Článek
Ukrajinská rozvědka HUR získala přístup k interním dokumentům výrobce strategických bombardérů Tupolev, včetně korespondence, personálních spisů a technických záznamů, tvrdí zdroj. Údaje zahrnují i podrobnosti o inženýrech a technicích odpovědných za údržbu letounů Tu-95 a Tu-160, což by mohlo ovlivnit ruské letecké operace. Kyberoperátoři navíc přepsali úvodní stránku webu Tupolevu obrázkem sovy s ruským letadlem, symbolizujícím jejich schopnosti v kybernetické válce.
Podle studie amerického CSIS je počet ruských vojenských ztrát na Ukrajině blízko milionu a do léta 2025 by ho mohl převýšit. Celkem už bylo na obou stranách konfliktní linie zaznamenáno asi 1,4 milionu obětí, z toho přibližně 400 000 ukrajinských. Ruská armáda utrpěla více než 950 000 padlých či zraněných, z nichž asi čtvrtina zemřela přímo na bojištích, což podle analytiků ukazuje na Putinovo bagatelizování osudu svých vojáků. Přesto Moskva stále spoléhá na masové útoky, které od ledna 2024 přinesly zisk méně než 1 % ukrajinského území, a poměry ztrát dosahují až 5:1 ve prospěch Ukrajiny.
Prezident Zelenskyj oznámil, že během víkendu 7.–8. června má Rusko vrátit Ukrajině 500 válečných zajatců z dohody o výměně 1 000 za 1 000, uzavřené v květnu. Na rozdíl od předchozího kola ruská strana tentokrát slíbila předem dodat seznam jmen zajatců, což má zabránit například zařazení sporných osob, jako byl ukrajinský voják obviněný ze spolupráce s Ruskem. Po sjednání seznamu těl padlých ukrajinských vojáků bude zahájena i výměna jejich pozůstalostí.
Ruské síly také 4. června zasáhly raketovým útokem výcvikové zařízení v Poltavské oblasti, při kterém došlo ke zraněním. Díky preventivním bezpečnostním opatřením se však podařilo zabránit obětem na životech. V minulých dnech podobný útok v Dněpropetrovské oblasti zabil dvanáct vojáků a vedl k odvolání velitele pozemních sil. V Poltavě zasahuje vyšetřovací komise, která má objasnit okolnosti útoku.
Mezitím Kreml potvrdil explozi na Krymském mostě z 3. června, uvedl však, že most nebyl poškozen. Ukrajinská tajná služba SBU přiznala odpovědnost za nasazení více než tuny exploziv, jež podle ní poškodily podvodní pilíře mostu spojující Krym s ruskou pevninou. Ruské úřady zatkly údajném agenta, který bombu podle jejich slov postavil na rozkaz Kyjeva. Předchozí útoky na Krymský most v říjnu 2022 a červenci 2023 rovněž vedly k poškození, ale konstrukci dosud plně nevyřadily z provozu.
