Článek
Od pražských ulic k rockové revoluci
Představte si Prahu konce šedesátých let, kde se rodí chlapec, jehož osud bude protkán hudbou, kontroverzí a nezlomnou vůlí. Daniel Landa přichází na svět 4. listopadu 1968, v čase, kdy Československo ještě cítí ozvěny Pražského jara. Jeho dětství není idylické – rodiče se rozvádějí, on vyrůstá s matkou v Bořanovicích u Prahy. Ale právě tyto rané zkoušky formují jeho charakter. V sedmnácti letech vstupuje na pražskou konzervatoř, kde studuje hudebně-dramatický obor a v roce 1988 ji úspěšně absolvuje. Tehdy se svět hudby otevírá dokořán.
Jeho první velký krok? Založení kapely Orlík v roce 1988 společně s Davidem Matáskem. Tento projekt se stává symbolem undergroundové scény, inspirovaný skinheadskou kulturou, která v tehdejší době přitahuje mladé rebely hledající identitu v postkomunistickém chaosu. Album Oi! z roku 1990 se prodává v desetitisících, texty plné nacionalismu a sociální kritiky rezonují s generací, která se cítí ztracená. O rok později přichází Demise, ale kapela se brzy rozpadá – Landa cítí, že je čas na sólo dráhu. Kontroverze kolem Orlíku ho pronásledují dodnes: obvinění z rasismu a extremismu, která on sám odmítá, tvrdě, že šlo o protest proti systému, ne o nenávist.
Sólová dráha: Od valčíku k minovému poli
Přechod k sólo kariéře je bouřlivý. V roce 1993 vydává album Valčík, které ho katapultuje mezi rockové ikony. Následují hity jako Chcíply dobrý víly (1995), Pozdrav z fronty (1997) nebo Smrtihlav (1998). Každé album je jako manifest – plné energie, filozofie a často i temných témat. Landa nejen zpívá, ale skládá, píše texty a produkuje. Jeho koncerty se stávají legendami: v roce 2015 na letišti Letňany shromáždí přes 60 tisíc fanoušků, což je jeden z největších rockových koncertů v české historii.
Ale Landa není jen rocker. V roce 1996 přichází s muzikálem Krysař, inspirovaným středověkou legendou, který se hraje nejen v Česku, ale i v zahraničí. Následuje Tajemství Zlatého draka, kde nejen skládá hudbu, ale i hraje. V roce 2003 přepracuje Mozartovo Requiem do rockové verze Rockquiem, což ukazuje jeho odvahu míchat klasiku s moderním zvukem. Jeho poslední alba jako Nigredo (2009), Žito (2015) a Minové pole (2023) odrážejí zrání: singly jako Anička Malinová nebo Blanický Manifest mluví o lásce k vlasti, ale i o vnitřním boji. Turné jako Vltava Tour (2003) nebo Vozová hradba (2011) přitahují tisíce, i když někdy ruší – jako Žito Tour v roce 2016.
Herec, režisér a muž za kamerou
Hudba je jen jedna tvář Landy. Jako herec debutuje v roce 1987 ve filmu Proč?, ale skutečný průlom přichází s Černými barony (1992), kde hraje rebela v armádním prostředí. Následují role v Kvaske (2007) nebo Tachu (2010), kde nejen hraje, ale píše scénář a hudbu. V seriálu České století (2013) ztvární Emanuela Moravce, kontroverzní postavu z nacistické éry, což vyvolá další debaty o jeho pohledu na historii.
Landa není jen interpret, ale tvůrce. Skládá hudbu k filmům jako Udělení milosti se zamítá (2002) nebo Ex Offo. V divadle hraje v O myších a lidech, Dracule nebo svém vlastním Krysaři. Jeho režisérský talent se projevuje v projektech, kde spojuje hudbu s příběhem, vždy s důrazem na emoce a hloubku.
Rychlost a riziko: Závodník s duší válečníka
Když se Landa nenuje hudbě, sedí za volantem. Od roku 1996 se věnuje autokrosu, kde dosáhne šestého místa v Evropě. V roce 1998 přechází k truckům, stává se nováčkem sezóny 1999. Od 2001 závodí v rallye, v kategorii N4. Jeho vášeň pro rychlost není jen koníček – je to způsob, jak testovat hranice. V roce 2025, když svět zpomaluje, Landa stále hledá adrenalin, ať už v kokpitu nebo na pódiu.
Duchovní hledání a aktivismus
Landa není jen umělec, ale myslitel. V roce 2003 zakládá Ordo Lumen Templi, organizaci inspirovanou templáři, která se věnuje duchovnímu růstu a pomoci mládeži. Jeho nadace podporuje mladé lidi v boji proti drogám a hledání smyslu. Jako aktivista se staví proti vstupu Česka do EU, hájí národní suverenitu a kritizuje globalizaci. Jeho texty často odrážejí tyto názory – nacionalistické, ale ne extrémní, jak tvrdí. Kontroverze? Ano, ale Landa je vidí jako cenu za pravdu.
Osobní život mu poskytuje stabilitu: od roku 1990 je ženatý s Mirjam Müller, rodilou Němkou, mají tři dcery – Anastázii (1998) a dvojčata Rozálii a Roxanu (2003). Bydlí v Praze, kde čerpá inspiraci z rodiny.
Inspirace pro budoucnost: Landa v roce 2025
V době digitálních revolucí zůstává Landa analogovým hrdinou. Jeho Instagram a YouTube kanály sdílejí nejen hudbu, ale i myšlenky o životě – od leteckých zkoušek po mentální koučování. V roce 2023 s albem Minové pole ukazuje, že jeho energie nehasne. Fanoušci čekají na nové projekty, možná další turné nebo film. Landa není jen minulostí – je živoucím symbolem, že rebelie může být konstruktivní.
Jeho příběh nás učí, že život je o boji, ale i o vítězstvích. V světě plném kompromisů zůstává Landa autentický, ať už zpívá, závodí nebo hledá pravdu.
Zdroje:
