Blíží se třetí světová válka? Napětí mezi Íránem a Izraelem jako globální hrozba

O sérii leteckých úderů, raketových útoků a diplomatických manévrů v regionu Blízkého východu vyvolala situace obavy z možného širšího válečného střetu, který by mohl mít globální dopady. Nejnovější události z června 2025 ukázaly, jak křehký je křehký mír a jak rychle se může eskalovat do otevřeného konfliktu. Mohou tyto události vést k válce, kterou mnozí označují jako třetí světovou? A co se vlastně stalo v posledních deseti dnech? Pojďme se na to podívat detailně.

Abychom pochopili současnou situaci, musíme nejprve nahlédnout do historie. Vztahy mezi Íránem a Izraelem procházely v průběhu 20. století dramatickými proměnami.

Před islámskou revolucí v roce 1979 byl Írán za vlády šáha Pahlavího jedním z nejbližších spojenců Izraele v regionu. Mezi oběma státy probíhala utajená spolupráce, zahrnující obchod, vojenskou výměnu informací a technologie. Vzájemná politika byla pragmatická a orientovaná na společné zájmy proti arabským státům a Sovětskému svazu.

V roce 1979 však nastala zásadní změna – islámská revoluce svrhla šáha a u moci se usadil ajatolláh Chomejní, který Izrael označil za „nepřítele islámu“ a „zhoubu Blízkého východu“. Od té doby Írán podporuje militantní skupiny a hnutí proti Izraeli, jako jsou Hizballáh v Libanonu a Hamas v Pásmu Gazy.

Tato historická změna položila základy pro hluboké ideologické i geopolitické nepřátelství, které přetrvává dodnes.

V dnešní době obě země většinou nevedou přímý konflikt. Místo toho si „válku“ vedou prostřednictvím podporovaných skupin a nepřímých akcí, které mají vliv na regionální mocenskou rovnováhu.

Írán má rozsáhlou síť spojenců a milicí v Sýrii, Libanonu, Iráku a Jemenu. Zejména Hizballáh v Libanonu a palestinské skupiny Hamas a Islámský džihád jsou pravidelně vyzbrojovány a financovány Íránem. Tyto skupiny pak provádějí útoky na Izrael, který naopak podniká letecké nálety na íránské cíle v Sýrii a na vojenské sklady Hizballáhu.

Tento konflikt tzv. proxy válek vytváří neustálý tlak, který může kdykoli přerůst v otevřený konflikt.

Jedním z největších bezpečnostních témat je íránský jaderný program. Írán tvrdí, že jeho cílem je výhradně civilní využití jaderné energie. Izrael a jeho spojenci však mají obavy, že Írán směřuje k výrobě jaderných zbraní, což by výrazně změnilo rovnováhu sil v regionu.

V roce 2015 byla uzavřena dohoda JCPOA, která měla omezit íránské jaderné aktivity výměnou za zrušení sankcí. Avšak po roce 2018, kdy USA z dohody vystoupily, Írán začal opatření porušovat a rozšiřovat kapacity jaderného programu.

Izrael opakovaně varoval, že pokud Írán získá jadernou zbraň, podnikne preventivní útok. Tato hrozba přidává na napětí a zvyšuje riziko vojenské konfrontace.

Napětí mezi oběma státy v posledních deseti dnech dosáhlo kritického bodu. Konflikt, který začal sérií izraelských leteckých útoků na íránská jaderná zařízení, přerostl v rozsáhlou vojenskou konfrontaci.

Dne 13. června 2025 Izrael zahájil útoky na klíčová íránská jaderná centra, což Írán odvetně reagoval raketovými útoky na izraelská města a na americké základny v regionu.

Americké síly v oblasti provedly 21. června rozsáhlé nálety na íránská zařízení v operaci s názvem „Midnight Hammer“, kterou označily za zásadní zásah proti íránskému jadernému programu.

Napětí dále eskalovalo až do 23. června, kdy pod americkým a katarským prostřednictvím došlo k vyhlášení příměří mezi oběma stranami.

Příměří však bylo okamžitě ohroženo, protože Írán krátce před jeho začátkem odpálil rakety na americkou základnu v Kataru, což vedlo k izraelským leteckým odvetám na Teherán.

Během konfliktu utrpěly značné ztráty obě strany. V Íránu bylo zabito téměř tisíc lidí, včetně stovek civilistů, a několik tisíc dalších bylo zraněno. V Izraeli zemřelo 24 lidí a přes tisíc bylo zraněno.

Konflikt rovněž vedl k uzavření vzdušného prostoru několika zemí v regionu, což zkomplikovalo evakuaci cizinců a způsobilo rozsáhlé omezení letecké dopravy.

Světové mocnosti včetně USA, Ruska, Číny a EU zintenzivnily své diplomatické aktivity, aby zabránily další eskalaci. Americký prezident Donald Trump sehrál klíčovou roli při sjednání příměří, které však zůstává křehké.

Regionální aktéři jako Katar, Spojené arabské emiráty či Kuvajt vyjadřují podporu diplomatickému řešení a zároveň zavřeli své vzdušné prostory, aby minimalizovali šíření konfliktu.

Současná situace nabízí několik možných cest:

Ačkoliv se svět právě vyhýbá otevřenému globálnímu konfliktu, napětí na Blízkém východě je alarmující. Geopolitické zájmy, ideologické rozpory a zbrojní kapacity zúčastněných zemí znamenají, že chyba či nedorozumění mohou velmi rychle vyústit v širší válku.

Z historických zkušeností víme, že i zdánlivě lokální spory mohou mít globální dopad. Proto je situace vysoce nebezpečná a vyžaduje okamžitou pozornost mezinárodního společenství.

Potenciální válečný konflikt by měl dalekosáhlé dopady. Blízký východ je klíčovou oblastí pro světový export ropy a plynu. Výpadky v dodávkách by mohly způsobit prudký růst cen energií, což by negativně ovlivnilo globální ekonomiku.

Navíc by došlo k nárůstu migrace, destabilizaci regionu a potenciálně k rozšíření teroristických aktivit.

I přes všechny hrozby existuje naděje, že diplomatické snahy povedou k udržitelnému míru. Je důležité, aby mezinárodní společenství i jednotliví občané podporovali dialog a odstraňovali předsudky, které vedou k násilí.

Každý z nás může přispět k lepšímu světu tím, že zůstane informovaný a otevřený mírovým iniciativám.