Článek
Otto Frederick Warmbier byl mladý Američan, jehož život tragicky skončil po zatčení během turistické cesty do Severní Koreje v roce 2016. Jeho případ se stal symbolem brutality severokorejského režimu a vyvolal celosvětovou diskusi o lidských právech, mezinárodní diplomacii a bezpečnosti cestování. Tento článek podrobně popisuje Warmbierův život, okolnosti jeho zatčení, podmínky věznění, propuštění, smrt i dlouhodobé důsledky jeho příběhu.
Raný život a vzdělání
Otto Warmbier se narodil 12. prosince 1994 v Cincinnati, Ohio, v židovské rodině. Jeho rodiče, Cynthia a Frederick Warmbierovi, vychovali Otta jako nejstaršího ze tří dětí. Frederick vlastnil firmu na zpracování kovů, což rodině zajistilo finanční stabilitu. Otto byl od mládí výjimečný student – na Wyoming High School, kterou absolvoval v roce 2013 jako salutátor, se zapojoval do řady aktivit, včetně školní dechové kapely, kde hrál na pozoun. Učitelé i spolužáci ho popisovali jako inteligentního, charismatického a oblíbeného.
Po střední škole se zapsal na University of Virginia, kde studoval obchod a ekonomii s vedlejším zaměřením na globální udržitelnost. Byl aktivním členem bratrstva Theta Chi a židovské studentské organizace Hillel, což odráželo jeho zájem o komunitní život a kulturní identitu. Absolvoval také zahraniční studijní program na London School of Economics, který posílil jeho zájem o globální otázky.
Jeho vášeň pro cestování ho zavedla do Izraele na programu Birthright, do Evropy, na Kubu i do Ekvádoru. Tyto zkušenosti formovaly jeho pohled na svět a podnítily touhu objevovat neznámé kultury, což ho nakonec přivedlo k rozhodnutí navštívit Severní Koreu.
Cesta do Severní Koreje
V prosinci 2015 se Otto Warmbier rozhodl připojit k pětidennímu novoročnímu zájezdu do Severní Koreje, organizovanému společností Young Pioneer Tours. Ta se specializovala na cesty do neobvyklých a politicky citlivých destinací, což přitahovalo dobrodružné turisty, jako byl Otto. Zájezd měl být krátkým dobrodružstvím před jeho plánovaným studiem v Hongkongu. Otto přiletěl z Pekingu do Pchjongjangu 29. prosince 2015 a připojil se ke skupině turistů, kteří navštívili například Demilitarizovanou zónu (DMZ) a oslavili Nový rok na náměstí Kim Il-sunga.
Během pobytu v hotelu Yanggakdo International, jednom z mála hotelů pro zahraniční turisty v Pchjongjangu, došlo k incidentu, který změnil Warmbierův život. 1. ledna 2016 kolem druhé hodiny ráno bezpečnostní kamery údajně zachytily, jak Otto vstoupil do zaměstnanecké oblasti hotelu a pokusil se odstranit propagační plakát. Tento čin byl v Severní Koreji považován za vážné porušení zákonů. Ačkoli se během následujících dní zdálo, že se nic nestalo, Otto byl 2. ledna 2016 zatčen na letišti v Pchjongjangu, když se skupina chystala odletět zpět do Číny.
Zatčení a proces
Warmbierovo zatčení šokovalo spolucestující, včetně Dannyho Grattona, britského člena zájezdu, který byl svědkem incidentu na letišti. Podle něj Otto nevykazoval žádný odpor a působil zmateně. Severokorejské úřady obvinily Warmbiera ze subverze, což je v této zemi považováno za zvlášť závažný zločin, často spojený s politickými motivy.
- února 2016 byl Otto předveden před severokorejské televizní kamery, aby přednesl veřejné přiznání. Tvrdil, že jednal na pokyn metodistické církve v Ohiu a tajné organizace Z Society na University of Virginia, která ho údajně pověřila krádeží plakátu jako „trofeje“. Obě instituce tato tvrzení popřely, což vedlo k domněnkám, že přiznání bylo vynucené pod nátlakem. Warmbierův emocionální projev, během něhož prosil o odpuštění, byl považován za důkaz psychického nátlaku.
- března 2016 proběhl jednohodinový proces, během něhož byl Warmbier odsouzen k 15 letům nucených prací. Proces mezinárodní pozorovatelé označili za zinscenovaný s minimální možností obrany. Důkazy zahrnovaly jeho přiznání, CCTV záznamy, otisky prstů a svědectví, která však nebyla nezávisle ověřena. Otto byl následně převezen do pracovního tábora, kde začalo jeho věznění.
