Článek
Povídka Hora je jedním z nejvýraznějších klenotů sbírky Toulavá země a skvělým příkladem toho, jak dokáže Liou Cch’-sin propojit fascinující vědeckofantastický příběh s filozofickými úvahami o existenci a poznání. Už samotný námět – výstup na neuvěřitelně vysokou, mystickou vodní horu, která se zrodila následkem ekologické katastrofy měnící tvář naší planety – vzbuzuje zvědavost a připravuje čtenáře na dobrodružství, které není jen fyzickou výzvou, ale i výpravou za hranice lidského vědění.
Hlavní postava, Feng Fan, je odvážný průzkumník, který svou výpravou symbolizuje lidskou touhu po poznání, která je nejen o překonávání překážek, ale i o hledání hlubšího smyslu života. Každý krok na tomto nebezpečném výstupu na horu, je metaforou nejen pro fyzickou námahu, ale i pro vnitřní cestu, kterou každý z nás podstupuje při objevování světa i sebe sama. Jeho odhodlání vystoupat až na vrchol, kde se setká s něčím zcela nečekaným, drží čtenáře v napětí a zvyšuje intenzitu příběhu.
Vrchol hory představuje v povídce jakési posvátné místo, kde se Feng Fan setkává s mimozemskou civilizací. Tento moment je nejen dramatickým vyvrcholením, ale i filozofickým symbolem. Záhadná sférická obrazovka, která nad vrcholem visí, je bránou do úplně jiného světa – světa mimozemšťanů, jejichž pojetí reality je natolik odlišné, že náš pohled na vesmír je touto zkušeností radikálně narušen.
Mimozemská civilizace, která je popisována jako bytosti obývající „bublinu“ pevné horniny, s fyzikálními zákony úplně jinými než ty naše, přináší do příběhu silný filozofický rozměr. Voda pro ně znamená smrt, vzduch je vzácný a světlo se láme nečekanými způsoby. Tato imaginace narušuje lidský smysl pro jistotu a připomíná nám, jak omezené a relativní může být naše poznání. Je to také výzva k otevřenosti, pokornému přijetí jinakosti a neustálému přehodnocování vlastních představ o světě.
Zvlášť silný je moment, kdy mimozemšťané pronášejí větu: „Je přirozeností inteligentního života šplhat na vrchol a vyhlížet dál, ale my jsme stále u paty svých hor.“ Tento výrok je nejen metaforou pro lidské hranice, ale také připomínkou, že i když jsme pokročili, stále stojíme na začátku nekonečné cesty za poznáním. Je to pozvání k trpělivosti, pokoře a nezastavitelnému hledání.
Liou Cch’-sin v povídce Hora dokáže mistrně navodit atmosféru úžasu a tajemna, zároveň však nezapomíná na emocionální a lidský rozměr. Feng Fan není jen průzkumník s vědeckým posláním, ale člověk s odvahou a touhou, která dává příběhu srdce. Technologie a mimozemská inteligence sice ohromují, ale právě lidská odvaha a zvědavost jsou tím, co drží vyprávění pohromadě a dělá ho tak poutavým.
Hora je tak nejen dobrodružným sci-fi, ale i hlubokou meditací o lidské existenci, o tom, jak moc jsme malí v nekonečném vesmíru, a přitom jak nesmírně cenné je naše snažení posouvat hranice poznání. Liou zde vytváří obraz skutečných hor, které nejsou jen fyzickými překážkami, ale i symboly vnitřních výzev, které musíme zdolat, pokud chceme opravdu pochopit sami sebe i svět kolem nás.
Pro každého čtenáře, který hledá víc než jen napínavý příběh, nabízí Hora hluboký zážitek, který se vryje do paměti a nutí k zamyšlení nad tím, kam až můžeme dojít, když máme odvahu vystoupat na vlastní hory poznání.
zdroj:
Liou Cch’-sin, Toulavá země (流浪地球 - Liú làng dìqiú), překlad Hana Do (Bašová), Host, 2021, 431 stran, pevná vazba, ISBN 978-80-275-0745-0.
