Článek
Slova z úvodu patří vedoucí odboru kultury, cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce, Městského úřadu v Chebu, paní PhDr. Marcele Brabačové.
Stojíte uvnitř tohoto architektonického skvostu a naprosto zřetelně cítíte, jak vámi prostupují atomy energie stavitelů a takových velikánů dějin, kteří toto místo navštívili v průběhu osmi století, jako jsou zakladatel nejvýchodnější císařské falce římský císař Fridrich I. Barbarossa, římský císař Karel IV., nebo český král Jiří z Poděbrad.
Pozorujete tyto románsko-gotické prostory a víte, že stojíte sám, nikým nerušen, v naprostém tichu, na stejném místě, kde před staletími stáli vládci tehdejšího světa. Není to úžasné?
Hradní kapli sv. Martina, sv. Erharda a sv. Uršuly nechal postavit v roce 1180 římský císař Fridrich I. Barbarossa z mocného rodu Štaufů a stejně jako chebský hrad sloužila k jeho příležitostným návštěvám. Hradní kaple je umělecký zázrak a nikde ve střední Evropě nenajdeme jiné dílo spjaté přímo s rodem Štaufů, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na chebském hradě. Chebská císařská falc je nejvýchodnější falcí a spadala v době svého založení pod bavorskou Severní marku (Nordgau). Po definitivním připojení Chebska k českému státu roku 1322 se hrad stal majetkem českých králů.
V současnosti je hradní kaple ve skvělé kondici. Vzhledem k mimořádné hodnotě románské kaple pracím předcházely rozsáhlé průzkumy, na nichž pracovala řada odborníků mnoha odborů. Odrazovým můstkem byl archeologický výzkum provedený chebským muzeem pod vedením PhDr. Petra Šebesty, který probíhal v letech 1997-1998. Na základě těchto vědomostí restaurátoři volili nejvhodnější materiál, který splňoval vysoké nároky na kvalitu sanačních směsí. Petrografické rozbory umožnily vyhledat současnou lokalitu, kde se těží horniny nejvhodnější ke zhotovení uměleckých kopií.
Z horní kaple se lze dostat po točitém schodišti do přízemí v němž ve druhé polovině 15. století prováděl rozličné alchymistické experimenty významný a velmi bohatý chebský měšťan Zikmund Wann. Podobně jako jiní alchymisté známí především z doby Rudolfa II. Mimo všechny známé činnosti, jako bylo hledání elixíru mládí, kamene mudrců a výrobu zlata, uměl také zpodobnit pravé štěstí a inspirovat tak k jeho nalezení lidi vážené a majetkem bohaté, zato duševně chudé. Dle pověsti jednomu bohatému zájemci ukázal v křišťálové kouli, jak může pravé štěstí vypadat.
Ten v kouli uviděl chhudou ženu držící v náručí své dítě, které drobnou ručkou hladí matku po tváři a směje se na ní.
Úrody plné pole a na něm mladíka s kosou, z jehož každého pohybu čiší síla a radost z úrody a požehnání.
Žebráka, který se sotva vleče u cesty a krásnou mladou dívku, která mu podává kalich s medovinou. Oba mají úsměv na tváři a v oku jiskru.
Malíře, kterého každý tah jeho štětce naplňuje nadšením.
Muž odešel domů a velkou část majetku rozdal potřebným. Štěstí, které tak přinesl ostatním, zcela naplnilo i jeho duši. Toto je část pověsti, která k nám promlouvá z hluboké historie. Kaple na chebském hradě, však není pověst. Ta tu po staletí stojí stále fyzicky přítomná a my se jí můžeme dotknout a přenést se do dob dávno minulých. Neváhám prohlásit, že ona je doslova stroj času, který každý z nás toužíme v životě použít.
Zdroj: Radniční listy 8/2024, Gema Art. s. r. o, Hrad-Cheb.cz
Románské přízemí hradní kaple
