Článek
Představte si temný hřbitov v Salemu, kde se šeptá o dávných kletech a podzemních tajemstvích. Henry Kuttnerova povídka „Hřbitovní krysy“ z roku 1936 je mistrovským kouskem pulpového hororu – krátká, napínavá, plná klaustrofobie a ironického konce. Hrobník Masson, poháněný chamtivostí, se plazí do nor obřích krys, jen aby skončil uvězněný v rakvi, dusící se v temnotě. Je to příběh o lidské slabosti, kde se zlo skrývá v obyčejném, bez zbytečných ozdob. Netflixova adaptace v seriálu Guillerma del Tora „Cabinet of Curiosities“ měla potenciál toto oživit, ale místo toho se rozhodla pro rozšíření, které mnozí vidí jako chybu. Režisér Vincenzo Natali, známý z „Cube“, přinesl vizuální styl, ale ztratil duši originálu.
Když se horor rozšíří do absurdity
Netflix tuto povídku uchopil ne zrovna vhodně, když přidal prvky, které originálu chyběly, a tím zředil jeho sílu. Místo jednoduché honby za pokladem v podzemí, adaptace vnáší černou magii, tajný kult a obří krysu-královnu, což podle fanoušků na Redditu dělá příběh „nafouklým“ a bez naléhavosti originálu. Kritici poukazují na to, že Kuttnerova povídka spoléhá na psychologickou hrůzu a klaustrofobii – Massonova smrt je pomalá, dusivá, bez velkolepých monster. Ale v epizodě se objevují prvky jako mumie, bandáže a podzemní chrám, které rozšiřují děj, ale ruší jednoduchost. Jeden uživatel na Redditu poznamenal, že změna na period piece bez autentických akcentů a vynucené prvky temné magie nemají spojitost s krysy, což dělá adaptaci nesourodou. Tato přidání možná chtěla oslovit širší publikum, ale výsledkem je příběh, který ztrácí ostrost – místo subtilní hrůzy dostáváme gore a spektákl, který připomíná spíš „Graveyard Shift“ než Kuttnerovu eleganci.
Fanoušci v podzemí nespokojenosti
Reakce na adaptaci jsou smíšené, ale mnozí fanoušci originálu cítí zklamání. Na platformách jako Letterboxd nebo v recenzích se objevují hlasy, že epizoda je „banální“ a postrádá originální nápady, přestože vizuálně působí. Kritika směřuje k tomu, že Netflix přehnal rozšíření – originál je krátký, hutný, bez zbytečností, zatímco epizoda trvá přes půl hodiny a plní ji fillerem. Například přidání dluhů Massona a jeho interakcí s jinými postavami odvádí pozornost od samotného podzemí. Jeden recenzent poznamenal, že i přes dobrý výkon Davida Hewletta je epizoda „low on actual dramatic“, což znamená nedostatek skutečného dramatu. Tato rozhodnutí možná vycházela z potřeby přizpůsobit příběh televiznímu formátu, ale výsledkem je ztráta urgency, kterou Kuttner mistrně budoval.
Vizuální past a ztráta esence
Nataliho režie přináší působivé scény – tunely plné krys, dusivá atmosféra – ale kritici argumentují, že to nestačí na zakrytí slabostí. Adaptace přidává Lovecraftovské prvky, jako obří stvoření a tajemné chrámy, což se vymyká Kuttnerovu stylu, který byl více o lidské chamtivosti než o kosmickém zlu. Fanoušci na fórech jako Reddit lamentují, že originálova klaustrofobie se ztratila v grandiózních přídavcích, což dělá epizodu méně strašidelnou a více spektakulární. Skóre 6/10 v některých recenzích podtrhuje, že i když je to zábavné sledovat pád zlého muže, chybí hloubka. Netflix tak možná chtěl oslovit širší publikum, ale pro znalce originálu to vypadá jako zbytečné nafouknutí jednoduchého mistrovského díla.
Srovnání s jinými adaptacemi hororu
V kontextu Netflixových hororových sérií, jako „The Haunting“ nebo „Midnight Mass“, „Cabinet of Curiosities“ slibovalo antologii kvalitních příběhů. Ale „Graveyard Rats“ ukazuje rizika adaptací – když se příliš odchýlíte od zdroje, ztratíte to, co dělalo originál výjimečným. Podobně jako u adaptací Stephena Kinga, kde přidání prvků často vyvolává kontroverze, zde fanoušci cítí, že Kuttnerova esence byla obětována pro vizuální efekty. Režisér Natali, který exceloval v „Cube“ s minimalistickou hrůzou, zde možná podlehl tlaku na velkolepost, což vedlo k banalitě, jak poznamenávají některé recenze.
Vlna reakcí v online světě
Na sociálních sítích a fórech se debata rozhořela hned po premiéře v roce 2022. Uživatelé na Redditu diskutují, jak adaptace přidala prvky, které nejsou v originále, jako kult bez spojitosti s dějem, což dělá příběh nesouvislým. Někteří oceňují gore prvky a práci s krysy – Natali dokonce žertoval, že herec Hewlett byl „zjazvený“ natáčením s nimi – ale pro puristy je to zklamání. Tato směs názorů ukazuje, jak těžké je adaptovat pulpovou klasiku pro moderní diváky, kteří očekávají víc než jen strašení.
Lekce pro budoucí adaptace
Tento případ Netflixu s „Graveyard Rats“ slouží jako varování: příliš mnoho přídavků může pohřbít originální kouzlo. Kuttnerova povídka funguje díky své ekonomii – krátká, ale intenzivní. Adaptace, přestože vizuálně působivá, ztratila tuto ekonomii v prospěch spektáklu, což vedlo k pocitu banality. Pro budoucí projekty, jako potenciální adaptace jiných Kuttnerových děl, by tvůrci měli zvážit věrnost zdroji, aby neztratili to, co dělá horor timeless.
Horor v éře streamingu
V širším kontextu streamovacích platforem Netflix často riskuje s adaptacemi, aby přilákal diváky. „Cabinet of Curiosities“ je ambiciózní projekt, ale epizody jako tato ukazují limity. Fanoušci hororu hledají autentickou hrůzu a často je méně více. Tento trend vidíme i u jiných sérií, kde přidání CGI monster nahrazuje psychologickou hloubku a i když to Netflix neuchopil ideálně, přinesl alespoň pozornost zapomenuté klasice.