Věznění a zdravotní stav
Podmínky v severokorejských pracovních táborech jsou notoricky kruté, s četnými zprávami o fyzickém a psychickém zneužívání, nedostatečné výživě a minimální zdravotní péči. Krátce po odsouzení, pravděpodobně v březnu nebo dubnu 2016, utrpěl Otto těžké neurologické poškození, které ho uvedlo do kómatu. Přesná příčina zranění zůstává neznámá. Severokorejské úřady neinformovaly o jeho zdravotním stavu až do června 2017, kdy uvedly, že kóma bylo způsobeno kombinací botulismu a prášků na spaní. Tato tvrzení později zpochybnili američtí lékaři.
Během věznění podnikla rodina a americká vláda četné pokusy o jeho propuštění. Diplomatická jednání byla komplikována napjatými vztahy mezi USA a Severní Koreou, zvláště kvůli severokorejskému jadernému programu a sankcím. Rodina se snažila případ udržet v mediálním povědomí, aby zvýšila tlak na režim.
Propuštění a návrat do USA
Po 17 měsících věznění, 12. června 2017, byl Otto propuštěn z humanitárních důvodů. Jeho propuštění bylo výsledkem intenzivních diplomatických jednání, do nichž byl zapojen americký vyslanec Joseph Yun. Otto byl převezen vládním letadlem do USA a 13. června 2017 dorazil do Cincinnati.
Po příletu byl okamžitě převezen do University of Cincinnati Medical Center, kde mu diagnostikovali stav „neodpovídající bdělosti“ – pacient je bdělý, ale nereaguje na podněty a není si vědom okolí. Vyšetření odhalila rozsáhlou ztrátu mozkové tkáně, naznačující vážné poškození způsobené nedostatkem kyslíku. Překvapivě nebyly nalezeny žádné známky fyzického zneužití či traumatu. Testy také vyloučily botulismus jako příčinu, což zpochybnilo severokorejská tvrzení.
Smrt a pohřeb
- června 2017, po konzultacích s lékaři, se rodina rozhodla odstranit jeho výživovou sondu. Otto zemřel tentýž den ve věku 22 let. Jeho smrt vyvolala vlnu emocí a pobouření, mnozí obviňovali severokorejský režim. Rodina vydala prohlášení, v němž vyjádřila smutek, ale i vděčnost za čas strávený s Ottem: „Bylo by snadné zaměřit se na to, co jsme ztratili – budoucí čas, který nebudeme moci strávit s tímto úžasným mladým mužem, jehož zvědavost a nadšení pro život neznaly hranice. My se však rozhodli zaměřit na čas, který nám byl dán s touto pozoruhodnou osobou.“
Pohřeb se konal 22. června 2017 na Wyoming High School, kde se shromáždily tisíce lidí, včetně rodiny, přátel, spolužáků a veřejných činitelů. Otto byl pohřben na hřbitově Oak Hill v Glendale, Ohio. Jeho smrt se stala symbolem brutality severokorejského režimu a podnítila diskuse o bezpečnosti cestování do autoritativních států.
Dopady a odkaz
Warmbierův případ měl hluboký dopad na americkou politiku i mezinárodní vztahy. V reakci na jeho smrt vydala americká vláda v září 2017 zákaz cestování amerických občanů do Severní Koreje, který vstoupil v platnost 1. září 2017. Tento krok motivovaly obavy o bezpečnost Američanů, kteří byli v minulosti v zemi zadržováni.
V prosinci 2018 podala rodina Warmbiera žalobu proti Severní Koreji (Warmbier v. DPRK). Americký okresní soud rozhodl, že Severní Korea je odpovědná za mučení a nezákonné zabití Otto Warmbiera, a přiznal rodině odškodné ve výši 501 milionů dolarů. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tuto částku Severní Korea zaplatila, rozsudek měl významný symbolický dopad. V lednu 2022 rodina získala dalších 240 000 dolarů z konfiskovaných fondů Korea Kwangson Banking Corporation.
V prosinci 2022 byl přijat zákon Otto Warmbier Countering North Korean Censorship and Surveillance Act, který autorizuje sankce vůči osobám a organizacím odpovědným za cenzuru a sledování v Severní Koreji. Zákon rovněž podporuje svobodu informací prostřednictvím vysílání a grantů na vývoj nástrojů pro sdílení informací. Tento legislativní krok odráží dlouhodobý dopad Warmbierova případu na americkou zahraniční politiku.
