: XYZ, 2006. ISBN 80-87021-11-8.