Warmbierův odkaz pokračuje také prostřednictvím stipendia na jeho počest, které bylo v roce 2022 uděleno severokorejské uprchlici Seohyun Lee. Tento krok zdůrazňuje závazek Warmbierovy rodiny podporovat ty, kteří utíkají před útlakem.
Kontroverze a obvinění
Případ Warmbiera vyvolal řadu kontroverzí, zejména ohledně příčiny jeho neurologického poškození. Severokorejské úřady tvrdily, že kóma bylo způsobeno botulismem a prášky na spaní, ale americké lékařské zprávy tato tvrzení vyvrátily. Někteří bývalí vězni, například Kim Dong Chul, uvedli, že viděli Warmbiera ve vážném stavu, což naznačuje možné mučení, například vodní torturu. Absence fyzických známek zneužití na jeho těle však nechává otázky otevřené.
Společnost Young Pioneer Tours čelila kritice za pořádání zájezdů do Severní Koreje, přičemž někteří ji obviňovali z vystavování turistů zbytečným rizikům. Agentura se bránila tvrzením, že zájezdy nabízejí jedinečný pohled na izolovanou zemi a že klienti jsou důkladně informováni o pravidlech chování.
Další kontroverzí byla reakce některých médií a veřejnosti, které zkoumaly, zda Warmbierovo chování – pokus o krádež plakátu – nepřispělo k jeho osudu. Tato diskuse byla kritizována jako obviňování oběti, protože většina odborníků a veřejnosti považovala trest za nepřiměřený a vnímala Warmbiera jako oběť politického nástroje severokorejského režimu.
Veřejné reakce
Warmbierova smrt vyvolala intenzivní odezvy po celém světě. V USA politici napříč spektrem odsoudili Severní Koreu. Senátor John McCain označil jeho smrt za „vraždu“ a řekl: „Otto Warmbier byl mladý Američan zavražděný brutálním režimem bez úcty k lidským právům.“ Senátor Marco Rubio doplnil: „Severní Korea ukázala svou pravou tvář jako krutý a nehumánní režim, který neváhá ničit životy nevinných.“ Zástupce Adam Schiff zdůraznil potřebu diplomatického tlaku a boj za lidská práva.
Bývalá velvyslankyně USA při OSN Nikki Haley popsala případ jako „budíček“ pro mezinárodní společenství. Prezident Donald Trump, který byl ve funkci během Warmbierova propuštění, tweetoval: „Otto Warmbier se vrátil domů, ale za strašlivou cenu. Severní Korea musí nést odpovědnost za tuto tragédii.“
Mezinárodní společenství reagovalo rovněž. Jihokorejský prezident Moon Jae-in vyjádřil soustrast a upozornil, že Warmbierův případ „odhaluje skutečnou povahu severokorejského režimu a zdůrazňuje potřebu mezinárodní spolupráce na obhajobu lidských práv.“ Amnesty International a Human Rights Watch vyzvaly k nezávislému vyšetřování.
Veřejnost v USA i jinde reagovala smutkem, hněvem a frustrací. Na sociálních sítích se objevovaly hashtagy #OttoWarmbier a #JusticeForOtto, vyjadřující solidaritu s rodinou a volání po odpovědnosti Severní Koreje. Současně se diskutovalo o bezpečnosti cestování do autoritativních režimů.
Warmbierova rodina, zejména rodiče Fred a Cindy, se stala hlasitou obhájkyní spravedlnosti. Ve veřejných vystoupeních a rozhovorech pro média popisovali Otta jako zvědavého a dobrosrdečného mladíka, jehož život byl zmařen krutostí režimu.
Akademické a komunitní reakce
University of Virginia, kde Otto studoval, vyjádřila hluboký zármutek a uspořádala vzpomínkové akce. Místní komunita v Cincinnati pořádala vigílie a shromáždění na jeho počest, čímž zdůraznila, jak silně jeho smrt zasáhla rodné město.
Závěr
Případ Otto Warmbiera otevřel debatu o odpovědnosti jednotlivců, cestovních agentur a států vůči turistům v autoritativních zemích. Jeho tragédie je varováním před nebezpečím takových cest a zároveň připomínkou nutnosti boje za lidská práva a spravedlnost na mezinárodní úrovni.
zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Otto_Warmbier
https://www.gq.com/story/otto-warmbier-north-korea-american-hostage-true-story
https://www.reddit.com/r/northkorea/comments/yjk2pv/thoughts_on_otto_warmbier_whats_the_true_story/
https://www.congress.gov/bill/117th-congress/senate-bill/2129/all-info
https://www.bbc.com/news/world-us-canada-40308028
